Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Historický kalendář

29. listopad 1378

29. listopadu 1378 zemřel český král a římský císař Karel IV.

Karel IV., český král a římský císař, *1316 - +1378
Nejvýznamnější evropský panovník pozdního středověku. Karel IV. učinil Prahu sídelním městem. Založil Nové Město Pražské a univerzitu. Nechal postavit kamenný most, zahájil stavbu katedrály sv. Víta. Posílil svatováclavský kult, nechal zhotovit korunu a korunovační klenoty. Jeho postava se stala národní legendou - vysloužil si přízvisko Otec vlasti.

Zdroj:
Internet - více zde

Karel IV.

Karel IV., 14. 5. 1316 - 29. 11. 1378.

Smrt Karla IV.
Ta smrt přišla předčasně. "Horečka nezbedná učinila blahočinnému jeho životu v 63. roce jeho stáří předčasný konec: skonal na hradě Pražském, v sobotu dne 29. listopadu 1378. roku, tři hodiny po západu slunce, pokojně a tiše, v kruhu žalostném všech svých milých," dozvídáme se z historických knih. Příčina nemoci a posléze smrti byla banální: komplikace po zlomenině krčku stehenní kosti, kterou si přivodil pádem na schodech.

Zdroj:
Internet - více zde

Lebka Karla IV. (stav při antropologickém průzkumu v roce 1977)

Lebka Karla IV. (stav při antropologickém průzkumu v roce 1977).

Karlova smrt
Ztichlou Prahou se rozezněl umíráček. Byl večer 29. listopadu 1378. Kolem sedmé hodiny vydechl Karel IV. naposled. Zemřel velký český král a římský císař, bezesporu nejvýznamnější panovník našich středověkých dějin. Dožil se šedesáti dvou a půl roku.
Podle tehdejší diagnózy způsobila smrt tzv. suchá zimnice - vyčerpávající horečnatý záchvat. Novodobá antropologicko-lékařská expertiza Karlových tělesných pozůstatků dokázala obraz císařova konce poněkud zpřesnit. Bezprostřední příčinou skonu se stal prudký zánět plic. Dostavil se po několikatýdenním králově nuceném pobytu na lůžku. Organismus, oslabený vážným úrazem, chronickou dnou i duševní depresí, nedokázal čelit infekci. Vypověděly službu plíce, pak i srdce…
Asi tři čtyři týdny před smrtí utrpěl císař těžké zranění levého kyčle. Spadl z koně, či ze schodů? Nic bližšího o tom nevíme. Faktem je, že mohutný krček stehenní kosti se zcela odlomil. A muž, jehož pohybový aparát byl už dlouhá léta postižen úrazem horní části páteře i postupující dnou, po této nehodě znehybněl definitivně.
Zemřel Karel předčasně? Moderní antropologové soudí, že ano. Při zkoumání jeho kosterních pozůstatků (1976-1977) byli udiveni dokonale zdravým chrupem, ještě více však neopotřebovaným, dobře vyvinutým skeletem. Ač na kostře nalezli stopy četných poranění z turnajů a bitev a na kloubech chorobné změny způsobené dnou, dospěli antropologové k závěru, že fyzické předpoklady Karla odpovídaly spíše věku padesátníka než šedesátníka. Zemřel nikoli stářím, nýbrž vinou poúrazových komplikací.
Po nedávných výzkumech přemyslovských hrobek se mezi historiky a antropology ovšem rozproudila diskuse: problémy zdánlivě dávno vyřešené se opět proměnily v otazníky. Do určité míry to platí i o sporném názoru na celkový zdravotní stav Karla IV. Vskutku odpovídá skutečnosti nejnovější tvrzení, že zemřel zbytečně brzy a v relativním dostatku sil? Leckteré historické zprávy spíše míní, že Karel umíral - ať už vlastní příčinou smrti bylo cokoli - jako fyzicky i duševně znavený stařec. Ostatně i tak se dočkal v dané době nadprůměrně vysokého věku.
Představu o Karlu IV. jako o rychle stárnoucím neduživém člověku, jehož fyzických sil kvapem ubývá, zesilují některá fakta o jeho posledních státnických rozhodnutích. Tak na konci roku 1376 pořizuje císař závěť. Že by tušil blížící se konec? Jistě, je tu i jiné vysvětlení, taky logické. Nedlouho předtím zemřel o šest let mladší bratr Jan Jindřich, moravský markrabě, kterému Karel kdysi, za marného čekání na mužského dědice, přislíbil nástupnictví v Čechách. Nyní však měl král už tři syny, takže stál před naléhavým úkolem vyřešit následnickou posloupnost ve prospěch vlastní rodové linie. Budiž. Jenomže konkrétní text závěti jako by vykazoval úbytek Karlových duchovních sil. Dokument kardinálního významu má mlhavý, nebezpečně rozporuplný obsah, ve svých důsledcích viditelně mířící proti celistvosti českého státu.
Císař jako by závětí nastoupil cestu opačným směrem.
Doposud vynakládal veškerou životní energii a politickou prozíravost na to, aby z našich zemí vytvořil trvalou základnu lucemburské moci a politické centrum římské říše. Zato nyní, u cíle podivuhodně úspěšné dráhy, učinil nešťastný, ba paradoxní obrat: vykročil směrem k rychlému rozštěpení jednotného státního celku zemí koruny české. Co po dlouhá desetiletí s námahou budoval, to na prahu smrti s překvapivou naivitou naporcoval synům. Pravda, s ponaučením, aby zůstali jednotní a drželi při sobě, jakož i s vírou, že nad bratrskou soudržností potomků bude bdít bůh. Jenže právě v tom se zračila Karlova nekritičnost. Býval vždy přezbožný tvor, avšak v politice si uchovával střízlivost, myslel a kombinoval naprosto realisticky, účelově. Ale nějaká ochablost na sklonku života mu tuto přednost vzala. Záruky za chod státního stroje předal proklamativně do rukou božích a do rukou synů, především Václava IV., v přesvědčení, že věci nadále budou fungovat takřka automaticky. Zbožňovanému Václavovi už předem ve své mysli připsal stejnou míru státnického bystrozraku, houževnatosti a autority, jaká zdobila jeho.
Nedočkal se ovšem pochybných důsledků svých rozhodnutí.
O odkaz největšího z Lucemburků začali po svém pečovat dědici. Otce možná přerůstali výší životních nároků, ani zdaleka však nedosáhli stupně jeho státnické odpovědnosti a vladařské vůle. Nikdy zřetelně nerozpoznali svůj úkol a povinnost. Jestliže Karel synům tak naivně věřil, aniž se pokusil proti rizikům budoucnosti nějak pojistit, nezbývá než položit otázku: bylo to z přehnané otcovské lásky? Anebo spíše z jakéhosi stařeckého sebeklamu?
Odpověď, totiž jednoznačná, není k mání. Antropologické expertizy shledaly Karlův stav těsně před smrtí jako relativně výtečný. Logika písemných svědectví o závěru jeho života však nutí vznášet pochybnosti. Kde je pravda? Připusťme, že ji konstruujeme z útržků skutečnosti, a že bude pravděpodobně ležet kdesi uprostřed mezi oběma stanovisky…

Text převzat z:
Petr Hora-Hořejš/Ilustrace: Jiří Běhounek: Toulky českou minulostí 2 /Od časů Přemysla Otakara I. do nástupu Habsburků (1197-1526)/, Baronet & Via Facti, 1995

Grafická rekonstrukce podoby Karla IV.

Grafická rekonstrukce podoby Karla IV.,
vypracovaná podle dochované lebky metodou M. M. Gerasimova. Autorem výsledného,
exaktní cestou nalezeného portrétu je náš přední antropolog Dr. Emanuel Vlček.

Krátce před svou smrtí vykonal Karel IV. poslední z mnoha svých cest

Krátce před svou smrtí vykonal Karel IV. poslední z mnoha svých cest.
Začátkem roku 1378 se odebral do Paříže k jednáním s francouzským králem Karlem V. Diplomatické výsledky cesty byly mizivé. Český král však alespoň ještě jednou spatřil místa,
kde prožil mládí. Tak vypadal pařížský Louvre oněch časů…

Pohřební průvod ze středověké miniatury v Bibli Václava IV., konec 14. století

Pohřební průvod ze středověké miniatury v Bibli Václava IV., konec 14. století.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
Východní fronta, SSSR/2. sv. válka. 19. listopadu 1942 zahájil generál Žukov sovětský protiútok u Stalingradu

Virtuální galerie
Více zde.
Rembrandt: Vlastní podobizna v červené čapce, kolem 1660

Architektura
Více zde.
Architektura 20. století – Vysílač a hotel na Ještědu v Liberci

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
30. duben 1945 - Den, kdy Hitler spáchal sebevraždu

Historie olympiád
Více zde.
Sapporo 1972

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Lyžování, 1968 - Pohádka o Raškovi


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!