8. listopad 1620

8. listopadu 1620 bylo poraženo české stavovské vojsko v bitvě na Bílé hoře v Praze.
Vlády v českých zemích se po této bitvě ujal Ferdinand II. Štýrský.

Bílá hora, plošina na západním okraji Prahy (380 m n. m.). – 8. 11. 1620 zde rozhodující bitva české fáze třicetileté války. Stavovská vojska v ní podlehla sborům Ferdinanda II., posíleným o oddíly Maxmiliána I. Bělohorskou porážkou skončilo období českého stavovského státu a Habsburkům se otevřela cesta k prosazování absolutistického centralismu.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Jeden z obrazů bitvy na Bílé hoře.

Bitva na Bílé hoře
Bitva, která je pokládána za nejdůležitější v české historii byla ve skutečnosti malou šarvátkou, která trvala něco málo přes dvě hodiny. V listopadu roku 1620 byly šance na vítězství ve válce podobné pro katolíky i protestanty. Od začátku tedy byla bitva na Bílé hoře vnímána jako klíčová. Katolickou armádu podporovali papež, polský král a španělští Habsburkové.
Kolem 28 000 vojáků, pod velením Buquoye, pochodovalo směrem k Bílé Hoře v Praze, kde čekala protestantská armáda v počtu 20 000 vojáků. Protestanti naneštěstí nevyužili hornatý povrch ke svému prospěchu a byli rozdrceni pouhou výzvědnou skupinou 2000 vojáků, kterou vyslali Habsburkové. Jak se tedy z této naprosto nezajímavé bitvy stala legendární událost?
To, co převažovalo vojenský aspekt bitvy, byl její dopad na českou kulturu, společnost a politiku. Nový král Ferdinand II. potrestal protestantské vůdce a rozhodl se přivést svoji zemi zpět ke katolictví. Roku 1627 zrušil náboženské svobody a nařídil vzdělávání dětí výlučně v katolických školách. Němčina byla položena na stejný stupeň jako čeština a stopy autentické kultury byly zachovány jen ve venkovských oblastech. Doba temna začala a přes třicet tisíc lidí, především intelektuální elita, opustilo navždy zemi.

Zdroj:
Internet - více zde

Obraz Stanislava Hudečka z bitvy Moravanů na Bílé hoře,
střecha letohrádku však v době bitvy měla jiný tvar.

Bitva na Bílé hoře 8. listopadu 1620. Spojenecká vojska Katolické ligy a císaře Ferdinanda II.
zde pod velením Jana Tillyho a Karla Bonaventury Buquoye porazila sbory českých stavů.

Friedrich Falcký.
Když se 4. listopadu 1619 zaskvěla na kadeřích kalvinisticky orientovaného Wittelsbacha
Friedricha Falckého česká koruna, nemohl nový panovník vědět,
že v dějinné paměti zakotví jako "zimní král".
Víc než jednu zimu v novém důstojenství nepřečkal.

Obraz bitvy na Bílé hoře z 16. století zahrnuje tři fáze střetu: v popředí je seřazená císařská
armáda, uprostřed je vlastní bitva a v pozadí útěk stavovského vojska z bojiště. Bitva je
zachycena z pohledu císařského vojska, které na Bílou horu přišlo ze západu.
Vlevo je vidět obora u letohrádku Hvězda a vpravo v pozadí věže chrámu sv. Víta.

Památník padlým.

Vrchol návrší s pamětní mohylou.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák