Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Historický kalendář

16. leden 1969

16. ledna 1969 se na Václavském náměstí v Praze zapálil student Jan Palach. Svůj čin provedl na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy.

Palach Jan, 1948-1969, český student. 16. 1. 1969 se na protest proti sovětské okupaci a nastupující "normalizaci" upálil na Václavském náměstí v Praze, 19. 1. zemřel; jeho pohřeb 25. 1. 1969 se stal celonárodní manifestací.
Ostatky z Olšanských hřbitovů v Praze byly 1973 tajně policejně exhumovány, uloženy v rodných Všetatech; 1990 přeneseny na původní místo.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Jan Palach před svou smrtí

Člověk musí bojovat proti tomu zlu,
na které právě stačí.

Jan Palach před svou smrtí.

Palach chtěl vyburcovat společnost proti nastupující normalizaci
Necelý půlrok po okupaci Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy v srpnu 1968 se společnost po původním vzepětí začala propadat do letargie a smířlivosti s nastupujícím nedemokratickým vývojem. Činem plným tragického hrdinství se rozhodl proti začínající normalizaci protestovat dvacetiletý student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze Jan Palach. 16. ledna 1969 se na pražském Václavském náměstí polil hořlavinou a zapálil.
"Na protest proti všemu, co se tady děje. Proti nesvobodě slova a tisku. Říkejte to všem," odpověděl Palach zdravotní sestře v nemocnici, kam byl převezen s těžkými popáleninami, když se ho tázala na důvody jeho činu. Následující tři dny bojoval o život a odmítal utišující léky, aby byl při smyslech a mohl objasňovat, proč se odhodlal k takové oběti.
V dopise, který zanechal na místě svého činu, naléhal, aby byly učiněny kroky na záchranu posledních zbytků demokracie. "Vzhledem k tomu, že se naše národy ocitly na okraji beznaděje, rozhodli jsme se vyjádřit svůj protest a probudit lid této země následujícím způsobem: Naše skupina se skládá z dobrovolníků, kteří jsou odhodláni se dát pro naši věc upálit. Já jsem měl tu čest vylosovat si jednotku...," napsal. V dopise dále žádal zrušení cenzury a zákaz rozšiřování okupačního tisku Zprávy.
Dodnes není zcela zřejmé, byl-li Jan Palach skutečně členem takovéto skupiny. Jeho příkladu nicméně následovali další lidé, mezi nimi student Jan Zajíc, jenž se upálil na pražském Václavském náměstí 25. února 1969.
Podle historiků nebyl Palachův čin zoufalým zkratovitým jednáním, plánoval jej půl roku. Podle nových zjištění také Palach v lednu 1969 chtěl, aby studenti obsadili rozhlas.
Absolutní rozměr Palachovy oběti zvedl vlnu odporu, byť jen dočasnou. Bezprostředně po jeho činu začali na Václavském náměstí držet mladí lidé protestní hladovku za splnění jeho požadavků, záhy se k nim připojili další i jinde v zemi. Na Václavském a Staroměstském náměstí se konaly mítinky, na nichž lidé vyjadřovali podporu jeho poselství. Vědecká rada FF UK vyzvala politiky, "aby si uvědomili, na jaké křižovatce stojí". Budoucí normalizátoři ve vedení komunistické strany naopak hovořili o zneužití protestu "antisocialistickými silami".
Jan Palach podlehl následkům rozsáhlých popálenin 19. ledna 1969. Jeho pohřeb v Praze o šest dní později se stal velkou manifestací za svobodu a demokracii. Smutečního průvodu Starým Městem se tehdy zúčastnilo na 200 000 lidí.
Už za několik měsíců ale začal komunistický aparát Palachovu památku likvidovat. Jeho hrob na Olšanských hřbitovech střežila Státní bezpečnost se snahou bránit lidem, aby k němu ve výroční dny kladli květiny. Nakonec byly v roce 1974 Palachovy ostatky exhumovány a přemístěny do Všetat u Prahy, kde žila jeho rodina. Na Olšany se urna s jeho popelem vrátila až v roce 1990.
Jan Palach se narodil 11. srpna 1948 v Praze ve středostavovské rodině ze Všetat. Ve třinácti mu zemřel otec, jeho velký vzor. O politický a veřejný život se Palach zajímal během celých vysokoškolských studií. Po maturitě na gymnáziu v Mělníku chtěl v roce 1966 pokračovat ve studiu na FF UK, zkoušky složil, ale nebyl přijat. Na obor historie a politická ekonomie FF UK se dostal o dva roky později. Mezitím studoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Rok 1968 prožíval velmi intenzivně a účastnil se i listopadové studentské stávky, která protestovala proti legalizaci srpnové okupace a o níž se však kvůli cenzuře v médiích nesmělo informovat.
"Ve své bezmocnosti nabídl to jediné, co měl - svůj život," vzpomněl po letech evangelický kněz Jakub Trojan, který Palacha pochovával a který patří k těm, kdož nepochybují o smyslu jeho oběti.
Skutek mladého studenta historie z ledna 1969 došel naplnění o 20 let později v tzv. Palachově týdnu, který předznamenal konec totalitního režimu v Československu. V roce 1991 Jan Palach obdržel in memoriam nejvyšší československé státní vyznamenání - Řád Tomáše Garrigua Masaryka.

Zdroj:
Internet

Jan Palach, student filozofické fakulty UK

Jan Palach, student filozofické fakulty UK,
který se 16.1.1969 upálil na Václavském náměstí v Praze.

Občané se loučí s Janem Palachem na Staroměstském náměstí v Praze

Občané se loučí s Janem Palachem na Staroměstském náměstí v Praze 25. ledna 1969.

Pamětní deska na domě ve Všetatech

Pamětní deska na domě ve Všetatech na Mělnicku,
kde se před šedesáti lety narodil Jan Palach, student,
který se v lednu 1969 upálil na protest proti nastupující normalizaci ve společnosti.

Matka Jana Palacha na pohřbu svého syna

Matka Jana Palacha s rodinou jdou za automobilem
vezoucím pražskými ulicemi Palachovu rakev během jeho pohřbu 25.ledna 1969.

Pamětní deska Jana Palacha podle posmrtné masky zhotovené Olbramem Zoubkem

Pamětní deska Jana Palacha podle posmrtné masky zhotovené Olbramem Zoubkem.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
2. sv. válka, Východní fronta, SSSR. 22. října 1941 kvůli mizernému počasí a stále silnějšímu odporu Němci zastavují operaci Tajfun

Virtuální galerie
Více zde.
Zátiší s broskvemi, kolem roku 50, přibližně 35 x 34 cm

Architektura
Více zde.
Orientální (maurský sloh) – Synagoga v Čáslavi

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
24. únor 1912 - Den, kdy se narodil Jiří Trnka

Historie olympiád
Více zde.
Lake Placid 1932

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Šipky, 2010 - Devítihodová hra v šipkách


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!