10. květen 1627

10. května 1627 byla v Čechách vydána Ferdinandem II. zemská ústava, tzv. Obnovené zřízení zemské. Na Moravě bylo Obnovené zřízení zemské vydáno 10. května 1628.

Obnovené zřízení zemské, ústava platná pro České království od 1627, pro Moravské markrabství od 1628. Právně dovršovala vítězství, kterého Habsburkové dosáhli porážkou českého stavovského odboje 1620, a zároveň vytvářela předpoklady pro nástup panovnického absolutismu. Český trůn prohlašovala za dědičný v habsburské dynastii, katolické náboženství za jedinou povolenou konfesi, němčinu zrovnoprávňovala v úředním styku s češtinou, zaručovala přístup na zemský sněm duchovenstvu, omezovala politický vliv měst, zemské úředníky zavazovala poslušnosti panovníkovi.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Obnovené zřízení zemské - úvodní list.

Ferdinand II.
Ferdinand II. byl druhým synem arcivévody Karla II. Štýrského a Markéty Bavorské. Od časného mládí se mu dostalo přísné katolické výchovy. Základy vzdělání získal na jezuitské univerzitě v Ingolstadtu, kde se výrazným způsobem utvářely především jeho náboženské názory: po celý život zastával zcela nekompromisně katolické stanovisko.
...Co do vzhledu je císař líčen jako člověk "středního vzrůstu", světlé, až narůžovělé barvy pleti. Všeobecně se říkalo, že to byl umírněný, hovorný velmož, který svým protivníkům, pokud se podrobili, snadno promíjel. Byl do krajnosti zbožný, až bigotní, a tedy vedl vzorný rodinný život. Se svou první ženou, Marií Annou Bavorskou měl sedm dětí, mezi nimi následníka trůnu Ferdinanda. V roce 1622 se oženil podruhé s Eleonorou Gonzagou. Byl chválen pro svou štědrost, jeho koníčkem byla především hudba a lov.
...Je jistě příznačné, že Ferdinand II. nenalezl dosud svého českého životopisce. (Historikové různého zaměření se v názoru na tohoto snad nejméně populárního Habsburka vzácně shodují.) To nemění nic na skutečnosti, že panovník byl na zemském sněmu roku 1617 řádně přijat za českého krále, mimo jiné díky nejednotnosti a politické neschopnosti evangelické stavovské opozice. Stín Bílé hory a krev sedmadvaceti "českých pánů" lpí na Ferdinandovi II. i po staletích. Zaniká tak skutečnost, že tento císař a král byl nejen zdatným politikem a obratným diplomatem, ale i lidsky pozoruhodnou osobností. V těžkých časech třicetileté války nakonec dokázal prosadit svůj koncept vnitřní integrace středoevropského habsburského impéria.

(Hamannová, B. Habsburkové. Praha: Brána, 2001.)

Ferdinand II.
Přes protesty čtyř nekatolických předáků (šlechtici Jindřich Matyáš Thurn,
Linhart Colonna z Felsu a měšťané Valentin Kochan a Maxmilián Hošťálek) přijal český zemský sněm v červnu 1617 Ferdinanda Štýrského za českého krále. Čeští stavové se s tímto
rozhodnutím museli vyrovnat, poněvadž Ferdinand proslul drastickým postupem proti štýrským nekatolíkům a hrozilo, že si obdobně hodlá počínat v českých zemích.

Úryvek z pamětí Jana Jiřího Haranta staršího z Polžic a Bezdružic (bratra Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic)
Léta 1628 ... pan z Kolovrat, dvorský sudí, mluvil (v Klatovech), náboženství evangelický převelice haněl, tupil, jak jest se v Čechách začalo, že hned všecko zlé přineslo... Kdo pak jim nechtěl přivolit, musil se podepsati, že z země vyjede do času uloženého. Též i jiní, kteří jim přivolili, museli se podepsat, že k přijímání jíti do svátků velikonočních chtějí, jiní že se budou vyučovat (katolické věrouce a náboženství). Takovým knížky dávány byly k vyučování, plny pletich a natahování neprávě Písma k ustanovení lidskému. Téhož léta v pondělí po neděli Křížové (9. května) vyjel sem já, Jan Jiří Harant starší z Polžic a Bezdružic, z Království českého z domu svého na poručení císaře Ferdinanda II. pro náboženství evangelické podobojí, nemohouc srdcem náboženství podjednou přijít, k kterémuž císař nám přistoupiti a je za samospasitedlné přijíti poroučel, s manželkou svou Ludmilou z Příchovic a syny tříma a dvěma dcerama a děvečkou jednou. A ve středu potom příští na ten den, když termín vycházel, poslední den měsíce máje podle nového (gregoriánského) kalendáře do měst Vohenstraussu sem přijel a dům v témž městě pfalcgrafském (Horní Falci v Bavorsku) na dovolení knížete Augusta, pfalckrabí z Sulcbachu, sem do roka za 15 širokých tolarů najal. Pán Bůh všemohoucí rač mně i s mejma se všemi v tom kříži posilniti a trpělivosti přidati, abych to vyhnání mile snášel!

(Paměti Jana Jiřího Haranta staršího z Polžic a Bezdružic)

Dva z popravených účastníků českého stavovského povstání:
Václav Budovec z Budova a Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Historický kalendář 14. prosince 1935 abdikoval ze zdravotních důvodů na prezidentský úřad Tomáš Garrigue Masaryk

Virtuální galerie Derain André: Tanečnice, 1906 (Kodaň, Statens Museum for Kunst)

Architektura Architektura 20. století – Einsteinova věž v Postupimi v Německu

Slavné a významné dny v historii 13. říjen 1917 - Den, kdy tisíce lidí viděly zázrak

Historie olympiád Los Angeles 1932

Slavné okamžiky v dějinách sportu Fotbal, 1962 - Češi ve finále MS ve fotbale