20. duben 1889

20. dubna 1889 se narodil německý válečný zločinec Adolf Hitler. Uvrhl svět v nejkrvavější válku celých lidských dějin.

Hitler Adolf, 1889-1945, německý nacistický politik; válečný zločinec. 1919-20 zakladatel a od 1921 v čele NSDAP. 1923 po pokusu o puč v Mnichově (Hitlerův-Ludendorffův puč) zatčen; ve vězení sepsal Mein kampf (Můj boj), shrnující jeho radikálně šovinistické, antisemitské a rasové teze a propagující militarismus. 1933 říšským kancléřem, zavedl v zemi fašistickou diktaturu. 1934 zlikvidoval stranickou opozici (noc dlouhých nožů) a stal se vůdcem (sloučením prezidentské a kancléřské funkce). 1938 vrchní velitel branné moci. Agresivní zahraniční politikou směřoval k rozpoutání 2. světové války. Po porážce Německa spáchal sebevraždu.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Adolf Hitler a hákový kříž = nacistická propaganda.

Adolf Hitler
Zakladatel a vůdce nacistického Německa Adolf Hitler se narodil v Rakousku (1889-1945). Předcházející zkušenost neúspěšného umělce a vyznamenaného vojáka první světové války spoluovlivňovaly jeho extrémistické politické ambice, které pak vyústily v založení nacistické strany.
Hitler využil politickou nestabilitu a sociální chaos německé Výmarské republiky, aby se v roce 1933 dostal k moci, a pak se prostřednictvím násilí a zastrašování stal diktátorem. V jeho nacismu se spojoval nacionalismus, rasismus a obrovské expanzionistické ambice. Hitler jasně vyjádřil touhu po vytvoření velké říše, které mělo být dosaženo zničením údajných německých rasových a ideologických nepřátel. Touha realizovat svoje expanzionistické snahy uvrhla postupně Evropu do diplomatického chaosu a nakonec i do války.
Hitlerova politická obratnost byla založena na oportunistickém charakteru a mistrovském ovládání propagandy. A jako Führer ("Vůdce") se stal Hitler i zároveň velitelem armády. V této funkci byly jeho odvaha a smělost demonstrovány v prvopočátečních úspěších blitzkriegu.
Avšak počínaje rokem 1941 se mu už politicky přestávalo dařit, navíc jeho tvrdohlavost a nedostatek strategického myšlení vedly ke stálému zhoršování vojenské situace. Hitler se začal čím dál víc izolovat od reality a odmítal připustit, že válka je prohraná.
Hitler úspěšně přežil pokus o atentát v roce 1944, ale nakonec si v roce 1945 vzal život sám. Hitlerova říše byla sice zničena, ale totální destrukce, do které uvrhla svět, vyústila v nejkrvavější válku celých lidských dějin.

Text převzat z:
Shaw, A.: Druhá světová válka den po dni, Naše vojsko ve spolupráci s nakladatelstvím Columbus, Praha 2004

Adolf Hitler v roce 1937.

Hitler (úplně vpravo) jako voják v roce 1915.

Hitler (čtvrtý zprava), Ludendorff a další účastníci z Hitler-Ludendorffova puče v roce 1924.

Hitlerova stranická průkazka DAP s číslem 7,
upravená dodatečně, aby se mohl řadit k nejstarším členům.
Původně měl číslo 555 – skutečné pořadí se zvyšovalo o 500,
aby se zdálo, že strana je početnější.

Druhé hlasování o volbě říšského prezidenta.

Titulek ve Stars and Stripes,
novinách amerických ozbrojených sil,
po Hitlerově smrti.

Neúspěšné pokusy atentátů na Hitlera.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák