20. únor 1523
20. února 1523 se narodil český spisovatel a biskup jednoty bratrské Jan Blahoslav.
Blahoslav Jan, 1523-1571, český teolog, kněz a biskup jednoty bratrské. Proti odpůrcům vzdělání ve své církvi vystoupil 1567 ostrou Filipikou proti misomusům. Vyváděl svou církev z kulturní izolace péči o bratrské školství. Redaktor Šamotulského kancionálu a Ivančického kancionálu, překladatel Nového zákona, autor Gramatiky české a prvního českého spisu o hudební teorii Musica.
Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993
Jan Blahoslav (fiktivní portrét).
Ačkoliv jednota bratrská musela nadále čelit četným panovnickým mandátům,
které její činnost zakazovaly, šlechtické vrchnosti české bratry jako přičinlivé poddané tolerovaly. V druhé třetině 16. století začala jednota pozvolna opouštět svou izolaci a otvírala se světu.
Její představitelé uznali užitečnost vyššího vzdělání a povolili členství i příslušníkům šlechty.
Tento vývoj vyvrcholil po polovině 16. století,
kdy hlavní slovo uvnitř této menšinové církve získal vzdělaný Jan Blahoslav (1523-1571).
Jednota bratrská, jednota Českých bratří, Čeští bratři – reformační církev radikalizující reformní hnutí v Čechách. Pod vlivem Petra Chelčického rozhodla 1457 vytvořit vlastní společenství s vlastním kněžstvím (uskutečněno 1467) odděleně od církve utrakvistů a v ústraní od světa. Sektářské tendence překonány asi 1500 rozchodem s bratrskými starověrci (tzv. Malou stránkou). Přísnou vnitřní kázni a vlivem pronásledování zůstala církvi menšinovou, výběrovou. Odmítala užívání vnější moci ve věcech víry a církve, soustředila se na budování malých společenství vzájemné služby, na výchovu a školství. Písemnictvím (písně, Bible kralická) obohatila českou kulturu.
Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993
Začátek knihy Kazatel v třetím dílu Kralické bible vydaném roku 1582 v Kralicích na Moravě.
První díl vyšel roku 1579, závěrečný, šestý na počátku roku 1594.
Z Chelčického myšlenek vycházeli stoupenci jednoty bratrské, kteří se roku 1458 usadili v Kunvaldu pod Orlickými horami a později ustavili vlastní církev, nezávislou na církvi katolické. Tato nepočetná skupina odmítala vzdělání (kromě četby bible) a jakoukoli činnost vedoucí k zisku. Teprve v průběhu 16. století své původní stanovisko zmírnila a otevřela se i zájemcům z řad šlechty.
Svůj původní postoj, odmítající vzdělání a přijímání urozených členů, na konci první třetiny 16. století opustila a poté se začala sbližovat s kalvínstvím. Pro svou odlišnost, která se nelíbila nejen katolíkům, ale ani mnohým představitelům nekatolických vyznání, byla jednota bratrská nejvíce pronásledována, neboť působila v rozporu s kompaktáty i kutnohorským náboženským mírem.
Jednota bratrská výrazně ovlivnila literární činnost, která zásluhou svého představitele Jana Blahoslava opustila nedůvěru vůči vzdělání a vzdělancům. Přičiněním jednoty vznikl i nový překlad bible do češtiny. Tým překladatelů se neřídil nespolehlivým latinským zněním, ale za základ vzal původní hebrejsky, aramejsky a řecky psaný text. Šestidílná bible byla vytištěna v letech 1579-1594 v Kralicích na Moravě. Proto se jí říká Bible kralická.
Text převzat z:
Čornej, P. a kol.: Dějiny pro gymnázia a SŠ 2, Středověk a raný novověk, SPN Praha, 2004
Titulní list Bible kralické.
Čistotou jazyka a důrazem na přesnost překladu proslula Bible kralická,
vydaná v letech 1579-1594 péčí jednoty bratrské.
Návrat na začátek stránky
©, Marek Šimoňák
Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:
Historický kalendář
|
Virtuální galerie
|
Architektura
|
Slavné a významné dny v historii
|
Historie olympiád
|
Slavné okamžiky v dějinách sportu
|