11. prosinec 1918

11. prosince 1918 se narodil Alexandr Isajevič Solženicyn.
Vystudoval fyziku a matematiku na rostovské univerzitě. Po napadení Sovětského svazu Hitlerem se stal důstojníkem sovětské armády. Zřejmě světově nejproslulejší ruský spisovatel současnosti Alexandr Solženicyn zemřel 3. srpna 2008 ve svém domě poblíž Moskvy ve věku 89 let.

Zdroj:
Internet - více zde

Alexandr Isajevič Solženicyn.

Solženicyn byl jedním z prvních, kdo nahlédli za fasádu "pokrokové" společnosti. Symbol intelektuálního odporu proti komunistickému režimu nejen v Sovětském svazu se nejvíc proslavil trilogií Souostroví Gulag, v níž popsal brutalitu Stalinových lágrů.
Sám autor v nich za kritiku Stalinovy vlády strávil osm let, osudným se mu stal dopis příteli v roce 1945. Vězněn byl i v proslulé moskevské Ljubjance, po gulagu ještě tři roky strávil ve vyhnanství, poté čelil rakovině.
Několikadílné Souostroví Gulag o systému kárných táborů, které Václav Havel označil za strašlivý pramen pravdy, sepsal Solženicyn v utajení, kniha byla poprvé vydána až mezi lety 1973 a 1978 v Paříži.
K jeho dalším nejznámějším dílům patří hned debutová novela Jeden den Ivana Děnisoviče, považovaná za počátek disidentské literatury. V Sovětském svazu vyšla za vlády Nikity Chruščova během přechodného tání v roce 1962. Publikace dalších děl - mezi ně patří V kruhu prvním či Rakovina - však byla posléze v SSSR zakázána.
Solženicyn získal v roce 1970 Nobelovu cenu za literaturu, sovětský režim mu ji však nedovolil převzít. O čtyři roky později ho zbavil sovětského občanství a posadil na letadlo do Západního Německa. Spisovatel se posléze usadil ve Spojených státech, kde se stal prominentním kritikem sovětského systému.
Částečné rehabilitace ze strany své domovské země se Solženicyn dočkal v roce 1989, kdy mu Michail Gorbačov vrátil sovětské občanství a umožnil znovu vydání jeho děl. Spisovatel se však tou dobou vrátit domů odmítl.
Do Ruska se triumfálně vrátil až v roce 1994 po rozpadu Sovětského svazu. Návrat měl velkolepou podobu - Solženicyn projel vlakem z Vladivostoku až do Moskvy.
Ani v 90. letech Solženicyn nepřestal kritizoval poměry v Rusku, ale mnohé své příznivce nejen ve východní Evropě překvapil, když začal zastávat názor, že západní podoba demokracie není pro Rusko vhodná. Slova uznání našel i pro bývalého ruského prezidenta Vladimira Putina.
"Největší úspěch představuje to, že Rusko obnovilo svůj vliv ve světě," prohlásil Solženicyn ve svém posledním televizním interview v roce 2007. "Morálně jsme však daleko od toho, kde bychom měli být. Morální obnovu nemůže zařídit stát či parlament. Pokud jde o stav ruské mysli či hospodářství, země je stále daleko od té, o níž já sním."

Zdroj:
Internet - více zde

Alexandr Solženicyn v roce 1994, po návratu z dvacetiletého vyhnanctví.

Alexandr Solženicyn v roce 2007, rok před svou smrtí.

Alexandr Solženicyn odhaloval zrůdnost sovětského systému
Slavný ruský spisovatel Alexandr Solženicyn, nositel Nobelovy ceny za literaturu, svým dílem odhaloval nelidskost sovětského systému. Hrůzy Stalinských koncentračních táborů naplno popsal ve svém nejslavnějším díle Souostroví Gulag. Tento bývalý disident a neohrožený bojovník za svobodu, který ke konci života vzbuzoval kontroverze svou xenofobií a příklonem k ruskému nacionalismu, by 11. prosince oslavil své narozeniny.
Alexandr Isajevič Solženicyn se narodil ve městě Kislovodsk v severním podhůří Kavkazu v roce 1918. Na konci druhé světové války, v níž bojoval jako důstojník dělostřelectva a byl dvakrát vyznamenán, byl za kritické poznámky v korespondenci na adresu sovětského vedení zatčen a na osm let skončil v nechvalně proslulém koncentračním táboře Gulag. V roce 1953 byl ze zdravotních důvodů propuštěn a další tři roky ale strávil ve vyhnanství v Kazachstánu.
Spisovatelská dráha Alexandra Isajeviče Solženicyna začala v roce 1956. Ve svých knihách popisoval vlastní zkušenosti s bojem na frontách II. světové války a také věznění v moskevské Ljubjance, později v kárných táborech a vězeňském výzkumném ústavu. Literárním debutem tohoto slavného spisovatele se stala novela Jeden den Ivana Děnisovice, která stojí na počátku ruské literatury duchovního odporu.
Postoje Solženicyna vůči spisovatelské organizaci, jeho mravní neústupnost, vedly v roce 1969 k jeho vyloučení z řad organizace. Romány Rakovina a V kruhu prvním vyšly v samizdatu a byly otištěny na Západě, kde měly velký úspěch. Asi nejznámějším dílem Solženicyna je Souostroví Gulag, ve kterém popisuje systém sovětských vězeňských táborů.
V roce 1970 byla Solženicynovi udělena Nobelova cena, nebylo mu však dovoleno osobně si ji převzít. Politická kampaň proti spisovateli, který po okupaci Československa v roce 1968 pronesl známé "je ostudné být Sovětem", sílila a sovětské vedení jej v roce 1974 ve strachu ze světového mínění rychle vyhostili i s pouty na rukou. Se svou rodinou žil následně ve Švýcarsku, později přesídlil do USA. Do Ruska se vrátil v roce 1994 po rozpadu sovětského režimu. Alexandr Solženicyn zemřel 3. srpna 2008 v Moskvě.

Zdroj:
Internet - více zde

Solženicyn oceňoval bývalého ruského prezidenta Putina za to,
že se mu podařilo obnovit vliv země ve světě.
V roce 2007 ho prezident navštívil v jeho domově poblíž Moskvy.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Historický kalendář 27. dubna 1855 byl z vyhnanství v tyrolském Brixenu propuštěn český novinář Karel Havlíček Borovský

Virtuální galerie Klinger Max: Kristus na Olympu (detail), 1897, 550 x 990 cm (Lipsko, Museum der bildenden Künste)

Architektura Gotický sloh – Katedrála Notre-Dame v Remeši ve Francii

Slavné a významné dny v historii 12. březen 1930 - Den, kdy se Gándhí vydal na protestní solný pochod

Historie olympiád Moskva 1980

Slavné okamžiky v dějinách sportu Fotbal, 1970 - Fotbalový zápas století