Marka Šimoňáka
 |
e-mail: |
27. listopad 1921
27. listopadu 1921 se narodil Alexander Dubček, československý politik. V roce 1968 představitel reformních sil v Komunistické straně Československa a symbol tzv. pražského jara.
Dubček Alexander, *27.11.1921 – †7.11.1992, československý politik. Od roku 1939 člen Komunistické strany Slovenska, od roku 1949 její funkcionář. Od roku 1960 tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa, v letech 1963–1969 člen předsednictva. V roce 1968 jeden ze členů reformního proudu v Komunistické straně a vůdčí osobnost pražského jara. Poté působil jako velvyslanec v Turecku. V roce 1970 byl vyloučen z Komunistické strany. V 70. až 80. letech 20. století byl pod dohledem Státní bezpečnosti. V roce 1989 se vrátil do politického života. V letech 1989–1992 byl předsedou Federálního shromáždění.
Zdroj:
Internetová encyklopedie CoJeCo
Alexander Dubček v dubnu 1969.
1992: Zemřel Alexander Dubček
Alexander Dubček, jeden z nejznámějších československých a později slovenských politiků, vůdčí postava Pražského jara 1968 a první polistopadový předseda federálního parlamentu, zemřel 7. listopadu 1992 v pražské Nemocnici Na Homolce. Příčinou úmrtí bylo selhání životně důležitých orgánů, především srdce, ledvin a plic. Úmrtím Dubčeka přišla ČSFR o politika, který svým významem přesáhl hranice našeho státu a stal se politikem známým a uznávaným v celém světě. Zpráva o Dubčekově smrti se hluboce dotkla především Václava Havla. "Znal jsem ho jako milého, otevřeného a skromného člověka," řekl. Konstatoval také, že Dubček byl nepochybně významnou osobností moderních československých dějin.
Dráhu straníka - profesionála zahájil Alexander Dubček v roce 1949. Prošel celou hierarchií komunistických stranických funkcí od vedoucího tajemníka okresního výboru KSS až po prvního tajemníka ÚV KSS.
Začátkem ledna 1968 byl zvolen prvním tajemníkem ÚV KSČ a stal se představitelem tzv. obrodného procesu ve straně a společnosti, který byl charakterizován jako demokratizační úsilí o "socialismus s lidskou tváři". Neúspěch reformního procesu, proti němuž vystoupily státy Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 vojenskou invazí a následnou okupací Československa, znamenal pro Dubčeka osobní i politický nezdar.
V dubnu 1969 byl vystřídán v čele strany Gustávem Husákem. Na krátký čas byl pak ještě velvyslancem Československa v Turecku. V roce 1970 byl z KSČ vyloučen a v následujícím období normalizace pracoval jako dělník a technický úředník. Byl pod trvalým dohledem Státní bezpečnosti.
Vrátil se do politiky až po roce 1989
Po listopadu 1989 nastala v Dubčekově politickém životě další etapa. Po dvaceti letech odmlky se vrátil do veřejného politického života. Jako reprezentant kontinuity úsilí o obrodu společnosti na principech demokracie a humanismu byl 28. prosince 1989 zvolen předsedou Federálního shromáždění.
Když se na podzim 1992 schylovalo k rozdělení republiky, patřil k nejvážnějším uchazečům o křeslo slovenského prezidenta. Skutečně kandidovat však již nikdy nemohl. Po zářijové autonehodě zůstal upoután na nemocničním lůžku a 7. listopadu zemřel.
Úmrtím Dubčeka přišla ČSFR o politika, který svým významem přesáhl hranice našeho státu a stal se politikem známým a uznávaným v celém světě. Zpráva o Dubčekově smrti se hluboce dotkla především Václava Havla. "Znal jsem ho jako milého, otevřeného a skromného člověka," řekl. Konstatoval také, že Dubček byl nepochybně významnou osobností moderních československých dějin.
Zdroj:
Internet - více zde
Alexander Dubček na začátku devadesátých let 20. století.
Pražské jaro.
21. srpen 1968 v Praze.
Fotografie z novin v roce 1968.
Fotografie Alexandra Dubčeka v Mladém světě z května 1968.
Alexandr Dubček a kardinál Tomášek při návštěvě papeže v roce 1990.
1. září 1992 cestoval Dubček z Bratislavy do Prahy. Jeho řidič nezvládl automobil,
který nedaleko Humpolce havaroval. Dubček byl při této nehodě těžce zraněn.
Svým zraněním podlehl 7. listopadu 1992 v jedné z pražských nemocnic.
Návrat na začátek stránky
©, Marek Šimoňák
Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:
|
Historický kalendář
|
|
Virtuální galerie
|
|
Architektura
|
|
Slavné a významné dny v historii
|
|
Historie olympiád
|
|
Slavné okamžiky v dějinách sportu
|
