21. duben 1729
21. dubna 1729 se narodila ruská carevna Kateřina II. Veliká.
Kateřina II. Veliká, 1729-1796, německá šlechtična, od 1762 ruská carevna. 1745 provdána za ruského careviče Petra (car od 1761), 1762 svrhla manžela palácovým převratem. Vedla expanzivní zahraniční politiku (anexe polského území, připojení Krymu). Upevnila absolutistickou vládu.
Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993
Kateřina Veliká byla inteligentní a rozhodná panovnice,
od svých poddaných však vyžadovala bezpodmínečnou poslušnost.
Německá princezna ruskou carevnou
Princezna Sofie Augusta Friderika z Anhaltu-Zerbstu se narodila roku 1729 ve Štětíně v rodině pruského generála. Malá princezna vyrůstala převážně v prostředí štětínského, berlínského, lübeckého a brunšvického dvora. Jako čtrnáctiletá byla prosazena holštýnskou stranou u ruského petrohradského dvora za nevěstu syna carevny Alžběty Petrovny. Carevna hledala pro careviče Petra takovou nevěstu, která by pocházela sice z urozené, ale mocensky zcela nevýznamné dynastie. Tato kandidatura měla plnou podporu pruského krále Fridricha II. Mladičká princezna se v doprovodu matky v roce 1744 poprvé seznámila s Petrohradem a tamější společností. Prý se okamžitě vrhla do studia ruštiny a živě se zajímala o pravoslaví. Ve svých pamětech líčí, že se po nocích učila tak intenzivně ruskou gramatiku, až se nachladila a ulehla se zápalem plic. Na pokraji smrti dokonce odmítla přijmout protestantského pastora a požádala o pravoslavného popa, což vzbudilo obrovský ohlas u carevny i celého dvora. Kateřina se uzdravila a stala se manželkou budoucího cara Petra III. Manželství s paličatým, náladovým a alkoholu podléhajícím carevičem nebylo šťastné. Petr se Kateřině nevyrovnal ani intelektem, ani temperamentem. Kateřina proto nalézala útěchu u jiných mužů a poté, co za pomoci bojarů a armády manžela v roce 1762 sesadila, plně rozvinula i svůj panovnický talent, který se tak hodil do ruských poměrů. Rusko mělo zase silnou "maťušku" carevnu z řad cizí šlechty.
Novověké ruské dějiny tak výrazně ovlivnila panovnice z nevýznamné severoněmecké dynastie, ruskou historiografií považovaná dokonce za nejúspěšnější panovnici v dějinách. Kateřina upevnila ruské samoděržaví a pokračovala ve zdárné expanzi na jih a západ. Za její vlády byla k Rusku připojena Litva, Bělorusko, větší část Polska, černomořské pobřeží s Krymem, Podolí a Aljaška. Carevna Kateřina II. zemřela roku 1797 po 34 letech samovlády a již od současníků se jí dostalo - stejně jako pruskému králi Fridrichovi - přídomku Veliká.
(Podle Františka Stellnera, Německá princezna a ruský carevič, Denní telegraf, 29. 7. 1995, s. 5)
Kateřina II. Veliká.
Autogram Kateřiny II. Veliké.
Mušketa.
Tato křesadlová mušketa ze zbrojnice Kateřiny II. Veliké byla používána v mnohých válkách,
které carevna vedla s cílem rozšířit území Ruska.
Kníže Grigorij Alexandrovič Potěmkin
Kníže Potěmkin pocházel z nepříliš bohaté šlechtické rodiny. Studoval na právě založené moskevské univerzitě, ale ze studia byl pro lenost vyloučen. Odjel do Petrohradu a vstoupil do gardového pluku. Účastnil se úspěšného svržení cara Petra III. Byl i mezi důstojníky, kteří v pevnosti střežili svrženého cara, posléze tam úkladně zavražděného. Za účast na palácovém převratu byl Potěmkin carevnou povýšen. Na začátku vlády Kateřiny II. v letech 1768-1774 bojoval proti Turecku. Roku 1774 se vrátil do Petrohradu již v hodnosti generála. Stal se carevniným oblíbencem a postupně skutečným spoluvládcem a uskutečňovatelem ruských velmocenských snů. Podle některých historiků byl i jejím manželem. Za panování Kateřiny II. a knížete Potěmkina zmizel z mapy Evropy polský stát. Rusko se na úkor Turecka zmocnilo rozsáhlých území na jihu říše a ovládlo Krym. Kníže Potěmkin byl také duší největších vnitřních reforem, když Rusko rozdělil do padesáti gubernií, čímž zavedl pořádek do vnitřní správy. V roce 1783 reformoval Potěmkin armádu: zavedl nové uniformy, zrušil copy, zakázal tělesné tresty a zakázal používat vojáky jako osobní sluhy důstojníků. Zval do země kolonisty, tedy rolníky z ciziny i z lidnatějšího vnitrozemí Ruska, aby osídlovali nová dobytá území. Roku 1784 založil Sevastopol na Krymu, o dva roky později položil základy správnímu centru Nového Ruska (jak se nazývala nově dobytá jižní území) - Jekatěrinoslavi (Jekatěrina je rusky Kateřina).
Potěmkinův rychlý vzestup a velká obliba u carevny byly ale často dosaženy za cenu podvodu. V roce 1787 podnikla Kateřina II. inspekční cestu na Krym. Na každém místě, kde měla carevna přespat, byl postaven palác, vyspraveny cesty. Podél Dněpru, po kterém Kateřina plula na nádherné lodi, nechal kníže Potěmkin vytvořit petrohradskými malíři a truhláři makety vesnic, kolem nichž se pásl dobytek, přihnaný sem třeba zdaleka. Ve městech dal opravit hlavní ulice, zatímco průčelí bočních ulic tvořily opět namalované makety domů. Davy obyvatel, které nadšeně vítaly carevnu, představovali převlečení vojáci Potěmkinových pluků. V nových vesnicích se panovnice nestačila divit: v každé chalupě, kterou navštívila, byla na stole pečená husa. Carevna ovšem nevěděla, že viděla pouze jednu jedinou pečeni, která zadním vchodem putovala z jedné chalupy do druhé. Při přehlídce ruské válečné flotily na Krymu byly do zadních řad sestavy přiřazeny rybářské lodě přestavěné a přemalované na lodě bitevní... Kníže Potěmkin byl za "kvetoucí Nové Rusko" odměněn bezmeznou důvěrou carevny, i když v další válce s Tureckem zcela zklamal. Zemřel na malárii v říjnu 1791 během další rusko-turecké války. Do dějin navždy vešly "Potěmkinovy vesnice" jako výraz neomezené, ale neschopné vlády, která musí "předstírat to, co není, a utajovat to, co je".
Text převzat z:
Čornej, P. a kol.: Dějiny pro gymnázia a SŠ 3, Novověk, SPN Praha, 2005
Moskevský dům vzdělávání.
Morové nepokoje v roce 1771.
Kateřina II. na procházce v carskoselském parku v roce 1794.
Památník Kateřině II. v Sankt-Peterburgu.
Kateřina II. na pětisetrublové bankovce z roku 2004.
Návrat na začátek stránky
©, Marek Šimoňák
Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:
Historický kalendář
|
Virtuální galerie
|
Architektura
|
Slavné a významné dny v historii
|
Historie olympiád
|
Slavné okamžiky v dějinách sportu
|