27. únor 1594

27. února 1594 byl Jindřich IV. Navarrský korunován králem Francie.

Jindřich IV. Navarrský, 1553-1610 (zavražděn), od 1562 navarrský a od 1589 francouzský král. Od 1569 vůdce hugenotů; při svatbě s Markétou z Valois došlo k vraždění hugenotů (bartolomějská noc). Přestoupil ke katolicismu, poté opět k hugenotům. Od 1554 dědic francouzského trůnu, s čímž nesouhlasili Guisové (katolická liga) a Španělé; po porážce katolické ligy opět přestoupil ke katolicismu a 1594 korunován. 1598 vydal edikt nantský. 1909 konflikt s Habsburky.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Francouzský král Jindřich IV. Navarrský.

Náboženské války ve Francii
V 16. století upevnila své postavení na západě Evropy také další velmoc - Francie. Snažila se rozšiřovat své panství i na Apeninský poloostrov, o který se utkala v dlouhých válkách se Španělskem. Tyto zápasy provázel jen střídavý úspěch. Daleko významnější byl konečný zisk významného přístavu u kanálu La Manche - Calais, který připadl Francii roku 1558. Anglie tak po 211 letech ztratila nad tímto důležitým městem kontrolu. Všechny uvedené události se odehrávaly ještě za králů z rodu Valois.
Více než válečné zápasy v zahraničí však zemi vzrušovaly vnitřní náboženské sváry. Část obyvatel Francie se nejprve přiklonila k luterství, později však slavil vítězství kalvinismus. Francouzští kalvinisté se nazývají hugenoti. Ostatní obyvatelé se hlásili ke katolictví. Katolíky byli i francouzští králové. To jim však nebránilo prosazovat vlastní mocenské zájmy ve válkách s jinými věrnými katolíky, zejména se španělskými a rakouskými Habsburky.
Do čela hugenotů, k nimž se hlásila řada šlechticů, se dostal Jindřich Navarrský, příslušník rodu Bourbonů. Jeho svatba s princeznou Markétou z Valois poskytla 24. 8. 1572 francouzským katolíkům příležitost k pobití několika tisíc hugenotů. Jindřich Navarrský masové vraždění o bartolomějské noci přečkal.
Po vymření rodu Valois v roce 1589 nastoupil Jindřich Navarrský na francouzský trůn jako Jindřich IV. Nejdříve ovšem musel přestoupit ke katolictví. Přes tuto konverzi, podmíněnou politickými zájmy, nezapomněl na své hugenotské druhy. Roku 1598 zveřejnil listinu, zvanou podle místa vydání edikt nantský. Hugenotům dával právo zastávat státní úřady a nekatolická města Francie si vydobyla autonomii.
Francouzský panovník Jindřich IV. byl moudrým vládcem, který se v době svárů snažil prosazovat zásady tolerance. Jeho úsilí se ale nesetkalo s velkým úspěchem. Sám v roce 1610 podlehl zákeřnému atentátu. Jeho tehdy ještě nezletilý syn Ludvík XIII., dobře známý z románu Tři mušketýři od Alexandra Dumase, si musel na samostatnou vládu počkat až do roku 1614.

Text převzat z:
Čornej, P. a kol.: Dějiny pro gymnázia a SŠ 2, Středověk a raný novověk, SPN Praha, 2004

Smrt při bohoslužbě.
Katolické oddíly vévody Františka z rodu Guisů povraždily při "ilegální"
bohoslužbě ve Vassy 1. března 1562 desítky hugenotů.
Masakr byl jedním z podnětů k náboženským válkám, které Francii vyčerpaly.

Francouzský král Jindřich IV. Navarrský.

Jindřich IV. Navarrský a jeho manželka Markéta z Valois (1572).

Svatební dar.
Tuto zlatem a perletí vykládanou dýku věnovalo město Paříž
Jindřichovi IV. k jeho svatbě s Markétou z Valois.

Bartolomějská noc
Katolíci využili toho, že na Jindřichovu svatbu přijeli všichni přední představitelé hugenotů, jež se rozhodli vyhladit. Devadesát minut po půlnoci 24. srpna 1572 se rozezněl kostelní zvon, který dal znamení k masakru. Katolíci vraždili promyšleně, podle předem připravených seznamů, aby nikdo nemohl uniknout. Tu noc zahynulo přes 2000 hugenotů nejen v Paříži, ale i v několika dalších městech. Očitý svědek dodává: "Když přestala téct krev, propuklo rabování... Knížata a velmožové, šlechtici, lučištníci, vojáci královské gardy a spolu s nimi davy nejrůznějších lidí plenili, ničili a zabíjeli na ulicích..." Bartolomějská noc vstoupila do dějin jako projev náboženské nenávisti.

Text převzat z:
Čornej, P. a kol.: Dějiny pro gymnázia a SŠ 2, Středověk a raný novověk, SPN Praha, 2004

Vraždění hugenotů o bartolomějské noci - z 23. na 24. srpna 1572.

Vraždění v ulicích.
Prostí občané Paříže se připojili k masakru a vraždili protestantské muže, ženy i děti.
Tisíce dalších zahynuly, když se vraždění rozšířilo po zbytku Francie.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák