24. listopad 1632

24. listopadu 1632 se narodil nizozemský filozof Baruch Spinoza (zemřel 21. února 1677).

Spinoza Benedictus (Baruch) de, 1632-1677, nizozemský filozof a panteisticky orientovaný myslitel; vyloučen ze židovské náboženské obce.
Hlásal, že svět lze hodnověrně poznat jen rozumem; v etice hlásal svobodu rozumu.
Stoupenec ateismu, ovlivnil zejména osvícenství.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Baruch Spinoza.

Tento nizozemský filozof byl pro kacířství vyloučen z židovské církve. Pro člověka žijícího uprostřed cizího národa to znamenalo bezmeznou osamocenost.

Napsal Teologicko – politický traktát. Bible má podle něj dvě vrstvy – povrch určený pro prostý lid a hluboké myšlenky a věčné pravdy určené pro filozofy. Kristus pro něj není boží syn, ale nejušlechtilejší ze všech lidí. V jeho následování by se měly sjednotit všechny národy.

Hlavní dílo – Etika vyložená způsobem užívaným v geometrii. Klíčovým pojmem je zde substance = bůh = tvořící příroda. Jeho protějškem je modus = svět konečných jevů (stvořená příroda), kde je každá věc podmíněna jinou věcí. Nekonečná substance neboli bůh má dvě vlastnosti – nekonečné myšlení a nekonečnonu rozlehlost. Člověk není složen ze dvou oddělených substancí – těla a duše, to jsou jen dvě stránky téže bytosti. Každá bytost má pud sebezáchovy. Člověk je rozumná bytost, je však ovládán pudy a vášněmi. Vášeň slouží prchavému okamžiku, rozum odkazuje na vzdálené důsledky a pomáhá nám správně jednat. Rozum může překonat vášeň tím, že se sám stane vášní. Svoboda je podle něj poznaná nutnost. Všechno, co je nutné, je boží vůle, které by se měl člověk podrobit. To je láska k bohu. Blaženost není odměnou ctnosti, ale ctnost sama je blažeností. Nevědomý člověk jedná podle svých choutek, není si vědom sebe, Boha a nemůže dosáhnout pravé spokojenosti. Moudrý člověk je si vědom sebe, Boha a věčné nutnosti věcí a má pravou spokojenost ducha.

Ke Spinozovým politickým požadavkům patří především svoboda slova a myšlení.

Spinoza ovlivnil spisovatele Goetha i filozofy Schoppenhauera a Nietzscheho. Jeho filozofie fatalistické oddanosti osudu je srovnávána s naukou Buddhovou.

Baruch Spinoza.

Spinozova etika.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák