8. únor 1348

8. února 1348 založil český král Karel IV. Nové Město pražské.

Karel IV. - český král a římský císař (1316-1378)
Nejvýznamnější evropský panovník pozdního středověku. Karel IV. učinil Prahu sídelním městem. Založil Nové Město Pražské a univerzitu. Nechal postavit kamenný most, zahájil stavbu katedrály sv. Víta. Posílil svatováclavský kult, nechal zhotovit korunu a korunovační klenoty. Jeho postava se stala národní legendou - vysloužil si přízvisko Otec vlasti.

Zdroj:
Internet - více zde

Karel IV., detail scény předání ostatku francouzského krále,
kopie nástěnné malby z kostela P. Marie na Karlštejně; Praha, Národní galérie.

Vláda krále Karla v českých zemích
Po skonu Jana Lucemburského se stal jeho syn Karel, v té době již panovník Svaté říše římské (zde byl v pořadí čtvrtým panovníkem toho jména, proto Karel IV.), také českým králem. Své nové postavení chápal velmi zodpovědně a věnoval mu veškerý čas. I proto vstoupil do českých dějin jako vůbec nejslavnější panovník, jako vzor úspěšného a spravedlivého vládce, jako Otec vlasti.
V září 1347 byl Karel na Pražském hradě slavnostně korunován českým králem. Na jeho hlavě spočinula nová koruna, zhotovená podle panovníkova přání. Je to plochá zlatá čelenka, skládající se ze čtyř dílů ve tvaru lilií a opatřená na vrcholku křížkem, ukrývajícím trn (prý) z Kristovy koruny. Českou královskou korunu zdobí nádherné drahokamy a perly. Koruna však nebyla panovníkovým majetkem. Král si ji jen půjčoval. Jinak spočívala na skvostné kovové schráně skrývající lebku sv. Václava. Ten byl považován za věčného vládce a patrona (ochránce) českého státu i za jeho přímluvce v nebeském království. Opravdovým majitelem české koruny byl tedy sv. Václav, proto se jí říká svatováclavská koruna. Spolu s dalšími korunovačními klenoty (tj. žezlem a jablkem, které se však z Karlovy doby nedochovaly) a korunním archivem byla uzamčena v místnosti nad Svatováclavskou kaplí Svatovítské katedrály.
Brzy po korunovaci rozhodl Karel nově uspořádat vztahy mezi jednotlivými zeměmi českého státu. Dne 7. dubna 1348 vydal řadu listin, které měly ústavní platnost. Jimi zřídil velké soustátí, nazývané země Koruny české a existující vlastně až do vzniku Československé republiky roku 1918. Vládcem všech zemí Koruny české byl český král. Nejvýznamnější postavení v celém soustátí zaujímalo České království (Čechy), dále sem náležela Morava, slezská vévodství, Horní Lužice a od roku 1368 rovněž Dolní Lužice. Určitý čas patřilo pod svrchovanost českého krále též Braniborsko (1373-1415), Horní Falc a drobná léna ležící mimo souvislé území českého soustátí. V zemích Koruny české žili obyvatelé hovořící slovanskými jazyky (Češi, Lužičtí Srbové, částečně Poláci) i Němci.

Text převzat z:
Čornej, P. a kol.: Dějiny pro gymnázia a SŠ 2, Středověk a raný novověk, SPN Praha, 2004

Nové Město pražské na konci 14. století - rekonstrukce pohledu z Vyšehradu:
vlevo Hrádek na Zderaze, nad ním Emauzský klášter, uprostřed kaple Božího těla,
která stávala na Dobytčím trhu (nynějším Karlově náměstí). Směrem na návrší
doprava kostel sv. Apolináře, kostel sv. Kateřiny a zcela vpravo chrám a klášter Na Karlově.

Nové město pražské
Na Novém Městě měla působit i řemesla, jejichž činnost nebyla myslitelná bez zápachu a nečistoty (hlavně kožedělná řemesla) či hluku (bečváři, tesaři, koláři, kováři). Na Starém Městě zůstali řemeslníci vyrábějící pro střední a vyšší společenské vrstvy (z kovodělných řemesel například platnéři, zlatníci, nožíři) a ovšem i významnější obchodníci. Stály tu rovněž univerzitní koleje. Staré Město tak získalo klidnější a výstavnější ráz než jeho mladší a větší soused. Rozdíl mezi oběma městy nespočíval jen v zaměstnání obyvatel. Zatímco ve staroměstském prostředí si udrželo až do konce 14. století převahu německy mluvící obyvatelstvo, na Novém Městě měl od počátku většinu český živel. Staré Město od Nového Města nadále oddělovaly původní staroměstské hradby a příkop (v místě nynějších ulic Národní, 28. října, Na příkopě a Revoluční), zatímco po vnějším obvodu bylo Nové Město opatřeno mohutným opevněním, na které bezprostředně navazoval opravený Vyšehrad. Toto místo Karel uctíval jako sídlo přemyslovských panovníků.

Text převzat z:
Čornej, P. a kol.: Dějiny pro gymnázia a SŠ 2, Středověk a raný novověk, SPN Praha, 2004

Novoměstská radnice na Karlově náměstí.
Zdroj: Wikipedie, otevřená encyklopedie.

Novoměstská radnice na Karlově náměstí - noční pohled.
Zdroj: Wikipedie, otevřená encyklopedie.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák