15. prosince 1230
15. prosince 1230 zemřel český kníže a král Přemysl Otakar I. Narodil se asi 1155.
Přemysl Otakar I.
Obratný politik a válečník, který pro české království získal tzv. Zlatou bulou sicilskou. Byla tak potvrzena dědičnost královského titulu a příznivě nastaven vztah českého krále a Svaté říše římské. Přemysl Otakar I. vytvořil předpoklady pro rozmach českého státu ve 13. století.
Přemyslův náhrobek od Petra Parléře.
Přemysl Otakar I.
Přemysl Otakar I., 27. Přemyslovec na pražském stolci, jeden ze synů krále Vladislava II., muž, který po krátkém vladařském intermezzu v letech 1192-1193 se roku 1197 chopil žezla podruhé a panoval pak nepřetržitě až do své smrti roku 1230, tedy 33 roků. Po Vratislavovi II. a Vladislavovi II. se s odstupem času stal třetím českým králem, na rozdíl od předchůdců však získal královskou korunu dědičně. Od té doby přecházela koruna i královská hodnost na prvorozené syny. I Přemysl si zlatou čelenku vydobyl vojenskými a politickými službami zájmům římskoněmecké říše. Obratnou a pružnou diplomacií však dokázal zajistit svému majestátu uznání všech rozhodujících autorit včetně papeže. Během prvních patnácti let vlády významně posílil svou mezinárodní pozici a roku 1212 obdržel v proslulé Zlaté bule sicilské potvrzení všech zisků, jichž se dopracoval. Privilegium budoucího císaře Friedricha II. zahrnulo uznání českého státu jako nedělitelného územního celku, vnitřně samostatného a povýšeného na dědičné království. Zlatá bula napravila politické ztráty minulosti a pojistila českou státnost pro budoucno.
Přemysl I. se dožil relativně vysokého věku, jistě nejméně sedmdesátky. Byl dvakrát ženat. Nejprve s Adlétou Míšeňskou, s níž měl několik dětí, známí jsou syn Vratislav a dcery Markéta, Božislava a Hedvika. Podruhé se oženil s uherskou princeznou Konstancií, která mu dala Juditu, Annu, Anežku, Blaženu a syny Přemysla (brzy zemřel), Vladislava a Václava I., následníka na královském křesle. Další dvě děti, Vratislava Anežka, brzy zemřely. Přemysl Otakar I. je pochován ve Svatovítském chrámu na Pražském hradě.
Text převzat z:
Petr Hora-Hořejš/Ilustrace: Jiří Běhounek: Toulky českou minulostí 2 /Od časů Přemysla Otakara I. do nástupu Habsburků (1197-1526)/, Baronet & Via Facti, 1995
Listina Zlatá bula sicilská,
nazývaná tak podle kovové pečeti (buly); v době jejího vydání měl totiž císař Fridrich II.
u sebe jen pečetidlo sicilského království, jemuž také vládl.
Zlatá bula sicilská (líc a rub pečeti).
Zlatá bula sicilská je jedním z nejvýznamnějších dokumentů českých středověkých dějin.
Byla vydána v Basileji 26. září 1212 sicilským králem Fridrichem, který se krátce předtím
i zásluhou Přemyslovou stal panovníkem středověké římské říše. Protože však v té době
Fridrich neměl ve svém držení říšskou pečeť, potvrdil pravost listiny pečetí krále sicilského.
Návrat na začátek stránky
©, Marek Šimoňák
Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:
Historický kalendář
|
Virtuální galerie
|
Architektura
|
Slavné a významné dny v historii
|
Historie olympiád
|
Slavné okamžiky v dějinách sportu
|