Marka Šimoňáka
 |
e-mail: |
22. listopad 1963
22. listopadu 1963 byl v Dallasu ve státě Texas v USA zavražděn americký prezident John Fitzgerald Kennedy.
Kennedy John Fitzgerald, 1917-1963, americký politik; 1961-63 nejmladší prezident USA (demokrat), první římský katolík v Bílém domě. Za jeho administrativy došlo ke karibské a druhé berlínské krizi a 1963 k podpisu moskevské smlouvy o zákazu jaderných pokusů (první svého druhu). Zavražděn 22. 11. v Dallasu za nejasných okolností.
Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993
John Fitzgerald Kennedy.
35. prezident USA.
Znak prezidenta Spojených států amerických.
John Fitzgerald Kennedy
S Eisenhowerem jako by z Washingtonu odešla pokojná léta 50., vyznačující se úctou k tradičním hodnotám, rodině, náboženství, golfu a velikosti Ameriky a nedůvěrou k intelektuálům, cizincům a složitostem života vůbec. S novou administrativou dorazila naopak atmosféra nepokoje a snahy o originalitu. Kennedy byl prvním prezidentem, který se narodil ve 20. století, nejmladším, jaký byl kdy zvolen, první katolík v Bílém domě. Jeho oddaní přívrženci byli přesvědčeni, že než odejde ze svého úřadu, přibyde k jeho jménu pěkná řádka dalších nej.
Kennedy pocházel z rodiny bankéře a obchodníka nemovitostmi, který se díky svým finančním příspěvkům demokratické straně stal velvyslancem v Británii, kde se smutně proslavil svým optimismem v otázce možnosti spolupráce s nacisty. Budoucí prezident studoval rok v Londýně, s výborným prospěchem absolvoval Harvardovu univerzitu. Hodně cestoval, v roce 1938 navštívil kromě jiného také Prahu. V roce 1941 nastoupil k námořnictvu jako velitel torpédového člunu. V roce 1943 byl potopen nepřátelským torpédoborcem. Za odvahu, kterou projevil při záchraně posádky, byl vyznamenán.
Po válce pracoval nějaký čas jako reportér, v roce 1946 byl zvolen do federální Sněmovny. Znovu procestoval velkou část Evropy. Navštívil kromě jiného Polsko, Jugoslávii a Sovětský svaz. V roce 1952 byl zvolen do federálního Senátu a začal se zabývat velkou politikou. Nějaký čas byl blízký nechvalně známému senátorovi McCarthymu, ale záhy pochopil, že to není ta správná cesta k úspěchu. V roce 1956 se neúspěšně pokusil stát se viceprezidentským kandidátem. Okamžitě po porážce začal pracovat na tom, aby o čtyři roky později dosáhl úspěchu. V červenci 1960 ho sjezd demokratů v Los Angeles zvolil kandidátem na prezidentský úřad. Ve volbách porazil jedním z nejtěsnějších rozdílů svého republikánského protivníka Richarda Nixona.
Počátek Kennedyho působení v úřadu poznamenala řada těžkých mezinárodních krizí. V dubnu 1961 krvavě ztroskotal CIA připravený pokus kubánských proticastrovských sil vylodit se v Zátoce sviní. V srpnu téhož roku vypukla berlínská krize a němečtí komunisté rozdělili město obludnou zdí. Konečně v říjnu 1962 zjistily americké průzkumné letouny, že Sovětský svaz rozmísťuje na Kubě své rakety. Kombinací široce publikovaných akcí na mezinárodním fóru a tajných vyjednávání se sovětskou stranou se Kennedymu podařilo dosáhnout stažení raket. Šlo o nesporný úspěch, který mladá administrativa velmi potřebovala a který poněkud napravil pověst Spojených států pošramocenou neúspěchem v Zátoce sviní.
Ve vnitřní politice se Kennedy pokusil aktivizovat své krajany, postavit před ně nové ideály, které by pomohly obrodit přitažlivost americké demokracie doma i ve světě. Připravoval rozsáhlé ekonomické a sociální programy, chystal se zásadně změnit politiku v oblasti občanských práv. Jen málo z těchto ambiciózních plánů se mu podařilo splnit.
22. listopadu 1963 byl při návštěvě texaského Dallasu smrtelně zraněn dvěma výstřely z pušky. Okolnosti tohoto atentátu nebyly dodnes zcela objasněny. Obrázek mladého prezidenta umírajícího na klíně své půvabné manželky Jacqueliny vzbudil v celém světě pocit zděšení nad brutalitou a nepochopitelností tohoto zločinu, zděšení, které jako by na chvíli zrušilo ideologické a politické hranice rozděleného světa.
Text převzat z:
Mareš, P.: Prezidenti spojených států, Práh, Praha, 1994
Bratři John, Robert a Edward Kennedyovi.
John F. Kennedy společně s generálním tajemníkem ÚV KSS
Nikitou S. Chruščovem při setkání ve Vídni v červnu 1961.
Rodina Johna Fitzgeralda Kennedyho.
Kennedyho rodina v roce 1963.
Vražda JFK stále obestřena tajemstvím
I když výsledky jeho tříletého působení v nejvyšším americkém úřadě nebyly nijak oslnivé, zapsal se John Fitzgerald Kennedy do 20. století nejen jako nejmladší zvolený americký prezident (ve svých 43 letech), ale i jako americký prezident nejoblíbenější. Ke zrození legendy JFK však značně přispěla i jeho tragická smrt, která ho zastihla 22. listopadu 1963 v americkém Dallasu.
Ani dnes není zcela jasné, kdo a proč nechal Johna Kennedyho zabít. Kennedy vládl v krizových letech studené války, kdy se svět na podzim 1962 ocitl na pokraji jaderného konfliktu. Jeho vláda také v rámci boje s komunismem masivně zvýšila počet amerických vojáků v jižním Vietnamu, kde zuřila vietnamská válka, a uvalila, dodnes platné, obchodní embargo na Kubu, kde se rok předtím neúspěšně pokusila svrhnout Fidela Castra.
A právě kubánská stopa bývá nejčastěji zmiňována mezi četnými konspiračními teoriemi o motivu Kennedyho vraždy. Podle některých názorů šlo o pomstu kubánských emigrantů z Miami, kteří Kennedymu nemohli zapomenout, že se jim v dubnu 1961 při vylodění v Zátoce sviní nedostalo očekávané podpory amerického letectva a nevyšel jim proto pokus o svržení Castrova režimu. Podle jiné z verzí nechala Kennedyho zavraždit kubánská tajná služba v odplatě za pokus CIA zavraždit Fidela Castra.
Kubánské emigranty zapojil do své teorie i režisér Oliver Stone, který ve velkofilmu JFK z roku 1991 prezentoval atentát na Kennedyho jako vládní spiknutí CIA a ministerstva obrany USA. Příběh právníka Jima Garrisona (v podání Kevina Costnera), který dodnes jako jediný přivedl tuto vraždu k soudu (v únoru 1969 byl zproštěn obžaloby obchodník Clay Shaw), rozvířil veřejné mínění natolik, že v roce 1992 Kongres schválil postupné odtajňování všech záznamů o vyšetřování Kennedyho vraždy do roku 2017, původně měly být související dokumenty zpřístupněny až v roce 2029. Ani to však zatím vyjasnění nepřineslo.
Přitom údajný Kennedyho vrah, tehdy čtyřiadvacetiletý Lee Harvey Oswald, byl zatčen pár hodin po atentátu. Jenže dva dny nato ho při převozu do jiné věznice zastřelil majitel dallaského nočního klubu Jack Ruby. První vyšetřující komise, kterou v prosinci 1963 ustavil Kennedyho nástupce Lyndon Johnson, dospěla v září 1964 k závěru, že Oswald byl jediným střelcem a jednal na vlastní pěst, stejně jako Ruby, který zemřel v lednu 1967 krátce před obnovením svého procesu. Podle historika Martina Kováře je však dnes technicky vyloučené, že by Oswald byl jediným střelcem.
Veřejnost se ale se závěry Warrenovy komise nespokojila, takže v polovině 70. let byla ustavena vyšetřující komise Sněmovny reprezentantů, která v roce 1979 připustila verzi více střelců, čímž podpořila teorie o spiknutí. Nakonec ale možnost druhého střelce nepotvrdila a v roce 1988 bylo vyšetřování uzavřeno se stejným závěrem jako v roce 1964.
John Fitzgerald Kennedy
JFK se narodil 29. května 1917 v Brookline (Massachusetts). Po absolvování Harvardovy univerzity v roce 1940 sloužil v Tichomoří, kde byl těžce raněn. Po válce pracoval jako novinář. V roce 1947 usedl za Demokratickou stranu ve Sněmovně reprezentantů. V roce 1953 se stal senátorem a oženil se s Jacqueline Bouvierovou, s níž měl tři děti (dnes žije už jen nejstarší dcera Caroline, JFK junior se zabil v letadle a druhý syn zemřel krátce po porodu).
Zdroj:
Internet - více zde
John Fitzgerald Kennedy v Dallasu těsně před atentátem.
Fotografie hlavy prezidenta Kennedyho
pořízená během pitvy v nemocnici Bethesda Naval Hospital.
Dav lidí poslouchá šokující zprávu z rádia o smrti JFK.
Americkou vlajkou přikrytá rakev s Kennedyho ostatky
je po dobu 24 hodin uložena v Bílém domě.
Hrob JFK na vojenském hřbitově Arlington National Cemetery v Virginii.
Návrat na začátek stránky
©, Marek Šimoňák
Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:
|
Historický kalendář
|
|
Virtuální galerie
|
|
Architektura
|
|
Slavné a významné dny v historii
|
|
Historie olympiád
|
|
Slavné okamžiky v dějinách sportu
|
