Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Historický kalendář

15. duben 1980

15. dubna 1980 zemřel francouzský filozof a spisovatel Jean-Paul Sartre.

Sartre Jean-Paul, 1905-1980, francouzský spisovatel a filozof existencialismu. Pod vlivem E. Husserla a M. Heideggera se zabýval zejména rozporem mezi svobodou a nutností, histrorií a přírodou. Pro člověka "odsouzeného ke svobodě" hledá východisko v jeho angažovanosti, aby se mohl stát "svým vlastním svobodným projektem" (Bytí a nicota, Kritika dialektického rozumu). Myšlenky rozvinul v románech (Hnus, Cesty svobody) a dramatech (S vyloučením veřejnosti, Špinavé ruce), povídkách (Zeď) a esejích (Situace). Autor autobiografického díla Slova. Nobelova cena 1964.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Jean-Paul Sartre

Jean-Paul Sartre.

Francouzský filozof, romanopisec, dramatik a literární kritik. V roce 1964 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu, kterou odmítl.
Sartrův přínos spočívá především v oslavě svobodomyslnosti, práva vyjádřit svůj názor. Lidské bytí je odsouzeno ke svobodě. Kromě svobody zdůrazňuje Sartre také zodpovědnost.
Člověk považuje sebe sama za předmět vnějších vlivů, boží vůle, determinovanosti ve světě. Je to však snaha uniknout odpovědnosti. Člověk je ve své volbě sám a sám je zodpovědný za to, čím je. Není zodpovědný Bohu, protože ten není. Svoboda a odpovědnost člověka znamená zároveň i svobodu a odpovědnost lidstva a za lidstvo. Jedinec jedná i s ohledem na druhé a jejich situaci. Existencialismus je humanismus.
Sartrova filozofie je v podstatě filozofií činu, která tvrdí, že charakter a význam člověka jsou určeny jeho činy a nikoli jeho názory, skutky a ne slovy.
Sartre rozlišuje bytí pro sebe (bytí člověka) a bytí o sobě (ostatní bytí).
Výraznou úlohu u Sartra hraje nicota, která má ale pozitivní charakter. Nicota vychází z našeho bytí. Nemá místo v bytí o sobě, ale v bytí pro sebe, v lidském chování a jednání. Sartre citlivě vnímal negativa kapitalistického světa i odcizení člověka a jeho filozofie se přiblížila marxismu. Sám se neustále politicky angažoval – mnohdy velmi sporně (např. obhajoba totalitních režimů, ospravedlňování terorismu či glorifikace násilí), za což byl často kritizován.

Hlavní díla:
•  Bytí a nicota
•  Kritika dialektického rozumu
•  Existencialismus a humanismus

Autor textu:
Marek Šimoňák

Jean-Paul Sartre

Jean-Paul Sartre.

Sartre: důsledný filozof svobody, ale i obhájce komunismu
Ve 20. století možná nebyl jiný filozof, který by natolik ovlivnil myšlení a postoje tolika lidí po celém světě. Francouzský spisovatel a filozof Jean-Paul Sartre, "objevitel" existencialismu, který v roce 1964 odmítl Nobelovu cenu za literaturu, nebyl nadarmo přezdíván ztělesněným rozporem.
Stojí za ním nepřehlédnutelné dílo, ale i stejně nepřehlédnutelný a často kritizovaný politický aktivismus.
Filozofický, ale i literární přínos Sartra spočívá především v oslavě svobodomyslnosti, práva vyjádřit svůj názor. Sartre nabídl existencialistický koncept individuální lidské svobody a odpovědnosti vůči vlastní osobě, který ve 40. a 50. letech oslovil mnoho lidí. Na druhé straně ale v druhé polovině století plamenně obhajoval komunismus, později dokonce ospravedlňoval terorismus či glorifikoval násilí.
Filozof Bernard-Henri Lévy ve své knize Sartrovo století píše, že "nezná důslednějšího filozofa svobody, než byl Sartre". Zároveň se ale tázal, jak spojit "svobodného člověka a pozdějšího partnera stalinistů" a "filozofa, který velice brzy objevil protilátky proti totalitarismu a který se později zapomněl jimi naočkovat". Podle akademika Jeana d'Ormessona Sartre "zosobňoval v dobrém i zlém 20. století lépe než kdo jiný".
Přerod od individualisty k zastánci kolektivních hnutí, který se naplno projevil asi o deset let později, tento pařížský rodák prodělal během svého desetiměsíčního pobytu v německém zajateckém táboře v letech 1940-1941. To už měl na svém kontě filozofický román Nevolnost, který vzbudil neobyčejnou pozornost. Ještě za války se proslavil existencialistickým spisem Bytí a nicota či svými hrami Mouchy a S vyloučením veřejnosti, ve které je slavná věta "Peklo jsou ti druzí".
Popularita Sartra vrcholila po druhé světové válce, kdy přišel se svou slavnou přednáškou Existencialismus je humanismus či s třísvazkovým románem Cesty svobody. Vše, co v té době napsal, slavilo úspěchy: romány, divadelní hry, eseje.
Jeho existencialistická filozofie je v podstatě filozofií činu, která tvrdí, že charakter a význam člověka jsou určeny jeho činy, nikoli jeho názory, skutky, ne slovy. Jeho známým výrokem je, že "existence předchází podstatě", což vlastně znamená, že člověk není ničím předurčen.
Padesátá léta ale přinesly významnou změnu. Sartre začal sympatizovat s komunistickou stranou, mlčel o Stalinových táborech či o procesech v Československu. Též nekriticky chválil SSSR, přičemž ještě o pár let dříve o něm Moskva prohlašovala, že je to "šakal s psacím strojem, píšící hyena".
Po známé návštěvě SSSR v roce 1954 prohlásil, že zde vládne "absolutní svoboda kritiky" (později přiznal, že to byla účelová lež) či "životní úroveň bude v SSSR o 30 až 40 procent vyšší než francouzská". V roce 1956 nesouhlasil s Chruščovovým projevem, v němž byl odsouzen stalinismus, velebil Castrovu Kubu ("kubánská revoluce je přímou demokracií"), Titovu Jugoslávii či Maovu Čínu.
Autor slavné autobiografie Slova odsoudil v roce 1968 invazi do Československa, ve kterém byl v červnu 1954, poté v listopadu 1963 přednášel na Karlově univerzitě a naposledy v listopadu 1968, kdy se zúčastnil generálky své hry Mouchy. O Dubčekově "socialismu s lidskou tváří" řekl, že to byla cesta "přísně marxistická, která se lišila od buržoazního individualismu, a představovala jeden ze vzorů nejvyspělejší formy socialismu".
V roce 1968 se aktivně účastnil pařížského jara, později se dočasně přimkl k maoistickému radikalismu a začátkem 70. let si vysloužil označení "duchovní patron teroristů". Kromě kontroverzní návštěvy u vězněného německého teroristy Andrease Baadera také ospravedlňoval palestinský terorismus a glorifikoval násilí. V roce 1972 například neváhal napsat, že "revoluční režim se musí zbavit určitého počtu lidí, kteří jej ohrožují. A nevidím jiný způsob než je usmrtit". Ke konci života ale již slepý Sartre mnoho ze svého radikalismu korigoval a zřekl se sympatií k SSSR.
Náruživý čtenář (četl až 300 knih ročně), který holdoval alkoholu, cigaretám i různým práškům, nebyl nikdy ženatý a neměl děti. Jeho celoživotní přítelkyní byla spisovatelka Simone de Beauvoirová; v jejich vztahu panovala absolutní nezávislost ve finančních, ale i osobních a sexuálních záležitostech.
Zemřel 15. dubna 1980 a jeho pohřeb se stal národní událostí. Průvodu na hřbitov Montparnasse se zúčastnilo na 50 000 lidí.

Zdroj:
Internet - více zde

Jean-Paul Sartre a spisovatelka Simone de Beauvoirová u Balzacova památníku

Jean-Paul Sartre a spisovatelka Simone de Beauvoirová u Balzacova památníku.

Jean-Paul Sartre (uprostřed) a Simone de Beauvoirová v rozhovoru s Che Guevarou na Kubě (1960)

Jean-Paul Sartre (uprostřed) a Simone de Beauvoirová
v rozhovoru s Che Guevarou na Kubě (1960).

Hrob Jeana-Paula Sartra a Simone de Beauvoirové

Hrob Jeana-Paula Sartra a Simone de Beauvoirové.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
17. srpna 1887 se narodil Karel I. Habsburský, rakouský císař, poslední panovník Rakousko-Uherské monarchie

Virtuální galerie
Více zde.
Nolde Emil: Časný podvečer, 1916

Architektura
Více zde.
Románský sloh - Kostel sv. Jakuba v obci Jakub – Církvice

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
26. listopad 1922 - Den, kdy byla objevena Tutanchamonova hrobka

Historie olympiád
Více zde.
Calgary 1988

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Lyžování, 2002 - Král dopingu


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!