Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Gymnázium
EDUCAnet Ostrava

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Historický kalendář

11. duben 1792

11. dubna 1792 byla ve Francii vynalezena gilotina.

Gilotina, mechanické popravčí zařízení zavedené za Velké francouzské revoluce; nazváno podle francouzského lékaře Y. I. Guillotina (1738 až 1814).

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Francouzské gilotiny

Francouzské gilotiny.
Vlevo: Model z roku 1792, vpravo: Model z roku 1872
Historické modely v měřítku 1:6.

Symbol Velké francouzské revoluce: gilotina
Obávaný popravčí stínací přístroj revoluce prý byl doporučen francouzským lékařem Josephem Ignácem Guillotinem, který vyzval v roce 1791 Ústavodárné shromáždění, aby přijalo humánní popravčí zařízení. Jako poslanec navrhl, aby všichni odsouzení k trestu smrti měli právo být sťati, doposud vyhrazené pouze šlechticům. Takový přístroj byl znám z Německa, Itálie a Anglie. Ve Francii se stala poprava gilotinou oficiální metodou popravy na základě trestního zákoníku přijatého v říjnu 1791. Poté byly pro Paříž a departementy objednány tyto přístroje u německého dodavatele. Gilotiny určené pro Paříž byly nejprve vyzkoušeny na mrtvých tělech z nemocnice v Bicentre. Jednu z gilotin postavili na náměstí Greve pro popravu loupežníka Pelletiera. Ukázala se tak účinná, že přihlížející dav byl zklamán, protože se vše seběhlo příliš rychle. Gilotinou umístěnou na náměstí Revoluce byl posléze popraven král, královna, roajalisté, dezertéři, kněží, ateisté, girondini, neúspěšní generálové, zavržení politikové jako Bailly a posléze i sami ti, kdo revoluční teror vyprovokovali, včetně Dantona či bratří Robespierrů. Sám doktor Guillotin unikl o vlásek popravě přístrojem, jehož zavedení navrhl.

Text převzat z:
Čornej, P. a kol.: Dějiny pro gymnázia a SŠ 3, Novověk, SPN Praha, 2005

Lékař Joseph Ignace Guillotin

Lékař Joseph Ignace Guillotin.

Gilotina (Fallbeil)

Gilotina (Fallbeil).
Bavorský historický model z roku 1854.
Historický model v měřítku 1:6.

Gilotina v českých dějinách
V českých dějinách gilotina také neblaze proslula v době druhé světové války, kdy ji němečtí nacisté aktivně používali k popravám nepřátelských osob. Nejznámější v České republice se stala neblaze proslulá Pankrácká sekyrárna, jež byla umístěna v Praze-Nuslích ve věznici na Pankráci.

Zdroj:
Internet - více zde

Gilotina na Pankráci

Gilotina na Pankráci.

Gilotina na Pankráci měla svůj technický vzor ve francouzské gilotině, avšak její výrobce není znám. Na konci války z rozkazu vládního rady Sauerbrucha vězeňští dozorci sekeru rozebrali v noci mezi 30. dubnem a 1. květnem a její část (se samotnou sekyrou) byla hozena z Karlova mostu do Vltavy, neboť se blížilo osvobození Prahy a nacisté již houfně utíkali.

Popravčí místnost – "sekyrárna"
Gilotina byla v rámci popravčí místnosti oddělena od ostatních prostor jen černým závěsem. Bezprostředně po vynesení rozsudku byl odsouzený přiveden ke gilotině. Vedle stojící pomocník vzal odsouzeného za ruku, zakryl mu oči a položil ho břichem na dřevěnou lavici tak, aby jeho krk zapadal do výřezu pod břitem gilotiny a čelo se opíralo o kožený řemen. První z katových pomocníků držel rukama vězně, který měl byt popraven, aby se nepohnul, když byla spuštěna sekera, druhý stál u nohou nešťastníka. V poslední vteřině někteří odsouzení zvolali "Ať žije svobodné Československo"... V té chvíli kat Weiss osobně spustil 60 kg těžkou sekyru, jejímž nárazem při dopadu se doslova otřásla celá budova. Jakmile byla hlava sťata, což trvalo pouze zlomek vteřiny, rozvázal jeden z katových přisluhovačů pouta na rukách popraveného a další dva dotáhli bezhlavé tělo do truhly, která již byla připravena po pravé straně gilotiny. Současně vzali hlavu z koše a přiložili do truhly k tělu. Po vykonané popravě bylo tělo odsouzeného zbaveno spodního prádla a přeneseno do vedlejší místnosti, do tzv. rakvárny. Krev ze sekery byla opláchnuta vodou, sekyra vyzdvižena a celý proces se opakoval... Za jeden den takto sehraná krvavá mašinérie popravila čtyři až šest odsouzených, mezi nimiž byli bohužel i obyvatelé Prahy 4, kteří byli zapojeni do odboje proti okupantům, nebo se jiným způsobem provinili proti protektorátním a říšským zákonům. Nejvíce poprav se v pankrácké sekyrárně konalo dne 4. srpna 1944. Ten den kat Alois Weiss připravil o život 29 lidí. Ze zápisů vyplývá, že jedna poprava, včetně "přípravy na další exekuci" trvala nanejvýš tři minuty. Alois Weiss s německou důkladností zaznamenával do popravčí knihy jména svých obětí a přesný čas popravy. Katova kniha se zápisy o vykonaných popravách se dochovala a je mrazivým důkazem o německé důkladnosti. Za celé období jich bylo vykonáno celkem 1079 (z toho 155 žen). Popravčí kniha končí zápisem pěti poprav vykonaných dne 26. dubna 1945 po 16. hodině. Jistou "výkonnou" úlohu zde měl i vládní rada. Měl u sebe seznam vězňů, a jakmile byla poprava vykonána, škrtl si jméno popraveného ze seznamu. Soudní lékař potom už jen " automaticky" konstatoval rychlou smrt odsouzence...

Zdroj:
Internet - více zde

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:

Letní prázdniny
začínají za: 63 dnů

Historický kalendář
Více zde.
29. dubna 1945 americká armáda osvobodila koncentrační tábor Dachau

Virtuální galerie
Více zde.
Baumeister Willi: Montaru 8, 1953 (Berlín, Nationalgalerie)

Architektura
Více zde.
Gotický sloh – Křižácký hrad Malbork v Polsku

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
30. září 1938 - Den, kdy byla podepsaná Mnichovská dohoda

Historie olympiád
Více zde.
Sapporo 1972

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Atletika, 1983 - Jarmila Kratochvílová


Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích

Vstupte!
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy 2017
"

Vstupte!
Mapy

Vstupte!
EDUCAnet Cyklo Team

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!