Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Historický kalendář

11. květen 1787

11. května 1787 se narodil český šlechtic a rakouský polní maršál a politik Alfred Windischgrätz.

Windischgrätz Alfred Kandidus Ferdinand kníže, 1787-1862, rakouský maršál a politik. 1840-48 vojenský velitel v Čechách. Potlačil dělnické bouře 1844 v Praze a povstání 1848 v Praze a ve Vídni, 1848-49 válčil proti uherským vlastencům.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Kníže Windischgrätz byl v době revoluce zemským velícím generálem v Čechách

Kníže Windischgrätz byl v době revoluce zemským velícím generálem v Čechách.
Pomáhal také potlačovat říjnové povstání ve Vídni a bojoval proti maďarským revolucionářům.
Byl to velmi pyšný muž, o čemž svědčí jeho výrok: "Člověk začíná baronem!"

Vítěz nad revolucí kníže Alfred Windischgrätz
Vojenskou kariéru v rakouském vojsku zahájil za napoleonských válek. Velmi rychle postupoval a roku 1840 byl jmenován velícím generálem v Čechách. V roce 1848 nejdříve nevybíravým bombardováním města potlačil pražské červnové povstání, poté se v říjnu 1848 vypravil i proti vídeňské revoluci, s kterou se krvavě vypořádal, a posléze neúspěšně bojoval s uherskou revoluční armádou. V dubnu 1849 byl zbaven mladým panovníkem velení a uražen se stáhl do politického ústraní. Patřil společně s generálem Radeckým, který potlačil revoluci v severní Itálii, a chorvatským bánem Jelačićem, jenž bojoval proti maďarské revoluci, k opoře habsburského trůnu a k "zachráncům" monarchie v roce 1848. Vždy zůstal konzervativním šlechticem (aristokratem) a nekompromisním vojákem, kterému během pražského červnového povstání neznámý vrah zastřelil manželku. Tradovalo se o něm, že prý uznával člověka pouze od barona výše. Do českých a rakouských dějin vstoupil jako vojenský vítěz nad revolucí a přesvědčený zastánce starých pořádků (tedy kontrarevolucionář). Zemřel v roce 1862, když se předtím ještě musel dožít obnovení ústavnosti v Rakousku a tedy i návratu myšlenek revoluce z roku 1848/1849, o kterých se domníval, že je lze vojenskou silou jednou provždy odstranit.

Text převzat z:
Čornej, P. a kol.: Dějiny pro gymnázia a SŠ 3, Novověk, SPN Praha, 2005

Císařští vojáci generála Windischgrätze proti povstalcům tvrdě zakročili

Císařští vojáci generála Windischgrätze proti povstalcům tvrdě zakročili.

Otevřená otázka: tajemný výstřel
Na svatodušní pondělí 12. června 1848 byla u sochy sv. Václava na horním konci Koňského trhu (dnes Václavské náměstí) sloužena sbratřovací mše. Mše se zúčastnilo mnoho Pražanů ze všech stavů a četní delegáti slovanského sjezdu. Za zpěvu českých písní se část shromážděného davu odebrala po mši k Prašné bráně, poté Celetnou ulicí k zemskému velitelství, kde měl sídlo velící generál kníže Alfred Windischgrätz. Před vojenským velitelstvím došlo ke srážce granátníků s lidem, který vykřikoval na adresu neoblíbeného generála posměšná hesla. Po této první krvavé srážce vytlačilo vojsko neozbrojený dav z prostranství na křižovatce Celetné ulice a Ovocného trhu. Lidé se rozutekli a začali na mnoha místech stavět barikády. Tou dobou dlela u kněžny Eleonory Windischgrätzové ve velkém salonu bytu generála Windischgrätze v prvním poschodí zemského velitelství na návštěvě kromě syna Josefa také její sestra a baron Miklós Jósika. Salon měl výhled dvěma okny do Celetné ulice a na Ovocný trh. Kolem čtvrté hodiny odpolední bylo opět slyšet hluk z ulice a kněžna přistoupila k oknu, aby se podívala, co se na ulici děje. V momentě, kdy se shýbla, aby mohla lépe vyhlédnout z okna, prorazila střela okenní tabuli, zasáhla kněžnu do čela a ihned ji usmrtila. Velící generál, který se nacházel v jednom ze vzdálenějších pokojů, byl k mrtvé manželce přivolán. Zdrcen klesl vedle své choti se slovy: "Mně to bylo určeno, tebe to stihlo." Přivolaní lékaři konstatovali smrt. Kněžna byla balzamována a pohřbena 10. července na svém panství v tachovském hřbitovním kostele sv. Václava.
Po tragickém kněžnině skonu bylo zahájeno vyšetřování.
Hned po události bylo zatčeno 35 osob, které byly posléze propuštěny kromě studenta techniky Maxmiliána Mauxe, který byl obviněn z vraždy. Maux se zúčastnil mše a při střetu lidu s vojskem byl před zemským velitelstvím na útěku bodnut vojákem do hlavy. Omdlel a probral se v bytě profesora Bernarda Bolzana. Za chvíli přišli do domu vojáci a křičeli, že z tohoto domu, kde ležel Maux, bylo na kněžnu vystřeleno. Mauxe zatkli, neboť u něho našli pušku. Byl totiž členem ozbrojené studentské legie. Poté ho vojáci odvedli a ve vězení týrali. Mezitím propukly boje Pražanů s Windischgrätzovými vojáky, během nichž bylo zabito 43 obránců barikád a zraněno přes sto osob. Student Maux vrahem nebyl. Přesto zůstal 65 dnů ve vězení, odkud ho propustili až 16. září 1848. Skutečný vrah kněžny Eleonory Windischgrätzové nebyl nikdy vypátrán.

Text převzat z:
Čornej, P. a kol.: Dějiny pro gymnázia a SŠ 3, Novověk, SPN Praha, 2005

Kníže Alfred Windischgrätz

Kníže Alfred Windischgrätz.

Tachov - bývalý zámek knížete Alfreda Windischgrätze

Tachov - bývalý zámek knížete Alfreda Windischgrätze.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
Východní fronta, SSSR/2. sv. válka. 19. listopadu 1942 zahájil generál Žukov sovětský protiútok u Stalingradu

Virtuální galerie
Více zde.
Rembrandt: Vlastní podobizna v červené čapce, kolem 1660

Architektura
Více zde.
Architektura 20. století – Vysílač a hotel na Ještědu v Liberci

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
30. duben 1945 - Den, kdy Hitler spáchal sebevraždu

Historie olympiád
Více zde.
Sapporo 1972

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Lyžování, 1968 - Pohádka o Raškovi


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!