19. duben 1943
19. dubna 1943 německé jednotky zahájily rozsáhlý útok na varšavské ghetto, čímž začala jeho konečná likvidace. Židovští obránci ghetta vybudovali síť úkrytů a bojovali pouze s ručními improvizovanými zbraněmi. Více než 310 000 Židů už bylo deportováno z ghetta, popraveno či odesláno do pracovních koncentračních táborů.
Text převzat z:
Shaw, A.: Druhá světová válka den po dni, Naše vojsko ve spolupráci s nakladatelstvím Columbus, Praha 2004
Fotografie ze Stroopovy zprávy, dle jeho komentáře kladly tyto ženy ozbrojený odpor. Bezprostředně po pořízení fotografie byly zavražděny
(Stroop to ovšem klasifikoval jako "legitimní popravu banditů").
Polští Židé se postavili nacistům ve varšavském ghettu
Povstání polských Židů ve varšavském ghettu na jaře 1943, jemuž padlo za oběť kolem tisíce lidí (z toho 700 Židů), bylo po třech týdnech nacisty potlačeno. Jen pár měsíců po obsazení Polska v září 1939 začalo německé vedení soustřeďovat polské Židy do ghett ve velkých polských městech.
V případě Varšavy velikost ghetta netvořila ani jednu desetinu rozlohy metropole, ale v její severní části vyčleněné jen pro židovskou rasu žila v krizových podmínkách více než třetina obyvatel města. V dobách největšího využití se v ghettu tísnilo až 450 000 obyvatel. Přelidnění, nedostatek hygieny, extrémní hladomor a odepírání základních léků mělo za následek smrt asi 85 000 Židů ještě před začátkem deportací do táborů smrti.
Rozhodnutí deportovat zbylé Židy do vyhlazovacích táborů padlo na leden 1943, kdy nacistické jednotky vpochodovaly do židovské čtvrti. Nikdo se ale do transportu nepřihlásil a Němci se po dvou dnech partyzánských útoků stáhli. Židé se začali připravovat na ozbrojený boj.
Vlastní povstání začalo 19. dubna 1943 na židovský svátek Pesach, kdy nacisté zaútočili s cílem definitivní likvidace varšavského ghetta. V té době se tísnilo v ghettu okolo 60 000 obyvatel. Postup ale neprobíhal podle německých představ. Židé kladli výrazný odpor, útočili střelbou i Molotovovými koktejly.
Nacistické vedení v čele s SS-Gruppenführerem Jürgenem Stroopem povstání potlačilo až po třítýdenním vypalování a bombardování ghetta. Židé, kterým se nepodařilo utéct, byli buď na místě zastřeleni, nebo deportováni do Osvětimi. Za oficiální konec bojů se považuje zničení synagogy 16. května 1943, přestože v průběhu následujících měsíců odbojářské akce Židů pokračovaly a v srpnu 1944 se přelily do velkého varšavského povstání.
Zdroj:
Internet - více zde
Generál SS Jürgen Stroop (druhý muž zleva s polní čepicí)
a jeho muži pozorují hořící domy ve varšavském ghettu.
Zcela vpravo stojí SS-Rottenführer Josef Blösche, známý svým krutým chováním.
Přední strana Stroopovy zprávy s razítky
od mezinárodního válečného soudu v Norimberku.
Židé podezřelí z postaleckých aktivit.
Židé násilně vytažení ze zákopů.
Rozsáhlé části ghetta lehly popelem.
Vojáci SS stojící před hořící budovou.
Těla popravených povstalců.
Návrat na začátek stránky
©, Marek Šimoňák
Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:
Historický kalendář
|
Virtuální galerie
|
Architektura
|
Slavné a významné dny v historii
|
Historie olympiád
|
Slavné okamžiky v dějinách sportu
|