Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Historický kalendář

8. březen 1944

V noci z 8. na 9. března 1944, došlo v Osvětimi k největší hromadné likvidaci českých občanů za dobu nacistické okupace. V plynových komorách bylo zavražděno 3792 židovských mužů, žen a dětí z tzv. rodinného tábora. Stalo se to přesně šest měsíců po jejich příjezdu do Terezína.

Oświęcim, česky Osvětim – město v jižním Polsku západně od Krakova; 45 500 obyvatel (1987). Chemický kombinát (plasty, hnojiva, kaučuk), průmysl potravinářský, strojírenský. Tepelná elektrárna. – 1940-45 největší koncentrační tábor (Auschwitz). Na ploše 40 km čtverečních. Zahrnoval 39 táborů, zahynulo zde více než 4 miliony lidí (173 000 československých občanů).

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Alfred (Fredy) Hirsch

Alfred (Fredy) Hirsch,
(11. 2. 1916 Cáchy - 8. 3. 1944 Osvětim).

Jméno Fredyho Hirsche je neodmyslitelně spjato s výchovou dětí a mládeže v terezínském ghettu a posléze v tzv. rodinném táboře v Birkenau. Zejména tzv. dětský blok, který vznikl díky Hirschově iniciativě v úseku B-II-b birkenauského tábora, se stal pozoruhodným pokusem o vytvoření určité oázy uvnitř tábora smrti. Jeho hlavním smyslem bylo připravit pro nejmenší osvětimské vězně alespoň na čas snesitelnější prostředí, ve kterém budou izolováni od okolní tragické reality. Více o Fredym Hirschovi naleznete zde.

Transport s půlroční karanténou
Dva transporty terezínských vězňů čítaly celkem 5007 osob a přijely do Osvětimi-Birkenau 8. září 1943. Způsobily tam velký rozruch, neboť poprvé se na příjezdové rampě nekonala selekce a nikdo nebyl poslán do plynové komory. Podrobeni nebyli ani ponižujícímu rituálu oholení hlavy.

Rodinný tábor
Všichni terezínští vězňové byli umístění v jednom úseku tábora, který byl od ostatních části osvětimského komplexu oddělen ostnatým drátem a označen B-II-b. Muži a ženy žili pohromadě, byť v oddělených blocích. Děti směly přes den pobývat na dětském bloku vedeném oblíbeným vychovatelem Fredy Hirschem. Prostoru B-II-b se proto začalo říkat "rodinný tábor", ale záhy více "český tábor", neboť jeho vězni pocházeli v drtivé většině z českých zemí (90%).
Prosincovými transporty přijelo z Terezína a do rodinného tábora bylo umístěno dalších 5000 vězňů. I ti směli – na základě Eichmannova příkazu – dostávat poštu a balíčky, což bylo pro židovské vězně hodně neobvyklé. Přátelům a známým v Terezíně i jinde v Německé říši museli na lístcích psát, že se jim daří dobře, aby se všichni domnívali, že jsou v novém pracovním táboře.
Přes některé "vymoženosti" byl život v rodinném táboře stejně těžký jako jinde v Osvětimi, a panovala v něm obdobná úmrtnost, o kterou se staraly hlad, zima, vyčerpání, nemoci a špatné hygienické podmínky. Přesto žili jeho "obyvatelé" v naději na přežití.

Zvláštní zacházení
Nikdo ze "zářijových" vězňů ovšem netušil, že jejich transportní listina do Osvětimi byla označena nadpisem SB. Frist – sechs Monaten Karantene. Zkratka SB znamenala zvláštní zacházení (sonderbehandlung). Byl to eufemistický výraz pro popravu bez soudního rozhodnutí a v Osvětimi-Birkenau znamenal zpravidla smrt v plynové komoře. Nezvykle dlouhá však byla šestiměsíční délka karantény, která v případě jiných transportů nepřekračovala tři týdny.
Nedochoval se žádný dokument, který by přímo osvětlil důvod zvláštního zacházení a takto stanovenou dobu karantény. Pravděpodobně však měl právě tento "rodinný tábor" svou roli v nacistické propagandistické hře. Jako bylo návštěvě Mezinárodního výboru Červeného kříže předvedeno terezínské ghetto coby vzorné "židovské sídliště", měl být "český tábor" prezentován jako typický židovský pracovní tábor. Vždyť například na korespondenčních lístcích museli vězni uvádět takovou zpáteční adresu: Pracovní tábor Birkenau u Nové Beruně – Arbeitslager bei Neuberun. Tedy ne Osvětim, ale jakási neznámá Neuberun.

Nechtěli věřit
Koncem února 1944 se v rodinném táboře objevila delegace důstojníků SS vedených Adolfem
Eichmannem. Krátce nato, 4. března, dostali vězňově dopisnice, aby napsali přátelům a známým. Bylo jim nařízeno, aby je datovali 25. březnem. Když se ptali proč, odpověděli jim, že pošta může být kvůli cenzuře pozdržena.
Když byly popsané lístky od vězňů vybrány, nařídil velitel birkenauského komplexu Johann Schwarzhuber, aby komandatura připravila zářijové vězně na přesun do nového tábora jménem Heydebreck. (Samotné toto místo nebylo vymyšlené – stála tam jedna z továren I. G. Farben.)
Mezi vězni se však různými cestami šířily jiné zvěsti. Kateřina Singerová, která byla tajemnicí vedoucí SS dozorkyně v ženském táboře, vyslechla 3. března náhodou telefonický hovor důstojníků s Berlínem. Dozvěděla se, že Eichmannův úřad nařídil, aby vězni ze zářijových transportů Dm a Dl dostali "zvláštní ošetření", to jest, aby byli všichni posláni do plynu.
Tato zpráva se vzápětí dostala k vedoucím vězňům tábora B-II-b. Nechtěli řečem o blížícím se konci věřit, stejně jako většina dalších: sám Schwarzhuber přece jasně řekl, že budou přesunuti do Heydebrecku. Proč by směli psát lístky, dostávat balíčky, zřizovat dětský barák, kdyby to nebylo kvůli nějakému zvláštnímu účelu? Třeba kvůli tomu, že jsou pod ochranou Mezinárodního červeného kříže? Kdyby je Němci chtěli zabít, byli by je zplynovali hned, když transport dorazil. To dá rozum, že nás Němci potřebují pro propagandistické účely, utvrzovali se v naději.
Schwarzhuber znovu mluvil se ženami v rodinném táboře a uklidňoval je: v Heydrebrecku se bydlí lépe, baráky tam mají okna, hygienické podmínky jsou lepší a starým a nemocným se dostane lékařského ošetření, takže se jim brzy vrátí síly. Jeden z funkcionářů rodinného tábora Arno Böhm dokonce nařídil, aby zářijové a prosincové skupiny sehrály mezi sebou na rozloučenou fotbalové utkání, v němž 6. března zářijoví vyhráli.

Nazí a bezbranní
Po ranním apelu 7. března byl vydán rozkaz nerozcházet se do pracovních komand a zůstat na blocích. Odpoledne byli všichni vězňové ze zářijových transportů – s výjimkou těch, kteří leželi na nemocničním bloku – přemístěni do sousedního sektoru B-II-a (tzv. karanténního tábora), který byl předcházejícího dne vyprázdněn. V průběhu odpoledne 8. března se několik desítek lidí smělo do rodinného tábora vrátit – Mengeleho dvojčata, zdravotníci a pár dalších jednotlivců (většina z nich se v lednu 1945 dočkala osvobození).
V půl osmé večer byl v karanténním táboře náhle vyhlášen zákaz vycházení. Vzápětí se objevilo silně vyzbrojené komando SS a začalo postupné vyklízení jednotlivých bloků. Ti vězňové, kteří ještě nepřišli na řadu, byl strážemi SS zcela izolováni a nevěděli, co se děje. Táborová komandatura z cynickou rafinovaností vše zorganizovala tak, že se – bezbranní a nazí – shromáždili až v plynových komorách.
Nejprve byly v nákladních autech odváženy ženy s dětmi. Jejich odvoz byl postupný, takže jedna skupina již byla v plynové komoře, druhá teprve na cestě k ní a další ještě uzavřena v karanténním táboře. Teprve když bylo vraždění žen v krematoriu II dokonáno, přemístil se štáb akce a zabezpečující oddíl SS spolu s vězeňským sonderkomandem do krematoria III a započal – také postupný – odvoz terezínských mužů a zbývajících žen.

Zoufalá improvizace
Podle vzpomínek přeživších i dalších indicií se 7. a 8. března zvažovala možnost povstání. V situaci, kdy již nebylo pochyb o tom, jaký konec čeká vězně zářijových transportů, se jeden ze členů vedení táborového odbojového hnutí Dawid Szmulewski obrátil prostřednictvím spojky na Fredyho Hirsche s nečekanou výzvou, aby se postavil do čela vzpoury, neboť je prý jediný člověk, který to může udělat a z kterým ostatní půjdou.
K vlastní akci mělo podle zoufalé Szmulewského improvizace dojít přímo v jednom ze čtyř krematorií, kde by se k povstání přidalo sonderkomando a jejich příklad měl strhnout tisíce dalších vězňů. Charismatický Hirsch odpověděl, že situaci chápe, že však kvůli dětem se nemůže rozhodnout (každé z nich důvěrně znal). Vyžádal si hodinu na rozmýšlenou. Když se u něho spojka v poledne 8. března znovu objevila, našla ho v bezvědomí. Hirsch se otrávil prášky na spaní luminalem.
Vzápětí byl karanténní tábor hermeticky uzavřen. Spojení ke Szmulewskému nebylo možné a bez něho se nikdo z malé a izolované odbojové skupiny vězňů zářijového transportu jednat neodvážil…

Autor: Miroslav Šiška
Převzato z deníku Právo z 7. března 2009

Vyhlazovací tábor Osvětim - Birkenau

Vyhlazovací tábor Osvětim - Birkenau.

"Rodinný tábor" v Osvětimi-Birkenau

"Rodinný tábor" v Osvětimi-Birkenau.

Hlavní brána koncentračního tábora v Birkenau

Hlavní brána koncentračního tábora v Birkenau,
kde po příjezdu pěti tisíc terezínských vězňů vznikl v září 1943 tzv. rodinný tábor.

Krematorium III – místo zavraždění českých Židů v noci z 8. na 9. března 1944

Krematorium III – místo zavraždění českých Židů v noci z 8. na 9. března 1944.

Korespondenční lístek z Osvětimi-Birkenau se zavádějícím údajem "pracovní tábor"

Korespondenční lístek z Osvětimi-Birkenau se zavádějícím údajem "pracovní tábor".

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:

Letní prázdniny
začínají za: 8 dnů

Historický kalendář
Více zde.
23. června 1894 se narodil britský král Eduard VIII. Je jediným britským panovníkem, který se vzdal trůnu

Virtuální galerie
Více zde.
Toulouse-Lautrec Henri de: Ulice mlýnů (Rue des Moulins), 1894, 83 x 60 cm

Architektura
Více zde.
Renesanční sloh, zámek Český Krumlov

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
16. leden 1991 - Den, kdy začala válka v Perském zálivu

Historie olympiád
Více zde.
Lake Placid 1980

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Box, 1997 - Mike Tyson kouše ucho


Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy
"

Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!