Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Historický kalendář

9. listopad 1938

9. listopadu 1938 o tzv. křišťálové noci (Kristallnacht) nacisté přepadli a zdemolovali tisíce židovských domů, obchodů a synagog.

Křišťálová noc, německy Kristallnacht – nacistický protižidovský pogrom v noci z 9. na 10. listopad 1938 v Německu (včetně anektovaného Rakouska a odstoupeného pohraničí českých zemí). Zorganizována v odvetu za atentát, spáchaný v Paříži na německého vyslaneckého radu. Během křišťálové noci byly zničeny a vypalovány židovské obchody, synagogy (zničena nejstarší dochována evropská synagoga ve Wormsu) a další objekty. Několik desítek Židů bylo zavražděno, asi 20 000 odvlečeno do koncentračních táborů. Po křišťálové noci zahájili nacisté arizaci židovského majetku.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Židovský chlapec a jeho rodina jsou odváženi ze svého domova nacistickými vojáky

Židovský chlapec a jeho rodina jsou odváženi ze svého domova nacistickými vojáky.

Křišťálová noc - protižidovský pogrom organizovaný státem
Křišťálovou noc představující jeden z největších protižidovských pogromů v novodobé historii provedli v noci z 9. na 10. listopadu 1938 Hitlerovi stoupenci z NSDAP, a to na popud ministra propagandy Josepha Goebbelse. V Německu, v obsazeném Rakousku a v okupovaném pohraničí českých zemí vraždili nacisté Židy. Mnozí z těch, kteří si život uchránili, skončili v koncentračních táborech. Nacisté likvidovali rovněž synagogy, židovské obchody i domy.
Záminkou k rozpoutání otevřeného protižidovského násilí se stal atentát na německého velvyslaneckého radu v Paříži Ernsta von Ratha, kterého 7. listopadu 1938 dvěma výstřely těžce zranil mladý žid Herschel Grünspan. Nicméně atentátník se podle historika Jaroslava Borise Uhlíře spletl, protože původní obětí atentátu měl být německý velvyslanec v Paříži.
Sedmnáctiletý mladík se mstil za osud své rodiny, která byla v rámci nařízení německé vlády vypovězena, stejně jako dalších 17 tisíc polských židů, na polské hranice. Nacistická propaganda Grünspanův čin využila k vyostření protižidovských postojů. V následujících dnech všechny německé noviny publikovaly na prvních stranách nenávistné protižidovské články.

Goebbels vyzval k pomstě za vraždu velvyslance v Paříži
Německý diplomat 9. listopadu zraněním podlehl. Shodou okolností se týž den večer v Mnichově konalo shromáždění nacistických starých bojovníků s Hitlerem k 15. výročí tzv. mnichovského pivního puče. Podle historika Vladimíra Nálevky tam Hitler prohlásil, že by Židé měli pocítit hněv lidu. Na setkání vystoupil také Goebbels s protižidovským projevem vyzývajícím k pomstě. Ten si přítomní funkcionáři SA a dalších nacistických organizací vyložili jako povel k zahájení protižidovského pogromu. Již v noci začaly jednotky SA vyvolávat protižidovské nepokoje a samy útočit na židovské objekty.
Během pogromu, který na některých místech, zvláště v obsazených Sudetech, probíhal ještě i 11. listopadu, byla vypálena převážná část synagog a židovských modliteben, které byly považovány za symbol přítomnosti a úspěchu židovské menšiny v Německu.
Věcné škody byly vyčísleny na mnoho set milionů říšských marek. Židům bylo přikázáno odstranit způsobené škody a uvést pořádek v ulicích do původního stavu. Zároveň ale byly zabaveny pojistky, na něž měli poškození nárok. Němečtí židé měli ještě navíc zaplatit Německé říši pokutu za vzniklé škody okolo jedné miliardy říšských marek.

Další represe na sebe nenechaly dlouho čekat
Následovala série dalších represivních nařízení. Židovské cestovní doklady byly opatřeny písmenem "J" na znamení, že majitel je žid (Jude). Židé s křesťanským jménem se museli nechat přejmenovat na Izrael, ženy na Sáru. Výnos ze 14. listopadu postavil mimo zákon jakoukoli návštěvu židů v kulturních zařízeních. Židovské děti musely opustit veřejné školy, židé nesměli pracovat jako lékaři nebo právníci.
Křišťálová noc, která získala pojmenování podle střepů z vymlácených výloh, oken a lustrů, je považována za symbol a předěl nacistické protižidovské politiky. Na rozdíl od předchozích protižidovských výbuchů násilí byla organizována státem.

Pogrom v číslech
Celková bilance představovala nejméně 267 vypálených nebo jinak zdemolovaných synagog, 7500 vypleněných židovských obchodů a bytů, 91 přímo při pogromu zabitých Židů a 30 tisíc židovských osob uvězněných v koncentračních táborech Dachau, Buchenwald a Sachsenhausen. V Sudetech, které po Mnichovské dohodě už šest týdnů patřily německé říši, nacisté vypálili a poškodili přinejmenším 35 synagog. Ti, kteří přežili, byli nuceni podepsat závazek o rychlé emigraci z území Německa.

Zdroj:
Internet - více zde

Místa, kde probíhala Křišťálová noc

Místa, kde probíhala Křišťálová noc.

Vypálená synagoga v Liberci

Vypálená synagoga v Liberci.

Trosky synagogy vypálené v Mostě

Trosky synagogy vypálené v Mostě.

Důrazné varování

Důrazné varování.
Nacisté vyzývají k bojkotu jednoho berlínského židovského obchodu s módním zbožím.
Byla to předehra "křišťálové noci" v roce 1938, kdy byly takových obchodů vypleněny tisíce.

Antisemitsky plakát z nacistického Německa z třicátých let 20. století

"Tímto symbolem jsou označeni nepřátelé našeho lidu."
Antisemitsky plakát z nacistického Německa z třicátých let 20. století.

Židovské obchody se staly cílem nacistické nenávisti

Židovské obchody se staly cílem nacistické nenávisti.
Pokud nebyly, byly tzv. arizovány.

Příslušníci úderných oddílů míjejí antisemitské plakáty

Příslušníci úderných oddílů míjejí antisemitské plakáty.
Stereotypní image židovského obličeje a lebky využíval jako součást
své antisemitské kampaně nacistický týdeník Der Stürmer, jediné noviny,
které Hitler četl od první do poslední stránky.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
Východní fronta, SSSR/2. sv. válka. 19. listopadu 1942 zahájil generál Žukov sovětský protiútok u Stalingradu

Virtuální galerie
Více zde.
Rembrandt: Vlastní podobizna v červené čapce, kolem 1660

Architektura
Více zde.
Architektura 20. století – Vysílač a hotel na Ještědu v Liberci

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
30. duben 1945 - Den, kdy Hitler spáchal sebevraždu

Historie olympiád
Více zde.
Sapporo 1972

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Lyžování, 1968 - Pohádka o Raškovi


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!