28. leden 814

28. ledna 814 zemřel franský král a první císař obnovené říše římské Karel I. Veliký.

Karel I. Veliký, 747-814, od 768 franský, od 774 langobardský král, od 800 římský císař, zakladatel rodu Karlovců. Podnikl vojenská tažení proti Arabům, Sasům, Langobardům, Avarům a Slovanům. Za jeho vlády vytvořena centrálně franská říše spravovaná jednotným zákonodárným systémem s oporou v církvi.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Karel Veliký.
Narozen asi 7. 4. 747.
Zemřel 28. 1. 814 Cáchy.
768 – 814 panovník Franské říše.
Od 800 císař.

Karel Veliký - člověk a panovník
Kronikář Einhard nám podává popis Karla Velikého:"Byl vysoký a dobře stavěný...byl vysoký na délku sedmi svých vlastních stop. Hlavu měl kulatou, oči velké a živé, nos trochu neobvykle veliký, výraz bystrý a veselý. Ať už stál nebo seděl, byl jeho postoj plný důstojnosti, díky dobré stavbě těla a eleganci držení se snadno dalo přehlédnout, že jeho krk je poněkud krátký a postava obtloustlá. Krok měl pevný a pohled mužný, hlas jasný, i když na tak impozantní postavu dost vysoký. Byl vynikajícího zdraví, jen v posledních čtyřech letech svého života trpěl opakovanými horečkami. Do poslední chvíle se řídil raději svým vlastním rozumem, než by se podřídil radám lékařů, které nesnášel, protože mu radili, aby se vzdal svého milovaného pečeného masa..."
Přitom Karel bývá popisován jako střídmý v konzumaci masa i v pití (v době, kdy pijáctví a obžerství bylo často pravidelným zvykem těch, kteří si to mohli dovolit) a obzvlášť opatrný, pokud šlo o alkohol. Bylo zaznamenáno, že nevypil víc než tři sklenice piva nebo vína při jídle a že svým dvořanům alkohol zakazoval.
Často říkal, že náboženský půst je škodlivý pro zdraví, a sám jedl, i když střídmě, v kteroukoli dobu, včetně půstu. Typické jídlo sestávalo asi ze čtyř chodů a oblíbenou horkou pečeni na roštu mu nosili na talíř přímo z kuchyně. Jídlo bylo na Karlův příkaz oživováno recitací a zpěvem.
Karel byl činorodý člověk. Často jezdil na koni a lovil, také rád plaval, v čemž vynikal.
Oblékal se po franském způsobu, ctil tradice a nikdy nenosil exotický oděv, ani na vrcholu své moci. Typický oděv sestával z lněných onucí omotávaných kolem chodidel a lýtek, vysokých bot a lněné košile a spodního prádla, které tvořila vlněná svrchní tunika a kalhoty. Tunika mohla mít hedvábný ozdobný lem. V zimě se přes tuniku nosil kožich s hermelínem. Oblékal si také typický jasně modrý plášť a vždy měl u sebe meč s pozlaceným jílcem. Při státních příležitostech se Karel oblékal do tuniky a pláště vyšívaného zlatou nití a sepnutého zlatou sponou. Měl při těchto příležitostech také korunu s klenoty a meč s jílcem posázeným drahokamy. Co se však týče každodenního oblečení, vyznačovalo se jednoduchostí a neodlišovalo se od oblečení jiných šlechticů.
Zajímal se o starobylé dějiny, příběhy a eposy z hrdinských dob.
K náboženství a církvi měl Karel rozporuplný vztah. Často chodil do kostela a při bohoslužbě vyžadoval od svého dvora naprostou pozornost a patřičné chování. Se svou první ženou se ovšem zcela neočekávaně rozvedl, jen aby stmelil pakt proti svému bratrovi Karlomanovi. Po smrti své třetí ženy žil Karel nejméně se třemi konkubínami, které mu porodily hromadu dětí. Toto pohanské majestátní chování vyvolávalo kritiku ze strany církve, nikdo se však otevřeně vinit či trestat tak mocného vladaře neodvážil. Přesto byl Karel mocný ochránce a sponzor církve, štědře rozdávající a hojně budující kostely a kláštery na celém dobytém území.
Sasové, na jejichž území podnikl Karel několik tažení, však nepovažovali křesťanství za právoplatné náboženství, ale za franský nástroj útlaku a moci vůči nim uplatňovaný. Musíme připomenout, že jakkoli to bylo pro tuto dobu běžné, byl Karel zodpovědný během svých tažení za velký počet masakrů, například roku 782 nařídil ve Verdenu povraždit přes 4500 neozbrojených zajatců. Byl také nechvalně známý svou politikou "křest, nebo smrt", uplatňovanou vůči Sasům.

(Matthews, J, Stewart, B. Bojovníci středověku. Brno: Jata, 1996.)

Z korunovačního pokladu Svaté říše římské – údajný meč Karla Velikého.

Císařská korunovace Karla Velikého
Karel Veliký zasáhl i do církevních záležitostí u papežského dvora. Papež Lev III. neměl příliš pevné postavení a žádal Karla Velikého o podporu. Karel Veliký vyhověl a papež jej za to roku 800 korunoval v Římě na císaře:
"Na nejsvětější den Narození Páně, když král při mši povstal od modlitby před sv. Petra apoštola, papež Lev vložil mu na hlavu korunu a všechen lid římský ho provolal císařem...
A po chvalozpěvu byla mu papežem na způsob starých císařů prokázána úcta, nazýval se císař a Augustus."

(Vaníček, V., Hrochová, V., Smetánka, Z. Historie. Středověk 1. Praha: Scientia, 1995.)

Korunovace Karla Velikého papežem Lvem III.

Umění doby Karla Velikého:
Evangelista Marek s tradičním atributem okřídleného lva;
kodex (rukopisná kniha) z raného 9. století.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák