14. leden 993

14. ledna 993 byl pražským biskupem Vojtěchem vysvěcen Břevnovský klášter v Praze.

Klášter (latinsky claustrum, ohraničené nebo uzavřené místo), společné obydlí autoritativně řízeného kolektivu asketů jednoho pohlaví, přeneseně tento kolektiv. Kolektivy se vyskytují v různých náboženstvích (buddhismus, taoismus, islám), v křesťanství označujeme zpravidla budovy užívané řeholním řádem.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Břevnovský klášter v noci.

Z historie břevnovského kláštera
Břevnovský klášter je klášter řádu benediktinů. Benediktini se řídí Řeholí neboli jakousi ústavou, kterou pro ně sepsal v 6. století sv. Benedikt z italské Nursie. Život tohoto řádu nejlépe vystihuje tradiční benediktinské heslo modli se a pracuj.
Klášter byl založen roku 993 pražským biskupem sv. Vojtěchem (†997) a knížetem Boleslavem II. Pobožným (†999). Byl to první mužský klášter na českém území vůbec.
V 11. století byl za opata Menharda postaven v Břevnově první kamenný kostel. Jeho krypta se pod dnešní bazilikou zachovala dodnes. Později byl na stejném místě, kde stál starší románský kostel, postaven prostornější kostel gotický. Břevnovský klášter utrpěl velké škody za husitských válek. Obnovou a barokní přestavbou prošel po třicetileté válce za opata Tomáše Sartoria (†1700) a pak zvláště v první půli 18. století za opata Otmara Zinka (†1738). Ten najal přední stavitele a umělce doby, jakými byli Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferovi, Petr Brandl, Karel Josef Hiernle a další.
Jejich prací pak vznikl umělecky cenný a dodnes obdivovaný komplex budov se zahradou. Ambiciózní plán založit v přestavěném Břevnově v 18. století šlechtickou akademii ztroskotal.
Pohnuté byly dějiny kláštera ve století dvacátém. V roce 1950 byl břevnovský klášter stejně jako ostatní kláštery komunistickou vládou zabrán. Opat Anastáz Opasek (†1999) byl nespravedlivě obviněn a strávil 50. léta ve věznicích. Klášter během komunistické éry značně zchátral. Obnovené benediktinské komunitě se za pomoci státu i zahraničních klášterů podařilo klášterní budovy opravit a důstojně oslavit 1000 let trvání kláštera v roce 1993. Břevnovské opatství bylo při té příležitosti papežem obdařeno čestným titulem "arciopatství". Papež Jan Pavel II. pak v roce 1997 břevnovské mnichy při své návštěvě v České republice také osobně navštívil. V roce 1999, po smrti Anastáze Opaska, stanul v čele kláštera jako převor - administrátor Prokop Siostrzonek. V posledních letech se pokračuje s opravami celého komplexu a život kláštera vrůstá do života pražského Břevnova na začátku 21. století.
Kromě svého hlavního poslání, jímž je život mnišské komunity, se klášter věnuje také správě farností u kostela sv. Markéty v Břevnově a filiálního kostela Panny Marie Vítězné na Bílé Hoře. Návštěvníkům je ve vyhrazených časech k dispozici odborný průvodce, aby je zavedl do barokní baziliky sv. Markéty, pozval je na exkurzi do románské krypty z 11. století a seznámil je s interiérem barokní prelatury. Od roku 1998 vydává arciopatství v edici Pietas benedictina knižní publikace o klášterním životě a staré křesťanské spiritualitě. Reprezentační sály kláštera jsou využívány také k nejrůznějším společenským akcím (koncerty a jiné kulturní pořady, přednášky, ale i nejrůznější prezentace a pohoštění).

Zdroj:
Internet

Břevnovský klášter v Praze.

Svatý Vojtěch - 2. pražský biskup, zakladatel Břevnovského kláštera.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák