16. březen 1939
16. března 1939 byl ustanoven Protektorát Čechy a Morava.
Protektorát
z latiny – ochrana, záštita
- formálně se jedná o ochranitelský vztah jednoho státu nad státem jiným, ve skutečnosti jde o nadvládu silnějšího státu nad slabším, o formu závislosti na mocnější zemi
Kobr, J.: Slovník vybraných pojmů z historie i politologie, LINX & spol., Praha, 1994
Protektorát Čechy a Morava, statut okupačního režimu v českých zemích, obsazených 15.3.1939 nacistickým Německem a začleněných do rámce německého státu; jeho formu vymezoval Hitlerův dekret z 16.3.1939. Byl zřízen bez jakékoli účasti české strany, neměl podstatné znaky státní existence, fiktivní byla i tzv. autonomie, již nacisté poskytli české protektorátní vládě, která byla spolu s ostatními správními orgány podřízena německé správě v čele s říšským protektorem. Tomu podléhal i státní prezident, jímž po celou dobu existence protektorátu Čechy a Morava (1939-45) byl Emil Hácha.
Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993
Republika za chrta dána, protektorát vybudován.
Výnos o zřízení protektorátu z 16. března 1939
V dopoledních hodinách dojednala na Pražském hradě skupina berlínských expertů pod přímým dohledem Adolfa Hitlera definitivní znění Výnosu o zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Jeho text zazněl nejprve v rozhlase a následující den jej otiskl denní tisk. Na přechodnou dobu (do 15. dubna), převzal na základě Hitlerova rozkazu výkonnou moc na okupovaném území vrchní velitel okupačních vojsk generál W. von Brauchitsch a vojenská správa.
Výnosem se stalo okupované území součástí Velkoněmecké říše a v jejím rámci měl být protektorát "autonomní a sám se spravovat". Ovšem svá práva mohl uplatňovat jen "v souladu s politickými, vojenskými a hospodářskými potřebami říše". Výnos také stanovil roli říšského protektora. Ten byl jmenován vůdcem a byl jeho přímým zástupcem s úkolem "pečovat, aby bylo dbáno politických směrnic Vůdce". Protektor potvrzoval členy protektorátní vlády, avšak mohl je také kdykoliv odvolat, měl právo dát se informovat o všech opatřeních protektorátní vlády a udílet jí rady. Navenek představovali proklamovanou autonomii státní prezident, protektorátní vláda a hierarchicky stupňovaný systém správy. Avšak s odvoláním na říšské zájmy mohla být rušena rozhodnutí všech protektorátních institucí, anebo naopak se stejným zdůvodněním mohla být vynucena. Podle výnosu měla říše právo převzít pravomoci v jednotlivých oblastech protektorátní správy a mohla v nich zřizovat říšské úřady. Protektorát neměl ani vlastní zahraniční zastoupení, ani právo na samostatnou armádu (později vytvořenému vládnímu vojsku byl přisouzen symbolický ráz a plnilo jen pomocné služby).
Text převzat z:
Kronika českých zemí, 1939-1967, Fortuna Libri (díl sedmý), Praha, 2008
Smrtihlavové se slétají na Pražský hrad
(Himmler, Hitler, Heydrich, 16. března 1939).
Hitlerovi se splnil jeden z jeho snů - obsadit Prahu,
kterou si bezprostředně po okupaci prohlížel z okna Hradu.
Praha si zvyká na protektora
(svobodný pán Konstantin von Neurath).
Emil Hácha.
Tragická postava českých dějin, jehož odpovědnost státníka však nelze smýt.
První předseda protektorátní vlády Rudolf Beran s chotí.
Svět se zatočil doprava (od 26. března 1939 okupanti nařídili jezdit vpravo).
Reinhard Hendrich si prohlíží české korunovační klenoty
(středa 19. listopadu 1941 v poledne ve Svatováclavské kapli).
Deset miliónů jidášských korun!
(Tuto částku vypsal jako odměnu K.H.Frank „za předmětné údaje,
které povedou k dopadení pachatelů“, protektorátní vláda přihodila dalších 10 milionů).
Heydrich nedojel (otevřený Mercedes-Benz 320, poznávací značky SS-3, zastupujícího říšského protektora v osudné zatáčce na Vychovatelně v den atentátu – 27. května 1942).
Krev nevinných volá do nebe
(173 postřílených lidických mužů u zdi Horákova statku, 10. června 1942).
Mrtvý hrdina - Jan Kubiš.
Potravinové lístky za protektorátu.
Každý pracovník pro Říši musí být pünktlicht podchycen,
neunikne ani myš (tzv. pracovní knížka).
Protektorátní doklad totožnosti – v době sužované stanným právem, raziemi a ohlašovacími povinnostmi všeho druhu otázka života či smrti
(tento průkaz je ironií osudu platný do 3. srpna 1947).
I pražské tramvajenky musely být dvojjazyčné.
"Sbírka přečtených časopisů a knih pro bojující německou armádu"
(Modrá kastle na odložené čtivo aneb duchovní sekáč).
Zrádce českého národa Emanuel Moravec.
Konec.
(K. H. Frank na pankrácké šibenici 22. května 1946 ve 13.30 hodin).
Úhledně zaštepovaný pán nad Lidicemi a Ležáky.
Návrat na začátek stránky
©, Marek Šimoňák
Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:
Historický kalendář
|
Virtuální galerie
|
Architektura
|
Slavné a významné dny v historii
|
Historie olympiád
|
Slavné okamžiky v dějinách sportu
|