23. prosinec 1953

23. prosince 1953 byl popraven za zločiny vlastní a za podíl na Stalinových zločinech sovětský komunistický politik Lavrentij Pavlovič Berija.

Berija Lavrentij Pavlovič, *29. 3. 1899 – †23. 12. 1953, sovětský politik a komunistický funkcionář. Pocházel z Gruzie, studoval polytechniku v Baku. V roce 1915 zde založil marxistický kroužek. Roku 1917 vstoupil do komunistické strany, posléze bojoval na rumunské frontě. V době občanské války pracoval jako úředník a načas se stal špionem. V roce 1920 krátce studoval architekturu, roku 1921 vstoupil do tajné policie Čeka. V roce 1926 byl jmenován šéfem gruzínského GPU (nástupce Čeky), roku 1931 i zakavkazského GPU. Často se osobně stýkal se Stalinem, v letech 1936–1938 pro něj řídil politické čistky v zakavkazských republikách. Roku 1937 byl zvolen do Nejvyššího sovětu, o rok později se stal šéfem NKVD. Okamžitě v organizaci zahájil další čistky a pracoval na rozšiřování sítě vězeňských pracovních táborů (gulagy). V roce 1941 byl jmenován místopředsedou Rady lidových komisařů (tzn. vlády), jeho hlavním úkolem byla evakuace průmyslu před německou armádou na východ. Po válce se stal maršálem SSSR, poté stál v čele programu vývoje atomové bomby. Po Stalinově smrti se snažil upevnit svou pozici a dostat se ještě více k moci, byl však poražen skupinou vedenou Malenkovem, Molotovem a Chruščovem a zatčen. Posléze byl obviněn ze zločinecké, protistranické a protistátní činnosti a v tajnosti popraven. Je mu přisuzována zodpovědnost za smrt několika miliónů lidí.

Zdroj:
Internet - více zde

Sovětský masový vrah Lavrentij Berija.

1953: Byl popraven bývalý ministr vnitra SSSR Lavrentij Berija
Bývalý sovětský ministr vnitra a blízký spolupracovník a přítel sovětského diktátora Josifa Stalina Lavrentij Berija je nejčastěji spojován se slovy gulag či teror. Jeho moc byla od roku 1938 téměř absolutní. Jako šéf tajné policie a správce gulagu se podílel na bití, mučení a popravách milionů sovětských i zahraničních občanů. Berija, který byl znám svou zálibou v mučení politických vězňů, byl několik týdnů po smrti Stalina jako jeho přívrženec zatčen a na základě obvinění ze špionáže pro britskou vládu, a tím ze zrady a protistátní činnosti, byl spolu s šesti jeho spolupracovníky 23. prosince 1953 zastřelen.
Lavrentij Pavlovič Berija se narodil 29. března 1899 v Abcházii. V roce 1919 vstoupil do ázerbájdžánské tajné policie Čeka a již následující rok zastával vedoucí funkci. Poté byl přeložen na stejnou pozici do Gruzie, kde se roku 1926 stal šéfem gruzínské OGPU. V letech 1936 až 1938 byl Berija v době Stalinovy Velké čistky jejím hlavním vykonavatelem pro oblast Zakavkazska, kde dohlížel na její uskutečňování. Od roku 1938 až do roku 1953 zastával funkci šéfa NKVD, předchůdce KGB, a organizoval, nařizoval a dohlížel na zatýkání a popravy miliónů Sovětů.

Zdroj:
Internet - více zde

Berija se Stalinem (v pozadí). Na klíně má Stalinovu dceru Světlanu.

Oběžník velitele druhého hlavního vedení Ministerstva vnitra
SSSR K. Omelčenka o zabavení portrétů L. P. Beriji 27. července 1953.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Historický kalendář 3. prosince 1967 provedl jihoafrický chirurg Christiaan Barnard v Kapském Městě první úspěšnou transplantaci lidského srdce

Virtuální galerie El Greco: Kristus v domě Šimonově, kolem 1608

Architektura Romantická architektura - Zámek Konopiště

Slavné a významné dny v historii 22. červen 1941 - Den, kdy Hitler napadl Sovětský svaz

Historie olympiád Paříž 1900

Slavné okamžiky v dějinách sportu Atletika, 1908 - Srdceryvný maraton