3. únor 1468

3. února 1468 zemřel německý kovotepec a vynálezce knihtisku Johann Gutenberg.

Gutenberg Johannes, 1397-1468, vlastním jménem Johannes Gensfleisch, německý zlatník a vynálezce knihtisku. Působil v Mohuči a ve Štrasburku. Za jeho nejstarší tisk se pokládá Zlomek knih Sibyliných (mohučský zlomek o posledním soudu) z 1445. Nejslavnějším tiskem je dvoudílná dvaačtyřicetiřádková bible (1452-55). Vynález spočíval v odlévání kovových liter z matric, v jejich sestavování do řádků a stran a v otiskování tiskařskou černí na dřevěném lisu.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Johann Gutenberg.

Vynález knihtisku
Rozšíření humanistických názorů vydatně napomohl vynález knihtisku, spojený se jménem Němce Johanna Gutenberga. Ten v polovině 15. století vyrobil v Mohuči (město Mainz na území nynějšího Německa) první tištěné knihy. Základem knihtisku byl nápad, že je možné text tisknout z jednotlivých písmenek odlitých z kovu. Stroj, na kterém se knihy tiskly, se nazýval tiskařský lis. Gutenbergův vynález dosáhl rychlého uplatnění, neboť se jím výroba knih neobyčejně zrychlila a zlevnila. Knihy se tak staly dostupným zbožím, což přispělo k dalšímu rozšiřování gramotnosti a vzdělanosti. Součástí řady knih byly rovněž obrázky, tištěné na principu dřevořezu. Obrázek byl vyřezán do dřevěné desky a ta se pomocí lisu a barvy otiskla na papír.
Kolem roku 1500 působilo v Evropě asi 260 tiskáren. Nejznámější vydavatelé humanistických spisů žili v Benátkách. Přednosti knihtisku rychle pochopila i katolická církev, která ho využívala k vydávání nejrůznějších předpisů, oběžníků, ale také biblí. Nejstarší česká tiskárna byla založena v Plzni a zdá se, že nejdříve (asi roku 1468) vydala oblíbenou Trojanskou kroniku, středověké zpracování příběhu o dobytí Troje. Jak je vidět, nezapomínali vydavatelé ani na zábavnou četbu.

Text převzat z:
Čornej, P. a kol.: Dějiny pro gymnázia a SŠ 2, Středověk a raný novověk, SPN Praha, 2004

Johann Gutenberg.
Pro šíření humanistických myšlenek měl velký význam vynález knihtisku v polovině 15. století. Jako první v Evropě začal Johann Gutenberg v Mohuči tisknout kalendáře a bibli.
O několik let později se s novým vynálezem seznámilo i české prostředí.

Tiskařská dílna.
Obrázek ukazuje Gutenbergovu dílnu s tiskaři sestavujícími písmena a pracujícími s lisem. Vytištěné obrázky se zavěšují, aby mohla tiskařská barva zaschnout.

O knihtisku, tiskařích a tištěných knihách
...V polovině 15. století přišel Němec Johannes Gensfleisch, zvaný Gutenberg, narozený v Mohuči někdy v letech 1394 až 1399, na myšlenku napodobit tiskem rukou psané knihy, vyrobit je rychle a levněji a prodávat je jako knihy rukopisné. Zřejmě zde byla popudem stránka hospodářská. Gutenberg jako vyučený zlatník dovedl zpracovávat a odlévat kovy a brousit drahokamy a stal se členem cechu, ve kterém byli i knihvazači, kteří používali jednotlivé kovové znaky k vytlačování textu do kůže knižních desek. ... V Gutenbergově rodině se sléval kov k ražení mincí - proto mu byly známy vlastnosti kovových slitin i technika ražení.
Jeho hlavní zásluhou je, že vyřezal a vyryl do kovu odlévací formičky s obrazem jednotlivých písmen, tzv. matrice, a v nich pak odléval ze snadno tavitelného kovu jednotlivá písmena. Podstatou vynálezu je vlastně ruční licí přístroj, v němž lze z jedné matrice z tvrdšího kovu odlévat velké množství naprosto stejných písmen z měkkého, tekutého kovu. Gutenberg vynalezl také slitinu vhodnou pro tyto účely. Jeho matrice byly zprvu zhotovovány z olova, později z mědi.
...Gutenberg tiskl nejdříve kalendáře a malé knížky do 28 stran, které šly dobře na odbyt, dále odpustkové listy a učebnice latiny zvané Donatus. Když získal zkušenosti s výrobou drobných tiskovin, přistoupil k tisku rozsáhlejších a náročnějších děl. V letech 1452 až 1455 vytiskl svou slavnou 42řádkovou Bibli, jejíž sloupce, vždy dva na stránce, mají 42 řádek. Kniha byla tištěna jednak na pergamenu, jednak na papíru. Později, v letech 1457 až 1458, vytiskl ještě Bibli 36řádkovou. Obě Bible prodával Gutenberg již vázané.
...Gutenberg si byl významu svého vynálezu vědom. Takřka po celý život tajil způsob výroby a zavazoval k mlčenlivosti i své učedníky - proto se knihtisku říkalo tajné, černé umění. ... O prvenství vynálezu tisku z písmen, která lze sestavovat, se v Evropě hlásilo několik uchazečů. Tak např. Holanďané tvrdili, že knihtisk vynalezl jejich krajan Coster, a to ještě před Gutenbergem. Italové zase prohlašovali, že to byl italský básník a lékař Castaldi v roce 1456. Francouzi opět pokládali za vynálezce knihtisku pražského rodáka Waldvogela. ... Vědecký historický rozbor vynálezu knihtisku prokázal Gutenbergův primát v Evropě.
...Knihtisk vznikl na počátku novověku, kdy byly mimořádně vhodné podmínky pro jeho rozšíření: ve střední Evropě se koncem 14. století zaváděla výroba papíru ze starých hadrů, materiálu mnohem levnějšího, než byl pergamen, a zároveň vzestup měšťanského stavu i nové duchovní proudy stupňovaly poptávku po nových, rychle a levně vyráběných knihách. A tak se knihtisk, tisk z liter, které lze sestavovat do řádek a stran, stal jedním z epochálních světových vynálezů, třebaže se první tiskaři snažili udržet jej v tajnosti.
Za první český tisk vyrobený knihtiskovou technikou se pokládá Kronika trojánská. Jako datum jejího vzniku se tradičně udává rok 1468 a místo původu Plzeň. ... Kronika trojánská je českým překladem knihy Guida della Colonna z Mesiny z roku 1287. Je jakýmsi dobrodružným románem - popisuje dobývání Troje. ... Tiskům vydaným do roku 1500 se říká "prvotisky" neboli "inkunábule". Prvním českým prvotiskem je uvedená Kronika trojánská. Známých a zachovaných českých prvotisků je celkem 31. Byly tištěny v Plzni, později v Praze, Brně, ve Vimperku, v Kutné Hoře a v Olomouci.
...V čele českých tiskařů byl v letech 1552 až 1580 Jiří Melantrych Rožďalovický z Aventýnu, jenž se vyučil v Basileji u mistra Frobenia a později koupil v Praze tiskárnu od Bartoloměje Netolického. Byla to na tehdejší dobu velká tiskárna. Melantrych vydal a vytiskl za svého života na 200 knih. Nejznámější byla jeho Bible "melatryška", herbář Mathioliho, latinsko-český slovník, slabikáře a kancionály se sázenými notami. V tiskárně se sázelo ve čtyřech jazycích. Melantrych měl asi 30 druhů písma. Dřevořezy do bohatě ilustrovaných knih kupoval ve Švýcarsku a v Německu. Po jeho smrti převzal tiskárnu jeho zeť, univerzitní profesor Daniel Adam z Veleslavína, a vedl ji do roku 1599. Vydal 80 publikací.
...Jednota českých bratří založila v 16. století několik tiskáren: v Litomyšli, Bělé pod Bezdězem, Mladé Boleslavi, Lulči, Náměšti nad Oslavou, Ivančicích a Kralicích, kde ve slavné českobratrské tiskárně byla tajně vytištěna kromě jiných děl šestidílná Bible kralická, a to v letech 1578 až 1593.

(Šalda, J. Od rukopisu ke knize a časopisu. Praha: SNTL, 1983.)

Tiskařský lis a práce v tiskařské dílně.

Kronika trojanská, údajně nejstarší česká tištěná kniha,
vydaná v Plzni snad roku 1468.

Václav Hájek z Libočan, český duchovní, sepsal Kroniku českou.
Hodně si v ní vymýšlel a pozdější historici jeho výmysly často přebírali, aniž by něco tušili.
Kniha už je tištěná. Vynález dřevořezu umožnil do tištěných knih přidávat ilustrace.
Ty se pak ručně vybarvovaly.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák