Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Historický kalendář

12. únor 1440

12. února 1440 se narodil uherský a český král Ladislav Pohrobek.

Ladislav Pohrobek, 1441-1457, od 1452 uherský a od 1453 český král; syn Albrechta II. Habsburského a Alžběty Lucemburské (1409-1442), přízvisko obdržel, protože se narodil až po otcově smrti. Zemřel na leukémii krátce před chystaným sňatkem s francouzskou princeznou Magdalénou.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Ladislav Pohrobek

Ladislav Pohrobek.
Předčasná smrt Ladislava Pohrobka ukončila jeho krátkou vládu.

Ladislav Pohrobek
Ladislav Pohrobek, 15. český král a 39. historický panovník. Habsburk s polovinou lucemburské krve. Byl synem římského a po krátký čas i českého krále Albrechta II. a Alžběty Lucemburské, Zikmundovy dcery. Karel IV. byl tedy jeho praděd. Ladislav se narodil 22. února 1440 v uherském Komárně, a to čtyři měsíce po smrti otce: odtud přezdívka Pohrobek. Zdědil tři trůny: český, rakouský a uherský. O správu držav za nezletilého prince se rozpoutaly ve všech opuštěných zemích prudké boje. Ladislav byl vychováván poručníky, nejprve matkou, po její smrti (1442) strýcem, římským králem Friedrichem III. Štýrským. Jeho nezletilost uvolnila prostor k prosazování mocenských ambic šlechticů, kteří v državách vykonávali prozatímní správu: Odřicha Celského (strýc) v Rakousku, Jana Hunyadyho v Uhersku, do jisté míry i Jiříka Poděbradského v Čechách. V prostředí neustálých dvorských intrik Pohrobek předčasně dozrál, nabyl prý jakési "stařecké moudrosti" a především - naučil se přetvářce. A to tak dokonale, že na konci své krátké dráhy se dokázal spolupodílet i na politických atentátech (tak se např. zbavil dřívějšího přítele, Hunyadyova syna Ladislava). Pohrobek byl bigotní katolík, současně však požitkář a "playboy" své doby, člověk dvojí morálky. Za krásným zjevem - byl štíhlý, urostlý, měl legendárně efektní zlaté vlasy, chodil po burgundsku módně oblékaný - se tajila faleš. Z andělského dítěte vyrostl nebezpečný pokrytec. U nás Ladislav vládl od 28. října 1453 (korunovace), nastoupil tedy přesně po čtrnácti letech bezvládí jako třináctiletý chlapec. Formálně seděl na českém trůně až do své náhlé smrti 23. listopadu 1457. Ač k němu národ vzhlížel s nadějemi, on sám k české zemi žádný vztah nenalezl. Správu ve všech směrech ponechal v rukou Jiřího z Poděbrad jako regenta. Ladislav pobyl v Čechách všeho všudy rok. Ještě se sem v roce 1457 na 55 dnů vrátil. Přijel se do Prahy oženit s francouzskou princeznou, dcerou Karla VII. Magdalénou. Poselstvo z Čech už bylo v Paříži, aby nevěstu vyzvedlo a doprovodilo, když Ladislav Pohrobek nečekaně onemocněl a během několika desítek hodin zemřel. Ladislav Pohrobek je pochován v chrámu sv. Víta po boku svého praděda Karla IV.

Text převzat z:
Petr Hora-Hořejš/Ilustrace: Jiří Běhounek: Toulky českou minulostí 2 /Od časů Přemysla Otakara I. do nástupu Habsburků (1197-1526)/, Baronet & Via Facti, 1995

Portrét Ladislava Pohrobka

Portrét Ladislava Pohrobka (vlevo) pořízený ve Vídni v posledním roce jeho života
a výsledek porovnání portrétu s dochovanou lebkou a metodou fotografické superprojekce (vpravo). Tento dílčí experiment sloužil pouze k identifikaci pozůstatků mladého Habsburka.

Za krále Holce
Byl to zlatovlasý kučeravý andělíček, ke kterému se v Čechách po léta vzhlíželo. Hezký jak panenka a obdobně užitečný.
Král-dítě. Král-stín. Nevinnost budí sympatie. A naděje.
Sedmnáct roků, po celý svůj kratičký život, ztělesňoval Ladislav perspektivu.
Nejen pro český stát. Také pro Rakousy a Uhry.
Zdánlivě byl hlavní figurou, o niž na politické šachovnici šlo. Pouze jako by se čekalo, až "Holec" doroste. Až se iluzivní panovník stane skutečným. Fakticky byl přinucen setrvat v roli, kterou mu přiřkly už sudičky.
Od kolébky do hrobu zůstal Ladislav, Habsburk s polovinou lucemburské krve, pouhým formálním dědicem otcových držav.
Navenek vládl vévodství rakouskému. Jako kojenci mu posadili na hlavu uherskou korunu svatoštěpánskou, posléze se dočkal i královské koruny české.
Ale všechno to byla jen vysoká hra, byť sebeokázalejší.
K opravdové moci a k právu vladaření Ladislav nedorostl.
Přinejmenším to nestihl. Zemřel dřív, než se dokázal vymknout cizí kontrole.
Nikdo ani netoužil po jeho samostatnosti a svéprávnosti.
Nikdo nemínil sirotka formovat v osobnost adekvátní panovnickým úkolům.
Jako loutka, za kterou se tahá, či jako panenka na hraní byl Ladislav cennější. Kdekdo chtěl být "králi Holci" poručníkem ... Zvykl si.
Žil si sice v hedvábí a mušelínu, současně však za mřížemi ze zlata ...

Text převzat z:
Petr Hora-Hořejš/Ilustrace: Jiří Běhounek: Toulky českou minulostí 2 /Od časů Přemysla Otakara I. do nástupu Habsburků (1197-1526)/, Baronet & Via Facti, 1995

Vlastnoruční podpis Ladislava Pohrobka

Vlastnoruční podpis Ladislava Pohrobka z posledního roku jeho života.

Ladislav Pohrobek

Ladislav Pohrobek,
návrh k náhrobku císaře Maxmiliána I. v Innsbrucku ze začátku 16. století.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
27. července 1794 byl popraven gilotinou francouzský advokát, poslanec Národního shromáždění, významný jakobín a představitel jakobínského revolučního a politického teroru Maximilien Robespierre

Virtuální galerie
Více zde.
Mistr třeboňského oltáře: Zmrtvýchvstání, kolem 1380, 132 x 92 cm (Praha, Národní galerie)

Architektura
Více zde.
Barokní sloh – Poutní kostel svatého Jana Nepomuckého ve Žďáru nad Sázavou

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
21. červenec 1969 - Den, kdy člověk vstoupil na Měsíc

Historie olympiád
Více zde.
Squaw Valley 1960

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Fotbal, 1970 - Fotbalový zápas století


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!