20. leden 1211

20. ledna 1211 se narodila česká světice Anežka Česká. Dcera krále Přemysla Otakara I. a sestra krále Václava I.

Anežka Přemyslovna, svatá Anežka – 1205-1282, dcera Přemysla I. Otakara. 1234 založila v Praze klášter sv. Františka řádu klarisek, do 1238 první abatyše. Věnovala se péči o nemocné a chudé. Svatořečena 1989.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Anežka Česká.

Anežka Česká
Anežka (1211?-1282), dcera Přemysla Otakara I., o šest roků mladší sestra Václava I., zakladatelka a první abatyše Anežského kláštera klarisek v Praze na Františku (založen 1233). Po staletí byla v Čechách uctívána jako světice. Za blahoslavenou ji však prohlásil teprve papež Pius IX. roku 1874. V roce 1989 byla svatořečena. Anežka Přemyslovna, žena krásná a velmi ctižádostivá, se hned na prahu dospělosti zklamaně odvrátila od světa k bohu. České princezně už v dětství svitla naděje, že se jednoho dne stane císařovnou: snad v osmi letech (roku 1219?) byla zasnoubena o něco staršímu synu Friedricha II. Jindřichovi. Plánovaný sňatek však vzbudil nelibost konkurenčních rodů a vyvolal složité pletichaření. Nakonec si Jindřich vzal (1225) Markétu Babenberskou, ženu nejméně o pět a možná o deset let starší. (Vítězná konkurentka Anežky Přemyslovny se o čtvrt století později, pořádně zestárla, stala na čas manželkou Přemysla Otakara II. - kandidát císařského trůnu Jindřich totiž roku 1242 předčasně zemřel.) Anežka, léta vychovávaná a připravovaná pro roli císařovny, vyšla ze souboje naprázdno. Ještě se vynořila naděje, že si vezme anglického krále Jindřicha III. Plantageneta, jenže i z toho vzápětí sešlo. A tak pokořená Přemyslovna "jako holubice ulétla z potopy ničemného světa do archy svatého řádu". Svou ctižádost napříště ztotožnila se zájmy katolické církve. Začala si dopisovat s učednicí Františka z Assisi sv. Klárou a roku 1233 uvedla do Prahy její přísnou řeholi, ženskou odnož minoritů, řád klarisek (od jména Klára). Součástí Anežského kláštera se stal i mužský konvent minoritů. Zbožná Přemyslovna byla také zakladatelkou špitálního řádu křižovníků s červenou hvězdou. V touze stát se světicí podnikla dokonce pokus založit vlastní řeholi, u papeže však s projektem neuspěla. Král Václav I. sestru Anežku velmi miloval, vážil si její vzdělanosti a zbožné čistoty, takže princezna proměněná v abatyši mohla nejen pečovat o církev, ale i ovlivňovat českou politiku.

K osobnosti Anežky České ještě pár detailů...
Byla nejmladší z 13 (?) dětí Přemysla Otakara I. Ten měl s Adlétou (Adélou) Míšeňskou nejméně 4 děti, s Konstancií Uherskou 9. Po určitý čas žil dokonce s oběma ženami v bigamickém svazku, dlouho římskou kurií tolerovaném. Jak pro otce Přemysla, tak později i pro bratra Václava představovala Anežka politickou kartu a kapitál. Ve skutečnosti ji oba zkoušeli výhodně provdat mnohokrát. Dodnes je pro historiky otázkou, zda se dívka s pomocí papeže nakonec obrátila k životu v církvi proto, že ji sňatkové čachry stresovaly a znechucovaly, anebo spíše proto, že se službě bohu a trpícím cítila být vnitřně zaslíbená. Asi se uplatnily oba důvody. Jakmile se rozhodla, brala ovšem úkol s neobyčejnou oddaností. Nutno zdůraznit, že řád křižovníků s červenou hvězdou, který založila (klarisky do Čech jen uvedla), byl vůbec jediným řádem vskutku české provenience. Křižovníci se věnovali výlučně péči o nemocné, chudé, handicapované. Odbočky jejich špitálu vznikly ve Stříbře, Mostě, Chebu, dokonce i ve Slezsku. Proto Anežku Českou považujeme za zakladatelku první sociální sítě u nás. Za svatou byla mezi prostým lidem považována už za svého života. První pokus o její kanonizaci učinila Eliška Přemyslovna, po ní Karel IV. i Václav IV. a jiní. V minulém století byla prohlášena za blahoslavenou, nicméně svatořečení bránila mj. zejména skutečnost, že zmizely její ostatky. Přesto se Anežka kanonizace dočkala. Došlo k ní v takřka zázračné koincidenci těsně před "sametovou" revolucí, 12. listopadu 1989 ve svatopetrském chrámu ve Vatikánu z úst papeže Jana Pavla II.

Text převzat z:
Petr Hora-Hořejš/Ilustrace: Jiří Běhounek: Toulky českou minulostí 2
/Od časů Přemysla Otakara I. do nástupu Habsburků (1197-1526)/, Baronet & Via Facti, 1995

Anežka Česká pečuje o nemocné.

Anežský klášter - raně gotický stavební komplex vybudovaný králem Václavem I.
a Přemyslem Otakarem I. v letech 1234 - 1280 pro klášter klarisek
(zakladatelkou a představenou byla Václavova sestra Anežka).
Komplex dvou kostelů (sv. Františka a sv. Salvátora),
dvou kaplí (sv. Barbory a sv. Magdalény), kláštera klarisek,
domu představené a hospodářských budov.
Postupná obnova po r. 1945, od r. 1980 umístěna stálá expozice Národní galerie.
Národní kulturní památka od 1978.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák