7. duben 1348
7. dubna 1348 založil Karel IV. pražské vysoké učení.
Založení pražské univerzity
Dne 7. dubna 1348 založil Karel v Praze univerzitu, první vysoké učení na sever od Alp a východně od Rýna. Pražskou univerzitu tvořily čtyři fakulty: fakulta svobodných umění (vyučovaly se zde základy přírodních věd a filologických oborů), fakulta lékařská, fakulta bohoslovecká (teologická) a fakulta právnická. Výuka probíhala v domech zvaných koleje, v nichž bydleli učitelé a někteří studenti. Nejslavnější z nich byla Karlova kolej, přemístěná později do honosného paláce (Karolinum), který vlastní Karlova univerzita dosud. Univerzita byla otevřena studentům i učitelům z celé západokřesťanské Evropy. Početní převahu zde proto měli cizinci, především z německých oblastí Svaté říše římské. Hlavním Karlovým cílem však bylo, aby univerzita vychovávala vzdělané odborníky pro potřeby českého soustátí. Založení pražského vysokého učení tak pronikavě povzneslo úroveň kultury a vzdělání v českých zemích.
Text převzat z:
Čornej, P. a kol.: Dějiny pro gymnázia a SŠ 2, Středověk a raný novověk, SPN Praha, 2004
Pečeť pražské univerzity.
Klečící Karel IV. předává zakládací listinu vysokého učení
do rukou věčného českého vládce sv. Václava.
Založení pražské univerzity
V zakládací listině pražské univerzity se uvádí:
"Karel, z Boží milosti římský král, vždy rozmnožitel říše, a český král.
Na věčnou paměť.
Mezi tužbami našeho srdce a mezi naléhavostmi, kteréž zaměstnávají neustále naše královské úvahy, nutí nás k péči hlavně žádostivost našeho ducha, a k tomu se obrací zřetel naší mysli, jak by naše české království, jež nad ostatní důstojenství a statky, ať dědičně, ať šťastně získané, obzvláštní náklonností srdce milujeme, o jehož povýšení se s všemocnou přičinlivostí staráme a o jehož čest i blaho s plnou snahou usilujeme, jak by toto království, jako se Božím řízením raduje z přirozeného nadbytku životních potřeb, tak po příkazu naší prozíravosti bylo uměle za našich časů ozdobeno množstvím moudrých mužů. To má býti proto, aby se nemusili naši věrní obyvatelé království, kteří bez přestání lačnějí po plodech věd, doprošovati v cizích zemích almužny, ale aby nalézali v království stůl k pohoštění připravený a aby se ti, které vyznamenává důvtipem vrozená chápavost vloh, stali vzdělanými znalostí věd, a netoliko už nebyli nuceni, však mohli i za zbytečné pokládati k vyhledávání věd kraj světa obcházeti, k cizím národům putovati, nebo, aby jejich dychtění bylo uspokojeno, v neznámých krajinách žebrati, nýbrž aby sobě měli za slávu, že mohou jiné z ciziny zváti k lahodnosti vůně a k účasti na takovém vděku. Protož, aby tak prospěšné a chvalitebné početí myšlenky zrodilo důstojné účinky, chceme, aby byla povýšenost toho království rozmnožena radostnými prvotinami novoty, a rozhodli jsme se po předcházející zralé úvaze vyzdvihnout, zaříditi a nově v život uvésti obecné učení v našem metropolitním a nejpůvabnějším městě Pražském, jež činí jak bohatost zemské úrody, tak příjemnost místa plnou měrou užitečně příhodným k tak velikému úkolu. Na tom učení budou věru doktoři, mistři a žáci všech fakult a jim slibujeme znamenité statky a těm z nich, kteréž shledáme toho hodnými, udělíme královské dary. Doktory, mistry a žáky na kterékoliv fakultě, všechny vespolek a každého zvláště, ať přijdou odkudkoli, chceme míti ve zvláštní ochraně a záštitě Naší Velebnosti jak při příchodu, tak při pobytu, a rovněž když by odcházeli; a jsme hotovi každému z nich dáti pevnou záruku, že všem a každému, kdo by sem chtěl přijíti, štědře poskytneme všechna privilegia, výsady a svobody, kterých užívají z královské moci a z kterých berou prospěch doktoři a žáci jak na učení pařížském, tak na boloňském, a že se postaráme, aby ty svobody byly od všech a každého zvláště neporušeně zachovávány. Toho všeho na svědomí a plnější jistotu dali jsme vyhotoviti tento list a kázali jsme jej potvrditi zlatou bulou, zhotovenou pečetidlem Naší Velebnosti.
Dáno v Praze léta Páně tisícího třístého čtyřicátého osmého, ... 7. dne měsíce dubna. ..."
(Husa, V. Naše národní minulost v dokumentech I. Praha: ČSAV, 1954.)
Karlova univerzita - rok založení 1348.
1348 založil Karel IV. pražské vysoké učení
Český a římský král Karel IV. dne 7. dubna 1348 vydal zakládající listinu pražského vysokého učení. Navázal tak na předchozí zakládající akt - bulu papeže Klementa VI. z 26. ledna 1347, kde papež souhlasil s žádostí o zřízení univerzity. Univerzita Karlova se tak stala první univerzitou ve střední Evropě.
Karlova univerzita vycházela ze vzoru univerzit v Boloni a Paříži. Byla samosprávnou korporací studentů a učitelů a v jejím čele stál rektor. Měla čtyři fakulty - teologickou, právnickou, lékařskou a artistickou.
Univerzita byla chápána jako centrum vzdělanosti celé říše spadající pod vládu Karla IV., byla tak rozdělena na čtyři národy - český (včetně Uher a Sedmihradska), bavorský, polský (včetně Litvy, Pruska, Slezska a Lužice) a saský. Prvními vyučujícími byli převážně němečtí a čeští učenci.
Budova pro vysoké učení byla získána až Václavem IV. v roce 1383, kdy král nechal zakoupit několik domů nedaleko Staroměstského náměstí. Takto vzniklé Karolinum je dodnes reprezentační budovou univerzity.
Nyní má Karlova univerzita 17 fakult, tři vysokoškolské ústavy, pět celouniverzitních účelových zařízení a rektorát. Univerzita má přes 7000 zaměstnanců a studuje zde přes 42 tisíc studentů ve více než 270 studijních programech.
Zdroj:
Internet - více zde
Do nynějšího Karolina se Karlova kolej, založená 1366, přesunula mezi lety 1383-1386.
Pečetidlo pražské univerzity.
Zakládací listina UK v Praze.
Velká aula,
ve které se konají promoce absolventů nejstarší české univerzity.
Návrat na začátek stránky
©, Marek Šimoňák
Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:
Historický kalendář
|
Virtuální galerie
|
Architektura
|
Slavné a významné dny v historii
|
Historie olympiád
|
Slavné okamžiky v dějinách sportu
|