Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Historický kalendář

26. únor 1361

26. února 1361 se narodil český a německý král Václav IV. († 16. srpna 1419).

Václav IV. z dynastie Lucemburků, 1361-1419, od 1378 český, od 1376 král Svaté říše římské (1400 sesazen, ale tento akt neuznal); syn Karla IV. Za jeho panování všestranná krize české společnosti, rozmach reformního hnutí a 1419 výbuch husitské revoluce.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Král Václav IV.

Král Václav IV.

Václav IV.
V mládí se mu otcovou zásluhou dostalo vynikajícího vzdělání. Po celý život dával najevo kulturní zájmy, hlavně zálibu v nádherných knihách. Skvělou tělesnou kondici prokazoval při častých lovech. Mnoho času tak strávil v hradech Královského hvozdu, především na Křivoklátu, Žebráku, Točníku (dal jej vystavět kolem roku 1400), v pozdějším věku pak na Novém hradě (v nynějším Krčském lese) u Prahy. Politika ho příliš nezajímala. Ani diplomatický um nebyl jeho předností. Při závažných jednáních nedokázal zkrotit své osobní založení. Jeho nálady byly rozkolísané a vyznačovaly se jak prudkými projevy radosti a hněvu, tak nápadnou ochablostí. Tyto stavy násobil sklon k pití vína. V dobrém rozmaru však král dokázal zvládnout nejeden problém. Po smrti Jana z Pomuku o něm církev rozšiřovala povídačky, že se přátelí s katem, neboť sám je horší než kat. Mezi přívrženci husitství vznikly naopak pověsti o jeho spravedlivém chování (dával prý máčet nepoctivé prodejce ve Vltavě). Povídání o jeho vztahu k lazebnici Zuzaně, která mu údajně pomohla k útěku z vězení, si vymyslel až kronikář Václav Hájek v 16. století na základě špatného pochopení obrazů a ilustrací z Václavovy doby.

Text převzat z:
Čornej, P. a kol.: Dějiny pro gymnázia a SŠ 2, Středověk a raný novověk, SPN Praha, 2004

Král Václav IV.

O Václavovi IV. se už za jeho života vyprávělo všelicos. Jenštejnovi přívrženci
a vlivné církevní kruhy jej označovali za tyrana, který se přátelí s katem,
toulá se po jeho boku noční Prahou a má raději lovecké psy než lidi.
Časem tak vznikla pověst, že jeden ze psů zadávil Václavovu první choť Johanu.
Výpady proti králi hojně využívaly jeho záliby v alkoholu, cholericky výbušné povahy
a prý i zájmu o krásné ženy, ač byl (podle svědectví osobního lékaře) krátce po padesátce impotentní. Zamýšlel prý také zapálit Prahu jako kdysi Nero Řím. Husitské prostředí zrodilo
později okruh jinak naladěných pověstí. Král v nich vystupuje jako spravedlivý panovník, který trestá nepoctivé a pracuje v přestrojení na vinici, aby se osobně přesvědčil o nádenické dřině.

Epizoda z Václavova života
Mezi pochybně vyhlížejícími epizodami z Václavova života se vyjímá jedna slavná, skropená pelem romantiky, současně však zavánějící laciností příběhů typu, "král a chuďas". Říká: Václav proslul nejen hlučnými toulkami Prahou, na kterých ho nerozlučně provázeli vznešení kumpáni z mokré čtvrti, jeho milci, ale patřil také k častým návštěvníkům lázní, podniků tenkrát spíše zábavních než sanitárních. Středověký obyčej, který cizina Čechům záviděla, totiž společné koupání mužů a žen po nudistickém způsobu, jistě musel vyhovovat epikurejskému Václavovi, a není důvodu, proč bychom neměli věřit, že se takových radovánek s chutí zúčastňoval. V kterýchsi lázních přilnul k lazebnici jménem Zuzana. Sličná dívka královu přízeň opětovala. A později, když byl Václav zajat šlechtickými odbojníky, mu poskytnutím převleku a tajným převozem přes Vltavu dopomohla k svobodě. Král na šlechetný skutek nezapomněl. Dal vystavět Zuzaniny lázně, obdařil jejich majitelku bohatým důchodem, a dokonce prý lazebníkům přiřkl nové cechovní znamení, podobné králově osobnímu emblému: zatímco znak Václava tvořil věník s bílým ledňáčkem, lazebníci si dali do štítu věník se zeleným papouškem. Docela hezké, ne? Celá staletí ten příběh koluje z knížky do knížky, motiv Lucemburkova zaujetí pro Zuzanu vstupuje do divadelních her, přitom však jde o průhlednou fikci. Bez ohledu na to, kolik měl Václav v životě lazebnic, je z historického hlediska příběh Zuzany prokazatelným románovým výmyslem asi o jeden a půl století mladším. Autor je znám. Zuzanu objevil, pojmenoval a její osudy zkonstruoval známý pábitel, volně fabulující kronikář 16. století Václav Hájek z Libočan. Dopustil se přitom drobného omylu. Vrcholnou příhodu, v níž Zuzana vystupuje jako králova zachránkyně, umístil do roku 1393. Fakticky se král ocitl v zajetí šlechty v roce 1394 a pak znovu v roce  1402. Hájek však nechává Václava zajmout třikrát.

Text převzat z:
Petr Hora-Hořejš/Ilustrace: Jiří Běhounek: Toulky českou minulostí 2 /Od časů Přemysla Otakara I. do nástupu Habsburků (1197-1526)/, Baronet & Via Facti, 1995

Francouzský král hostí své příbuzné – císaře Karla IV. a jeho syna Václava IV.

Francouzský král hostí své příbuzné – císaře Karla IV. a jeho syna Václava IV.
Při hostině se hodující baví představením herců o dobývání Jeruzaléma křižáky.

Václav IV., Karel IV. a moravský markrabě Jošt (Olomoucký právní kodex)

Václav IV., Karel IV. a moravský markrabě Jošt (Olomoucký právní kodex).

Socha Václava IV. na mostecké věži v Praze

Socha Václava IV. na mostecké věži v Praze.

Václav IV. na trůně…

Václav IV. na trůně…

…a uvězněný v písmenku W jako v kládě

…a uvězněný v písmenku W jako v kládě.

Lazebnice myjí králi hlavu

Lazebnice myjí králi hlavu.

Václavův emblém ledňáček

Asi nejslavnější a nejpůvabnější povídání o českém králi vytvořil
v 16. století kronikář Václav Hájek z Libočan. Z Václavových emblémů (ledňáčka, lazebnice),
které zdobily královy knihy i stavby, vytvořil příběh o lazebnici Zuzaně, jež pomáhala Václavovi utéci z vězení, a z ledňáčka učinil papouška, jehož za to dostala do znaku.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
24. června 1948 Sovětský svaz zablokoval všechny cesty spojující západní část po válce rozděleného Berlína se světem. Započala první berlínská krize

Virtuální galerie
Více zde.
Rubens Peeter Paulus: Markýza Brigida Spinola Doria, 1606, 152 x 99 cm

Architektura
Více zde.
Barokní sloh – Poutní chrám Očišťování Panny Marie v Dubu nad Moravou

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
25. květen 1977 - Den, kdy měly premiéru Hvězdné války

Historie olympiád
Více zde.
Lillehamer 1994

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Tenis, 1980 - Nejslavnější finále Wimbledonu


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!