21. listopad 1344

21. listopadu 1344 položil Jan Lucemburský základní kámen ke gotické novostavbě katedrály svatého Víta na Pražském hradě.

Katedrála svatého Víta
Katedrála sv. Víta byla založena králem Janem, jeho synem Karlem a arcibiskupem Arnoštem z Pardubic na místě, kde dříve stávala románská bazilika téhož světce. Stavěna byla podle vzoru francouzských gotických katedrál. Stavbu vedl francouzský architekt Matyáš z Arrasu, po jeho smrti německý stavitel Petr Parléř. Na práci se podíleli i Parléřovi synové. Svatovítská katedrála byla nejen hlavním chrámem pražského arcibiskupství, ale také korunovačním prostorem českých panovníků a jejich pohřebištěm. Nádhernými ukázkami gotického umění jsou jižní, takzvaná Zlatá brána, a Svatováclavská kaple s hrobem sv. Václava. K skvělým dílům patří i sochařské portréty členů lucemburského rodu a jiných významných postav. Do dnešní podoby byl chrám dostavěn až ve 20. století.

Text převzat z:
Čornej, P. a kol.: Dějiny pro gymnázia a SŠ 2, Středověk a raný novověk, SPN Praha, 2004

Katedrála svatého Víta: celkový pohled - Pohled na Katedrálu sv. Víta přes III. nádvoří.

Katedrála svatého Víta
Katedrála svatého Víta je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů.
Chrám je třetím kostelem stejného zasvěcení na témže místě. Kolem roku 925 zde kníže Václav I. založil románskou rotundu, která byla po roce 1060 přestavěna v trojlodní baziliku se dvěma věžemi. Význam katedrály vzrostl zejména po zřízení pražského biskupství (r. 973) a založení sboru kanovníků - kapituly svatovítské, pozdější významné kulturní i administrativní instituce.
Roku 1344 zahájil Karel IV. stavbu gotické katedrály. První stavitelé, Matyáš z Arrasu a později Petr Parléř, postavili chór s věncem kaplí, Svatováclavskou kapli, Zlatou bránu a spodní část hlavní věže.
Po staletí pak chrám zůstal nedokončen, přestože se někteří panovníci pokoušeli pokračovat ve stavbě. Hlavní věž byla završena renesanční helmicí a byla postavena hudební kruchta. Průčelí chrámu bylo provizorně uzavřeno.
Teprve ve 2. polovině 19. století zahájila Jednota pro dostavění chrámu sv. Víta opravu původní části a dostavbu katedrály v novogotickém slohu. V roce 1929 byl chrám slavnostně vysvěcen. Ještě v pozdějších letech byl upravován interiér katedrály.
Návštěvníci vstupují do katedrály portálem v západním průčelí, proti průchodu mezi II. a III. nádvořím Pražského hradu.
Bronzové dveře jsou zdobeny reliéfy s výjevy z historie chrámu a z legend o svatém Václavu a Vojtěchu.
Novogotickou část katedrály tvoří hlavní loď a úzké boční lodi s postranními kaplemi a severní křídlo příčné lodi. Kaple jsou osvětleny barevnými okny. Jižní velkou věž začal stavět Petr Parléř, ale nedokončil ji. Do původně zamýšlené výšky ji doplnila renesanční helmice ze 16. století. Do prostoru příčné lodi částečně zasahuje kaple svatého Václava. Odlišné pojetí architektury a nádherná výzdoba kaple zdůrazňuje její úlohu ústředního bodu celého chrámu. Ze III. nádvoří vede ke kapli slavnostní vstup do katedrály, Zlatá brána.
V chóru katedrály, před hlavním oltářem stojí královské mauzoleum a pod ním, v podzemí chrámu královská hrobka. Chór obklopuje věnec gotických kaplí. V některých z nich jsou pochováni panovníci a svatí patroni České země.

Kaple svatého Václava
Kaple sv. Václava je kultovním centrem Svatovítské katedrály. Nádherná výzdoba a odlišné pojetí architektury zdůrazňuje výjimečnost kaple, ústředního bodu chrámu s hrobem nejvýznamnějšího zemského patrona. Obklad stěn z drahých kamenů a nástěnné malby pašijového cyklu jsou částí původní výzdoby kaple ze 14. století. Výjevy ze života sv. Václava, tvořící druhý pás výzdoby, jsou připisovány dílně Mistra litoměřického oltáře (cyklus je datován rokem 1509).
Dveře v jihozápadním rohu kaple vedou do korunní komory, v níž jsou uloženy české korunovační klenoty.

Zdroj:
Internet - více zde

Katedrála svatého Víta.

Katedrála svatého Víta.

Král Jan Lucemburský
- idealizovaný sochařský portrét z parléřovské dílny v pražském Svatovítském chrámu.

Pražská katedrála svatého Víta - jižní průčelí s hlavní věží a takzvanou Zlatou branou
(s mozaikou Posledního soudu), původním vstupem do chrámu.

Pohled na jižní průčelí katedrály svatého Víta s mozaikou posledního soudu
na Zlaté bráně z let 1370-1371.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák