3. březen 1994
3. března 1994 zemřel český písničkář, básník a grafik Karel Kryl.
Webové stránky Karla Kryla - naleznete zde.
Karel Kryl.
Karel Kryl - člověk věrný své kytaře, písním a slušným lidem
Jeho písně vždycky provokovaly a dodnes nenechávají žádného posluchače lhostejným. Jedni ho berou jako klasika, legendu protestsongů své doby, pro jiné byl jen věčně nespokojeným kverulantem. Krylovy písně, ke kterým si sám skládal hudbu a texty, oslovují svojí naléhavou výpovědí stejně silně dnes, jako v době, kdy se jeho pověstný generační song Bratříčku, zavírej vrátka stal symbolem odporu proti srpnové okupaci Československa a tehdejšímu nedemokratickému režimu. Jako jeden z prvních se do své republiky vrátil a snažil se napomoci změnit situaci v Československu. Zklamaný vývojem v zemi nakonec předčasně 3. března 1994, pár týdnů před svými padesátinami, umírá.
I jeho další písně, jako například Veličenstvo kat, Píseň neznámého vojína, Morituri te salutant, Král a klaun, Salome či Anděl, se staly hymnami několika generací. Zněly i v dobách, kdy byly zakázané, mnohé zlidověly a dnes žijí dál v nových podáních.
Kryl, který se narodil 12. dubna 1944 v Kroměříži, pocházel z kulturní rodiny novojičínského tiskaře. Už jako dítě poznal sílu komunistů, když rozbíjeli otcovu tiskárnu (firma Kryl - Scotti), a tudíž vyrůstal zkrátka trochu jinak než jeho vrstevníci. Byl věřící, i když tvrdil, že by ho asi z každé církve vyhodili. Křesťanské tradice si ale nesmírně vážil a také z ní čerpal ve své tvorbě.
Umělecké vlohy zpočátku věnoval hlíně, po studiu na keramické škole v Bechyni se tím i chvíli živil. To už byla ale jeho nezbytným doplňkem kytara. Záhy vystupoval na malých scénách v Olomouci a v Ostravě, od roku 1966 nahrával v rozhlase, v Praze spolupracoval s divadlem Semafor. V roce 1968 se krátce uchytil v televizi jako asistent scény. Stal se populárním na rozhlasové hitparádě Houpačka a vystupoval zejména ve studentských klubech.
Útočiště našel v "Mníšku pod Alpou"
Krylovi bylo jasné, že s kvalifikací "Bratříčka" si v nastupující normalizaci nezazpívá, a z festivalu v Německu se v roce 1969 už nevrátil. Usadil se v Mnichově, podle něj v Mníšku pod Alpou, studoval dějiny umění a filozofii. Dvaadvacet let působil jako redaktor Svobodné Evropy. Písničkářskou profesi neopustil. Skládal, psal poezii a koncertoval pro krajany po Evropě i v zámoří. Vydal několik knih textů, některé si i ilustroval, a natočil řadu desek.
Český samet se mu nezamlouval
Za léta exilu a zákazu písní se doma stal legendou. Byl jedním z těch, kteří ihned po revoluci stáli za hranicemi, aby se mohli zapojit do sametového převratu. Nicméně postupně prožíval obrovská zklamání. Dokonce jako jeden z mála nahlas mluvil o tom, co se mu nelíbilo, kritizoval "český samet" i jeho představitele. Neskrýval zklamání z politického vývoje a zejména z rozpadu Československa. Vyčerpal se "zlostným hulákáním a spory s lidmi, kteří mu za to nestáli", nechtěli ho pochopit. Zemřel na infarkt 3. března 1994 v Mnichově, pohřben je na břevnovském hřbitově v Praze. Toho dne se v Praze - téměř symbolicky - ulomilo křídlo anděla ze sochy umístěné na budově vinohradského divadla. Pro všechny generace zůstane navždy představitelem odporu proti nedemokratickému režimu.
Skutečného ocenění se Krylovi dostalo až po smrti, kdy byl zapsán do Síně slávy ceny Grammy (1995), stal se držitelem Ceny Františka Kriegla (1995) a získal Medaili Za zásluhy (1995). Posmrtně mu vyšly například album Jedůfky s dosud nevydanými písněmi a souborné vydání jeho sbírek nazvané Básně (1997).
Zdroj:
Internet - více zde
Obal slavného alba "Bratříčku, zavírej vrátka",
které se stalo symbolem odporu proti srpnové okupaci Československa
a tehdejšímu nedemokratickému režimu.
Kryl Karel, *12.4.1944 (Kroměříž) – †3.3.1994, český písničkář a básník. Vystudoval keramickou průmyslovou školu, v letech 1962 až 1966 pracoval v teplické porcelánce. V roce 1966 pořídil své první nahrávky v ostravském rozhlase, spolupracoval s divadlem Waterloo, jeho písničky zazněly v rozhlasové Houpačce. Na přelomu let 1967 a 1968 se přestěhoval do Prahy, vystupoval v Návštěvních dnech Šimka a Grosmanna.
V roce 1969 vydal album Bratříčku, zavírej vrátka s písněmi zaměřenými hlavně proti totalitní ideologii. V září téhož roku emigroval a byl volným spolupracovníkem rádia Svobodná Evropa v Mnichově. Spolupracoval s řadou exilových časopisů, psal příspěvky, komentáře, poznámky, fejetony, povídky atd. V exilu také vydával další hudební alba a sbírky poezie, často vlastním nákladem.
V listopadu 1989 vystupoval v Praze na revolučních shromážděních, později se stal kritikem porevoluční situace, zejména rozdělení Československa.
Karel Kryl je držitelem řady cen: v roce 1988 získal Cenu Jana Zahradníčka za básnickou sbírku Zbraně pro Erato, v roce 1991 Zlatou Portu, výroční cenou Mladé fronty za Kníšku Karla Kryla a medaili Vítězslava Nezvala za poezii od Českého literárního fondu. In memoriam pak obdržel v říjnu 1994 stříbrnou medaili rektora Karlovy univerzity za přínos pro duchovní rozvoj a morální podporu národa, v březnu 1995 byl uveden do hudební Síně slávy, v říjnu 1995 získal od prezidenta republiky Medaili za zásluhy II. stupně a od Nadace Charty 77 dostal Cenu Františka Kriegla.
Zdroj:
Internet - více zde
Karel Kryl.
Karel Kryl.
Jiří Černý: Krylovy hity pocházely především z alba Bratříčku zavírej vrátka,
naprostá většina z nich však vznikla dávno před srpnovou okupací.
U titulní písně Bratříčku zavírej vrátka po okupaci jen trochu předělal text.
Krylovy písně: Jeho písně si dodnes zpívají lidé,
kteří na vlastní kůži nemohli zažít dobu, které se jeho skladby týkají.
Hrob Karla Kryla.
Návrat na začátek stránky
©, Marek Šimoňák
Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:
Historický kalendář
|
Virtuální galerie
|
Architektura
|
Slavné a významné dny v historii
|
Historie olympiád
|
Slavné okamžiky v dějinách sportu
|