22. březen 1471
22. března 1471 zemřel český král Jiří z Poděbrad.
Jiří z Poděbrad, 1420-1471, český politik, od 1458 český král; původně příslušník vyšší šlechty. Pocházel z husitsky orientovaného panského rodu, na český trůn zvolen jako první panovník bez dynastického původu. Dbal na dodržování kompaktát a chtěl být spravedlivým vládcem kališníků i katolíků. Mezinárodní politickou izolaci (papežskou kurií považován za kacíře) se snažil 1464 prolomit vypracováním návrhu mírové unie evropských křesťanských panovníků. Od 1468 ve válce s uherským králem Matyášem I. Korvínem, kterého katolická opozice v zemích Koruny české zvolila 1469 českým králem.
Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993
Jiří z Poděbrad
(dřevořez z 16. století – kronika Martina Kuthena).
Jak vypadal Jiří z Poděbrad?
Podle dochovaných písemných svědectví jeho podobu asi nejvěrněji přibližují (nikoli do detailu popisují) ty dobové obrazy, na nichž spatřujeme zaoblené, dnes bychom řekli obézní tvary. Tak v Hasenburském kodexu či v Kuthenově kronice z 16. století vidíme baculaté tváře, masivní hlavu sedící na krátkém krku, knír pod rasantně modelovaným nosem. To dost odpovídá např. zprávám Eneáše Piccolominiho. Podle něj měl prý Jiří bílou pleť, tmavé vlasy, jiskrné, kulaté a temné oči. Byl malý a krátký, jakoby čtverhraný, časem čím dál otylejší. Zřejmě se narodil s nějakou metabolickou poruchou, neboť od poměrně mladého věku, rozhodně už kolem třicítky, ho trápila nadměrná tloušťka. Jak se tenkrát říkávalo, byl "úboreček", přičemž zavalitost těla rostla, až bránila v pohybu. Poděbrad žil poměrně střídmě, ale nepomáhalo to. K fyzickým výkonům ho příroda nevybavila. To byl patrně důvod, proč až na výjimky osobně neválčil, neúčastnil se rytířských turnajů (leda jako nadšený divák), nepřál jinak nejoblíbenější zábavě šlechty - lovům. Jeho způsob života byl sedavý, o to však trpělivěji a usilovněji pracoval. Výkony fyzické nahrazoval výkony duševními. O tom, že byl patrně nejtlustším vladařem českých dějin svědčí fakt, že už v pětatřiceti letech odřekl papeži návštěvu v Římě pro obtíže "s nadměrnou tloušťkou svého těla". Chorobná obezita vedla postupně k oběhovým potížím, k těžkým otokům nohou, takže na sklonku života se Jiří z Poděbrad už vůbec nemohl hýbat a trávil své dny na lůžku.
Text převzat z:
Petr Hora-Hořejš/Ilustrace: Jiří Běhounek: Toulky českou minulostí 2 /Od časů Přemysla Otakara I. do nástupu Habsburků (1197-1526)/, Baronet & Via Facti, 1995
Václav Brožík namaloval obraz volby Jiřího z Poděbrad českým králem.
Volba se odehrávala na radnici Starého Města pražského.
Z Čech až na konec světa
V listopadu 1465 se na přání krále Jiřího vydalo na velkou cestu poselstvo, vedené panovníkovým švagrem Lvem z Rožmitálu (Jiřího druhou manželkou byla šlechtična Johana z Rožmitálu). Cílem poselstva bylo seznámit přední evropské panovnické dvory se situací v českém soustátí a zároveň ukázat, že Češi nejsou opovrženíhodní kacíři, nýbrž opravdoví a kulturní křesťané. Poselstvo navštívilo Brusel, Londýn, Francii, španělské území, Portugalsko, severní Itálii a alpské země. Prožilo četná dobrodružství (například mořskou bouři), stanulo v Portugalsku na mysu Finis terre, považovaném tehdy za konec světa, a udivilo cizinu zdatností v rytířských turnajích. Do Čech se vrátilo až roku 1467. Deník jednoho z účastníků cesty, Václava Šaška z Bířkova, podnítil později Aloise Jiráska k sepsání díla Z Čech až na konec světa.
Text převzat z:
Čornej, P. a kol.: Dějiny pro gymnázia a SŠ 2, Středověk a raný novověk, SPN Praha, 2004
Znaková pečeť Jiřího z Poděbrad jako českého krále.
Uprostřed královský lev, znaky na obvodu představují země Koruny české:
Čechy (lev), Moravu (šachovaná orlice), Slezsko (orlice), Lužici (volek).
Návrat na začátek stránky
©, Marek Šimoňák
Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:
Historický kalendář
|
Virtuální galerie
|
Architektura
|
Slavné a významné dny v historii
|
Historie olympiád
|
Slavné okamžiky v dějinách sportu
|