7. listopad 1917

7. listopadu 1917 proběhla v Rusku takzvaná "Velká říjnová socialistická revoluce".

Revoluce v Rusku
V lednu 1905 zahájili vojáci v Petrohradu palbu do tisícového davu demonstrantů, kteří požadovali vyšší mzdy a zkrácení pracovní doby. To vyvolalo stávky v mnoha městech a generální stávku v Petrohradu. Demonstranti požadovali i ukončení války s Japonskem, přijetí ústavy, bezplatné a všeobecné vzdělání a daňové reformy. Proti velkým pozemkovým vlastníkům povstali rolníci a došlo i ke vzpourám ve vojsku a námořnictvu. Car byl nucen přislíbit vydání ústavy a svolání parlamentu (dumy), avšak nepokoje a stávky ještě nějaký čas pokračovaly. V průběhu 1. světové války měla ruská armáda do roku 1917 přes pět milionů padlých a raněných. V Petrohradu (dnes Sankt Peterburg) propukly nové nepokoje, které vedly
v březnu 1917 k abdikaci cara a vytvoření liberálně orientované (tzv. prozatímní) vlády. Proti vládě brzy vystoupili bolševici vedení V. I. Leninem. V září 1917 vyhlásila prozatímní vláda republiku, ale již 7. listopadu zorganizoval Lenin státní převrat, převzal moc a vyhlásil vytvoření sovětského Ruska.

Text převzat z:
Dějiny světa, Velká rodinná encyklopedie, Slovart, Praha, 2005

Bolševický vůdce Lenin.

Lenin (1870-1924)
Vladimír Iljič Uljanov se narodil v Simbirsku v Povolží. Již od mládí se zajímal o politiku, vyloučili jej z univerzity, v roce 1895 strávil 14 měsíců ve vězení a za podvratnou činnost byl poslán na tři roky do vyhnanství na Sibiř. Od té doby se vzdělával sám, především četbou děl Karla Marxe. V roce 1903 se stal vůdcem bolševiků a přijal jméno Lenin. Bolševici ("členové většiny") byli extrémním křídlem Sociálně demokratické strany Ruska. Po dobytí Zimního paláce v roce 1917 svolali bolševici (později nazývaní komunisté) všeruský sjezd sovětů, který jim předal výkonnou moc v Rusku, neboť nabídli lidu "mír, chléb a půdu". Moc v továrnách převzali dělníci a brestlitevský mír ukončil válku s Německem. Byla vyhlášena nová sovětská ústava. Lenin se tak stal vůdcem největšího státu na světě.

Text převzat z:
Dějiny světa, Velká rodinná encyklopedie, Slovart, Praha, 2005

Lenin 1870-1924.

Tito ruští vojáci se v březnu 1917 připojili k revoluci.
Jeden z nich třímá rudou vlajku, symbol revoluce.

VŘSR ovlivnila životy mnoha lidí nejen v Rusku
Velká říjnová socialistická revoluce (VŘSR) na dlouhá desetiletí ovlivnila dění nejen v Rusku, ale současně se stala i jednou z klíčových událostí 20. století, která měla dopad na životy milionů lidí po celém světě. Tak velké byly důsledky akce, které si lidé v Rusku i v Petrohradě samotném ani nevšimli. Mimo jiné o bolševicích se toho v Rusku až do jara 1917 mnoho nevědělo a ještě počátkem roku 1917 byli s asi 20 tisíci stoupenci jen nepříliš významnou silou. U moci vydrželi více než 70 let.
Revoluci předcházelo svržení carského režimu v březnu 1917 a nástup prozatímní vlády. Ta se již od počátku musela potýkat s narůstajícím vlivem sovětů, orgánů dělnických a vojenských zástupců, které později ovládli bolševici.
Bolševici předpokládali, že revoluce buržoazně demokratická může přerůst v revoluci socialistickou a v nastolení diktatury proletariátu. Proto se Lenin rozhodl v pokračování revolučního úsilí a bolševici převzali v tomto směru iniciativu.

Lenina do Ruska dopravila německá vláda
Vladimír Iljič Lenin, který byl do dubna 1917 ve švýcarském exilu, využil podle historika Vladimíra Nálevky nabídky německé vlády na přepravu do Ruska. Němci totiž byli ochotni podpořit narůstající chaos v Rusku a tím oslabit ruskou stranu ve válečném konfliktu, dokonce i finančně. Napětí pak zesílilo poté, co v dubnu 1917 Lenin představil dubnové teze, jejichž jádrem bylo pověstné heslo "Všechnu moc sovětům!" Po neúspěšném červencovém pokusu bolševiků o převrat musel Lenin uprchnout do Finska a vliv bolševiků na čas zeslábl. Lenin začal měnit strategii a na své kolegy začal naléhat, aby se věnovali přípravě ozbrojeného povstání. Bolševiky tehdy financovalo Německo, které chtělo vyvolat v Rusku chaos.
V září se v řadě sovětů dostali k moci bolševici (frakce ruské sociální demokracie). Jejich vliv rostl především mezi dělníky a vojáky v Petrohradě, v říjnu ovládli petrohradský sovět, jehož předsedou se stal Lev Trockij. Tehdy ilegální zasedání ústředního výboru rozhodlo o puči, jehož plán vypracoval Lenin a jehož organizaci měl na starosti Trockij.

Aurora vystřelila slepý náboj
Již den před revolucí začali vojáci obsazovat významné body v Petrohradu. Převzetí moci bylo dokončeno 7. listopadu 1917, podle starého ruského kalendáře to bylo 25. října. Útok na Zimní palác zahájil v 21:40 výstřel z křižníku Aurora. Podle historika Vladimíra Nálevky Aurora vystřelila slepým nábojem. Rudé grady po výstřelu zaútočily na zimní palác, ten se nijak nebránil, odpor kladla jen ženská jednotka. Nicméně Rudé gardy podle Nálevky dopadly špatně, neboť objevily obrovské zásoby lihovin a ráno byly naprosto nepoužitelné pro další akce.
Při nenápadném puči zahynulo jen šest lidí na straně útočníků, ve městě normálně jezdily tramvaje, obchody a restaurace byly otevřeny, v divadlech se hrálo.
Většina ministrů byla zatčena a na paralelně probíhajícím II. všeruském sjezdu sovětů byl převrat schválen. Vlády se ujal nový orgán, složený jen z bolševiků - Rada lidových komisařů s Leninem v čele. Trockij se stal lidovým komisařem zahraničních věcí, komisařem pro národnostní otázky se stal Josif Stalin.
Po podepsání brestlitevského míru v březnu 1918 bolševici rozehnali Ústavodárné shromáždění poté, co v něm nezískali většinu. Znárodnili půdu a velké podniky, v bankách omezili soukromé aktivity a pomocí "rudého teroru" se začali vypořádávat s opozicí. Po vyhlášení sovětské ústavy v červenci 1918 a přestěhování vlády z Petrohradu do Moskvy svoji moc v Rusku stvrdili vítězstvím v občanské válce v listopadu 1920.
V roce 1922, kdy byl ustaven Sovětský svaz, se na návrh Lenina stal generálním tajemníkem bolševiků Stalin. Později již Lenin marně varoval před Stalinovým hladem po moci, a když v roce 1924 zemřel, rozhořel se o vedení strany boj. O tři roky později Stalin zvítězil nad protivníky a začala jedna z nejtragičtějších epoch v dějinách země, která si vyžádala desítky milionů zmařených lidských životů.

Zdroj:
Internet - více zde

Vladimír Iljič Lenin.

Ruský car Mikuláš II. se svou rodinou na fotografii z roku 1900.

Zdiskreditovaný car se synem.
Car Mikuláš II. (1868-1918) byl neoblíben u velké části obyvatel Ruska.
V březnu 1917 byl donucen odstoupit.

Dny, které otřásly světem.
Ruský křižník Aurora kotví na řece Něvě v Petrohradě.
Salva z jeho děl byla 24. října 1917 signálem k revoluci.
Bolševici brzy zaútočili na petrohradský Zimní palác, sídlo prozatímní ruské vlády.

Křižník Aurora dnes.

Dobytí zimního paláce.
V říjnu 1917 obsadili bolševici Zimní palác,
sídlo prozatímní vlády umírněných demokratů v Petrohradu, a převzali moc.

Útok na Zimní palác.

Revoluční zbraň.
Tyto pušky japonského námořnictva koupilo Rusko pro svou armádu za 1. světové války.
Byly použity i v revoluci roku 1917.

Plakát z doby občanské války, vyzývající všechny muže,
aby vstoupili do komunistických ozbrojených sil, tzv. Rudé armády.

Lenin.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák