Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Historický kalendář

24. únor 1848

24. února 1848 zveřejnili Karel Marx a Bedřich Engels v Londýně Komunistický manifest.

Komunistický manifest
Komunistický manifest byl vydán v roce 1848 Karlem Marxem na sjezdu komunistů v Londýně.

Zdroj:
Internet - více zde

Titulní strana německého vydání Komunistického manifestu

Titulní strana německého vydání Komunistického manifestu.

Komunistický manifest
V únoru 1848 vychází v Londýně Manifest komunistické strany, který shrnuje postoje a myšlenky sdílené stovkami bojovníků patřících ke komunistickému spolku.
Jeho autorem je třicetiletý německý filozof Karel Marx, v roce 1843 přinucený z politických důvodů opustit Prusko. Po pobytu v Paříži a v Bruselu a četných stycích s mezinárodním revolučním prostředím se ocitá v anglickém hlavním městě.
Manifest, jehož úspěch bude v následujících desetiletích vzrůstat, nebude mít žádný vliv na revoluci, která v těch dnech proběhne v Paříži a která se rozšíří do Berlína, Vídně, Budapešti, Prahy, Milána a Benátek. Je to revoluce, která dá vzniknout "jaru národů", jež bude mít zdánlivě jepičí trvání, ale předznamená svobodnou a demokratickou budoucnost celé Evropy.
Pamflet, který napsal Marx spolu s Bedřichem Engelsem, jako by osvětloval ony události a nabízel analýzu těžkostí, ve kterých se nachází hospodářský a společenský vývoj, jako by nabízel vysvětlení samé podstaty revolučních událostí v kontextu, ve kterém proběhly.
Centrální myšlenkou Manifestu, podobně jako mnohých dalších Marxových a Engelsových prací, je důležitost a postavení hospodářství a společensko-hospodářských vztahů v různých obdobích dějin. Domnívají se, že právě povaha této společenské třídy a třídní boj jsou hybnou silou dějin. Jsou přesvědčeni, že je nezbytné, aby jedna společenská formace, mající úplně odlišné vlastnosti, střídala druhou. Míní tedy, že po buržoazní kapitalistické společnosti musí následovat společnost socialistická, založená na vládě proletariátu. To bude poslední historická formace, nežli se podaří nastolit vládu svobody, tedy komunismus.

Text převzat z:
Flores, M.: Komunismus, KMa, 2008

Stránka rukopisu Manifestu komunistické strany

Stránka rukopisu Manifestu komunistické strany.

Manifest komunistické strany
Stoupence socialistických myšlenek sdružoval Svaz spravedlivých, který vznikl v letech 1836-1838 v Paříži. V roce 1847 byl přejmenován na Svaz komunistů, pro nějž K. Marx a B. Engels napsali programovou brožuru Manifest komunistické strany, v níž shrnuli zásady své politické ideologie; brožura vyšla v Londýně v únoru 1848. Z ní je vybrána následující ukázka.

Evropou obchází strašidlo - strašidlo komunismu. Ke svaté štvanici na toto strašidlo se spojily všechny mocnosti staré Evropy - papež i car, Metternich i Guizot, francouzští radikálové i němečtí policajti...
V jakém poměru jsou komunisté k proletářům vůbec? Komunisté nejsou zvláštní stranou oproti jiným dělnickým stranám. Nemají zájmy odlišné od zájmů celého proletariátu. Nevytyčují žádné zvláštní zásady, podle nichž by chtěli utvářet proletářské hnutí.
Komunisté se liší od ostatních proletářských stran jedině tím, že na jedné straně v boji proletářů různých národů vyzdvihují a obhajují společné zájmy všeho proletariátu, nezávislé na národnosti, na druhé straně tím, že na různých stupních vývoje, jimiž prochází boj mezi proletariátem a buržoazií, zastupují vždy zájmy celého hnutí.
Komunisté jsou tedy v praxi nejrozhodnější, stále kupředu pobízející částí dělnických stran všech zemí...
Nejbližší cíl komunistů je týž jako cíl všech ostatních proletářských stran: ztvárnění proletariátu ve třídu, svržení panství buržoazie, vydobytí politické moci proletariátu...
V nejpokročilejších zemích může být téměř všeobecně použito těchto opatření:
1. Vyvlastnění pozemkového majetku a použití pozemkové renty na výdaje státu.
2. Silně progresivní daň.
3. Zrušení dělnického práva.
4. Konfiskace majetku všech emigrantů a rebelů.
5. Soustředění úvěru v rukou státu prostřednictvím národní banky se státním kapitálem a výhradním monopolem.
6. Soustředění veškeré dopravy v rukou státu.
7. Zvýšení počtu státních továren, výrobních nástrojů, získávání nové orné půdy a meliorace pozemků podle společného plánu.
8. Stejná pracovní povinnost pro všechny, zřízení průmyslových armád, zejména pro zemědělství.
9. Spojení zemědělské a průmyslové výroby, úsilí o postupné odstranění rozdílu mezi městem a venkovem.
10. Veřejná a bezplatná výchova všech dětí. Odstranění tovární práce dětí v její dnešní podobě. Spojení výchovy s materiální výrobou atd. atd.

(Marx, K., Engels, B. Manifest komunistické strany. Praha: SPN, 1972.)

Pomník Karla Marxe ve městě Chemnitz ve Spolkové republice Německo

Pomník Karla Marxe ve městě Chemnitz ve Spolkové republice Německo.
V pozadí je vytesáno slavné heslo z Komunistického manifestu v mnoha jazycích:
"Proletáří všech zemí, spojte se!"

Karel Marx hovoří s francouzskými dělníky v roce 1844

Karel Marx hovoří s francouzskými dělníky v roce 1844.

Pomník Karla Marxe a Bedřicha Engelse, Fórum Marxe a Engelse V Berlíně-středu

Pomník Karla Marxe a Bedřicha Engelse, Fórum Marxe a Engelse V Berlíně-středu.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
24. října 1648 byla podpisem vestfálského míru ukončena třicetiletá válka

Virtuální galerie
Více zde.
Bosch Hieronymus: Cesta života, kolem 1500-1502, 135 x 90 cm

Architektura
Více zde.
Římské stavitelství - Římský akvadukt Pont du Gard ve Francii

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
6. září 1522 - Den, kdy byla dokončena první plavba kolem světa

Historie olympiád
Více zde.
Berlín 1916 - hry se nekonaly v důsledku 1. světové války

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Basketbal, 1962 - Basketbalový rekord snů


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!