29. prosinec 1888

29. prosince 1888 se narodil kardinál Josef Beran.

Beran Josef, 1888-1969, český římskokatolický teolog; církevní hodnostář. 1942-1945 vězněn, od 1946 pražský arcibiskup; 1949-63 internován, od 1965 kardinál, donucen odjet do Říma. Na II. vatikánském koncilu se vyslovil pro rehabilitaci Jana Husa.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Kardinál Josef Beran (1888-1969).

Narodil se kardinál Josef Beran
Kardinál Josef Beran svým osobním příkladem a dílem působil jako inspirace hnutí za občanská práva a svobodu náboženství. Vzdoroval nacistickému i komunistickému režimu. Jeho dlouholetá internace se stala symbolem útlaku z důvodu náboženského přesvědčení a demokratickému světu připomínala těžký osud Československa.
Beran se narodil v Plzni v rodině učitele. Vystudoval místní gymnázium, poté odejel studovat bohoslovectví na Papežskou univerzitu v Římě. Po vysvěcení na kněze pokračoval ve studiu teologie. V letech 1912-1917 působil jako kaplan a poté jako ředitel Ženského učitelského ústavu sv. Anny. Od roku 1928 vyučoval jako docent pastorální teologii na Teologické fakultě univerzity Karlovy. O čtyři roky později se stal profesorem teologie. V této době byl též rektorem pražského Arcibiskupského kněžského semináře.
Za heydrichiády byl zatčen gestapem jako rukojmí a uvězněn. Prošel pankráckou věznicí, Terezínem, přežil i koncentrační tábor v Dachau. V prosinci 1946 byl jmenován pražským arcibiskupem. Po komunistickém puči v únoru 1948 odmítal Beran jménem katolické církve vyhlásit loajální postoj komunistické moci a kněžím zakázal veřejnou a politickou činnost. Proto také exkomunikoval a suspendoval kněze Josefa Plojhara, který přes jeho přísný zákaz přijal místo v komunistické vládě.
V letech 1949-1963 byl protiprávně internován StB na různých místech Československa. Dva roky po svém propuštění jej papež Pavel VI. jmenoval kardinálem. Zbytek života strávil Beran v Římě, do rodné vlasti se už nikdy nevrátil.

Zdroj:
Internet

Znak kardinála Josefa Berana.

Místo kardinálova posledního odpočinku.

Mariánská kaple svatopetrské baziliky.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák