Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Historický kalendář

23. listopad 1896

23. listopadu 1896 se narodil československý komunistický politik a prezident Klement Gottwald.

Gottwald Klement, 1896-1953, československý politik; 1929 – 45 generální tajemník a od 1948 předseda KSČ. Za 2. světové války v emigraci v SSSR, stoupenec stalinismu. 1946 až 1948 předseda vlády. Rozhodujícím způsobem přispěl k uskutečnění komunistického převratu 25. 2. 1948 a nastolení stalinistického systému. Od 1948 prezident.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Klement Gottwald

Klement Gottwald.

Klement Gottwald (* 23. 11. 1896 Dědice, † 14. 3. 1953 Praha)
Narodil se jako nemanželský syn zemědělské dělnice, do jeho devíti let jej však vychovávali příbuzní. V letech 1908 – 1914 pobýval ve Vídni, kde se vyučil truhlářem. Již v šestnácti letech vstoupil do sociálně demokratické mládeže a Dělnické tělocvičné jednoty. V roce 1915 narukoval do armády a účastnil se bojů na východní a italské frontě (v roce 1916 byl na východní frontě zraněn). V létě 1918 se nevrátil z dovolenky a konec války strávil jako dezertér.
Bezprostředně po vzniku Československa se přihlásil do právě vznikající československé armády, v jejíž řadách zůstal až do roku 1920. Po odchodu z armády začal pracovat jako truhlář v továrně Tusculum v Rousínově. Zde působil jako tovární dělnický důvěrník, jednatel místní organizace sociálně demokratické levice a starosta rousínovského okresu Dělnických tělocvičných jednot. Zakládal KSČ na Rousínovsku, patřil k tamním prvním členům komunistické strany. Součástí jeho činnosti bylo i převedení sociálně demokratických tělovýchovných organizací pod vznikající komunistickou Federaci dělnických tělocvičných jednot.
V září 1921 se stal profesionálním funkcionářem KSČ a odešel jako stranický pracovník na Slovensko. Nejdříve působil v Banské Bystrici, kde vedl časopis Hlas ľudu. Od září 1922 žil ve Vrůtkách a redigoval Pravdu chudoby, ústřední list KSČ na Slovensku.  Působil taktéž ve stranické mládeži a tělovýchovném hnutí. Byl jednatelem slovenské župy Dělnických tělocvičných jednot a v lednu 1922 se podílel na založení jejich měsíčníku Spartakus, který redigoval.
Na začátku roku 1924 se spolu s redakcemi jím vedených slovenských stranických tiskovin přestěhoval do Ostravy. Zde se z některých mladých stranických funkcionářů začala formovat budoucí opoziční skupina hlásající důslednou bolševizaci KSČ. Na III. sjezdu KSČ v září 1925 byl zvolen do politbyra a ústředního výboru, čímž se dostal do nejvyšších pater stranické hierarchie. V těchto funkcích jej potvrdil také IV. sjezd KSČ konaný v březnu 1927.
V květnu 1926 se dostal do Prahy, kde byl ve stranické centrále pověřen vedením agitačně propagačního oddělení. V druhé polovině dvacátých let se stal vedoucím představitelem levé opozice, která usilovala o důsledný rozchod se sociálně demokratickou minulostí a bezvýhradné přijetí radikálních a dogmatických koncepcí prosazovaných v Kominterně Stalinem a jeho přívrženci. Z bouřlivého a komplikovaného vnitrostranického konfliktu vyšla vítězně právě skupina vedená Gottwaldem, která na V. sjezdu strany v únoru 1929 ovládla vedení KSČ. Klement Gottwald se stal faktickým vůdcem komunistické strany. Zastával také vysoké funkce v Kominterně, roku 1928 byl zvolen do exekutivy Kominterny, o rok později se stal členem jejího prezidia.
Pod Gottwaldovým vedením se komunistická strana v první polovině třicátých let pustila do ostrých konfrontací se zbytkem politické scény a státním aparátem. Mnohdy zcela kontraproduktivní radikalismus způsobil značný odliv členstva a stranu dovedl až na samou hranici legality. Negativistická politika vyvrcholila na jaře 1934, kdy v souvislosti s prezidentskou volbou KSČ vydala leták Ne Masaryk, ale Lenin!, na což státní aparát zareagoval vydáním zatykače na Klementa Gottwalda, Václava Kopeckého, Josefa Krosnáře a Josefa Štětku.
V létě 1934 Gottwald unikl před trestním stíháním do Moskvy, kde se zapojil do práce v nejvyšších složkách aparátu Kominterny. Patřil k okruhu spolupracovníků Georgi Dimitrova, kteří se podíleli na přípravě tezí předložených a schválených na VII. kongresu Kominterny v létě 1935. Kongresová usnesení znamenala zásadní změnu v politice komunistických stran, které se nyní měly orientovat na spolupráci s demokratickými politickými subjekty při společném postupu proti fašismu.  Na kongresu byl Gottwald zvolen do EKI, jejího předsednictva i sekretariátu.
Do Československa se vrátil na začátku roku 1936 díky amnestii udělené u příležitosti prezidentské volby v prosinci 1935. Ihned se zapojil do vzrušeného vnitrostranického dění, když zahájil kampaň proti pravicovému oportunismu, jehož předními exponenty měli být zejména Jan Šverma, Rudolf Slánský, Otto Synek a Stanislav Budín. Gottwaldův obsáhlý článek Za správné uplatnění linie VII. kongresu Kominterny publikovaný 13. 2. 1936 v Rudém právu odstartoval veřejnou kampaň, kterou vyvrcholil zásah proti Švermovu vedení probíhající v Kominterně a ve stranickém aparátu již od konce prosince 1935. Tato kampaň definitivně upevnila Gottwaldovo vedoucí postavení ve vedení KSČ, což potvrdil také VII. sjezd strany v dubnu 1936.
V letech 1936 – 1937 působil střídavě v Praze a v sekretariátu EKI v Moskvě. V Československu byl aktivní zejména během mnichovské krize, kdy se KSČ pokoušela o prosazení vlastní koncepce obrany ČSR. Již 9. 11. 1938 odešel do exilu do SSSR, kde působil až do roku 1945.
V Sovětském svazu Gottwald nejdříve pobýval v Moskvě a po její evakuaci před postupující německou armádou v Ufě. Udržel si post vedoucího představitele československých komunistů a z této pozice vystupoval také při jednáních s Edvardem Benešem a dalšími zástupci londýnského exilu. Na konci března 1945 se podílel na vypracování Košického vládního programu a 1. 4. 1945 byl jmenován náměstkem předsedy první vlády Národní fronty a zvolen předsedou Národní fronty.
Po návratu do osvobozeného Československa byl jakožto předseda KSČ (ve funkci od roku 1945) jedním z předních československých politiků, od roku 1945 zasedal také jako poslanec v Národním shromáždění. Po volbách v roce 1946 byl 2. 7. 1946 jmenován předsedou vlády. Měl zásadní vliv na programové směřování KSČ a sehrál klíčovou roli při cestě KSČ k převzetí moci v únoru 1948. 14. 6. 1948 byl zvolen prezidentem republiky.
Jako nejvyšší představitel KSČ a Československa sehrál rozhodující roli během prvních let budování komunistického režimu v Československu. Nese značnou část zodpovědnosti za nezákonnosti vrcholného stalinismu. V posledních letech života se na jeho politické činnosti podepsal také zhoršující se zdravotní stav a vzrůstající problémy s alkoholem. Zemřel 14. 3. 1953 v Praze, krátce po návratu ze Stalinova pohřbu v Moskvě.

Zdroj:
Internet - více zde

Prezident Beneš demisi nekomunistických ministrů přijal, oznámil v únoru 1948 Klement Gottwald

Prezident Beneš demisi nekomunistických ministrů přijal,
oznámil v únoru 1948 Klement Gottwald.
Z fotografie byli později vyretušováni Vladimír Clementis (první zleva)
a fotograf Karel Hájek, kteří se dostali do nemilosti režimu.

Na snímku Klement Gottwald přehlíží nastoupené jednotky Lidových milicí na Staroměstském náměstí

Komunistický převrat, kterým byl zlikvidován demokratický systém v ČSR
a nastolen totalitní režim. KSČ rozpoutala kampaň proti tzv. "reakčním rozvratníkům"
a uspořádala řadu masových akcí, jimiž zastrašovala veřejnost.
K nelegálním krokům patřilo mj. zakládání milicí (později nazvaných Lidové milice).
Dne 28. února se na Staroměstském náměstí v Praze konala přehlídka Lidových milicí
a jednotek SNB. Na snímku Klement Gottwald přehlíží nastoupené jednotky
Lidových milicí na Staroměstském náměstí.

Manželka Klementa Gottwalda Marta s vnučkou

Manželka Klementa Gottwalda Marta s vnučkou.

Článek o manželce Klementa Gottwalda Martě Gottwaldové naleznete zde.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
29. března 1372 došlo k slavnostnímu zasvěcení Emauzského kláštera v Praze

Virtuální galerie
Více zde.
Zurbarán Francisco de: Svatá Casilda, 184 x 90 cm (Madrid, Prado)

Architektura
Více zde.
Barokní sloh – Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého ve Žďáru nad Sázavou

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
4. duben 1968 - Den vraždy Martina Luthera Kinga

Historie olympiád
Více zde.
Chamonix 1924

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Fotbal, 1986 - Maradonova "Ruka Boží"


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!