31. leden 1915

31. ledna 1915 užilo Německo během  první světové války proti Rusům nervový plyn.

Použití plynu v 1. světové válce
První, kdo použil smrtelně jedovaný plyn ve větším měřítku, byli Němci v první bitvě u Yprů v dubnu 1915. Při útoku otevřeli Němci několik lahví chlóru a vítr pak smrtící mrak zanesl nad francouzské a britské linie. Spojenečtí vojáci takový útok nepředpokládali, nebyli vybaveni plynovými maskami a jejich jednotky utrpěly velké ztráty, protože zasaženým vojákům chlór pomalu rozleptal plíce. Tímto hrozným způsobem zemřelo v krátkém okamžiku zhruba 5000 vojáků. Použití plynu vyvolalo rychlá protiopatření, a tak byl již počátkem roku 1916 každý voják vybaven plynovou maskou. S dalším postupem války vyvíjely obě strany stále smrtelnější typy plynů a účinnější metody jejich používání. V červenci 1915 začali Němci používat plynové dělostřelecké granáty, v důsledku čehož si před tímto smrtícím útokem nemohlo být jisté žádné místo spojeneckých linií. Nejstrašnější typ plynu byl zaveden Němci v červenci 1917 a vešel v obecnou známost pod názvem "hořčičný plyn" (podle Yprů, místa, kde byl poprvé použit, je u nás spíš znám pod názvem yperit). Byl bez barvy a bez zápachu a způsoboval obrovské popáleniny kůže a dýchacího ústrojí. Stále lepší možnosti obrany vedly k tomu, že jejich používání znamenalo často jenom komplikaci, protože vojáci museli bojovat v těžkopádných plynových maskách. Celkově způsobilo používání bojových plynů v první světové válce milion obětí.

Text převzat z:
Wiest, A.: Obrazové dějiny první světové války, Euromedia Group k. s. – Knižní klub v edici Universum, 2008

Indické jednotky na frontě používají primitivní plynové masky.

První metody ochrany proti plynovému útoku byly velmi primitivní a do jisté míry marné.
Na snímku předvádějí Skotové z argyllského a sutherlandského pluku
nejmodernější prostředky vydávané 3. května 1915 – ochranné brýle na oči a tkanina,
obvykle nasáklá močí, jako pokus o ochranu plic.

Britský básník Wilfrid Owen zachytil hrůzu plynového útoku v básni "Dulce et Decorum Est" (Dulce et decorum est pro patria mori; bylo oblíbené heslo na válečných plakátech, znamenající "je sladké zemřít pro vlast"):
Plyn! plyn! Rychle chlapci! - horečný chvat
Nasazování neohrabaných masek právě včas;
Jeden však jen řval a klopýtal
A padl k zemi jako v ohni nehašeného vápna...
Přes potemnělá okénka zamlžených skel se zeleným nádechem
Jsem jej viděl, jak se topí jako v zeleném moři.
Ve snu jej dosud vídám, jak se před mým bezmocným zrakem
Ke mně vrhá, umdlévá, kucká, a dusí se.
Pokud bys mohl v dusivých snech také kráčet
Za vozem, na který jsme jej hodili
A sledovat bílé oči zkroucené v obličeji
Jeho obličeji oběšence, jako blijanec ďábelských hříchů
Kdybys mohl slyšet při každém škubnutí jeho krev
Jak se s chropotem řine z jeho zpěněných plic
Ohavných jako rakovina, hořkých jako odporný obsah žaludku
Přežvýkavce, se smrtelnými ranami na nevinném jazyku -
Příteli, pak bys již nemohl tak nadšeně hovořit
K dětem chtivých zoufalé slávy
A říkat tu starou lež: Dulce et decorum est
Pro patria mori.

Text převzat z:
Wiest, A.: Obrazové dějiny první světové války, Euromedia Group k. s. – Knižní klub v edici Universum, 2008

Němečtí vojáci 27. pěšího pluku s jedněmi z prvních plynových masek.

Britští vojáci zasažení plynem cestou ke stanovišti první pomoci.
Mnozí oslepli a zemřeli pomalou a krutou smrtí.

Plynový poplach během prvního německého útoku plynem u Yprů.
Vidět je primitivní plynová maska.

Německá jízda u Verdunu. I koně mají nasazené plynové masky.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák