Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Historický kalendář

14. květen 1955

14. května 1955 byla podepsána Varšavská smlouva – symbol studené války.

Varšavská smlouva, vojenskopolitický pakt států bývalého východního bloku; založený ve Varšavě 1955. Podnětem ke vzniku byla ratifikace Pařížských dohod, jimiž byla umožněna remilitarizace SRN a její zapojení do NATO. Oficiálně byla obranným seskupením členských států, ve skutečnosti mocenskopolitický nástroj Sovětského svazu, jemuž zabezpečovala roli hegemona ve východní Evropě a posilovala jeho světové velmocenské postavení. 1968 okupovala vojska pěti států Varšavské smlouvy Československo. 30. června 1991 Varšavská smlouva zrušena.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Propagační plakát Varšavské smlouvy

Propagační plakát Varšavské smlouvy.

Byla podepsána Varšavská smlouva
"Den, který bude navždy zapsán do historie jako boj lidu celého světa za udržení míru a odvrácení hrozby nové války," tak formuloval deník Mladá fronta 14. květen roku 1955. V hlavním městě Polska mělo toho dne dojít ke slavnostnímu podepsání Varšavské smlouvy. Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi osmi evropskými zeměmi. Pakt, který spolu uzavřeli přestavitelé Albánie, Bulharska, Československa, Maďarska, NDR, Polska, Rumunska a SSSR, představoval reakci na vstup Spolkové republiky Německo do NATO.
Smlouva byla uzavřena na dvacet let s automatickým prodloužením o deset let pro státy, které ji rok před uplynutím nevypoví. Dokument, který oficiálně zajišťoval vzájemnou pomoc, dojde-li v Evropě k útoku na členský stát, byl ale ve skutečnosti mocenskopolitickým nástrojem SSSR. Sověti si prostřednictvím paktu zajistili výsadní postavení svých vojsk na území členských států.

Smlouva zahrnovala princip nevměšování
Princip nevměšování se do vnitřních záležitostí členských zemí, jenž byl zakotven v preambuli smlouvy, porušili Sověti hned několikrát. Poprvé se tak stalo v Maďarsku, a to jen pouhý rok od podepsání dokumentu. Další intervence sovětských vojsk zažilo Československo. V roce 1968 se v Praze objevilo hned 5 sovětských armád. 
S nástupem Michaila Gorbačova na sovětskou politickou scénu přišly v druhé polovině 80. let zásadní změny. Ty měly velmi pozitivní dopad jak na rozvoj přátelských vztahů mezi Východem a Západem, tak na vzájemné vztahy mezi členskými státy. Důsledkem těchto změn bylo i podepsání historické americko-sovětské dohody o likvidaci raket středního a kratšího doletu v prosinci 1987.
Značná iniciativa na změnu charakteru a poslání Varšavské smlouvy byla vyvinuta v roce 1990 zejména ze strany Československa, Polska a Maďarska. Tyto státy požadovaly, aby byl kladen větší důraz na politickou spolupráci. Vojenský pakt byl definitivně zrušen 30. června 1991. 

Zdroj:
Internet - více zde

Konference osmi signatářských zemí Varšavské smlouvy v květnu 1955

Konference osmi signatářských zemí Varšavské smlouvy v květnu 1955.

Varšavská smlouva plánovala útoky
Varšavská smlouva, vojenské sdružení evropských komunistických zemí, vypracovávalo téměř až do konce své existence pouze útočné plány na obsazení západní Evropy.
Vyplývá to z dokumentů paktu, které byly dnes zveřejněny ve Varšavě.
Podle balíku 1445 odtajněných dokumentů, přechovávaných dosud ve varšavském archivu paktu rozpuštěného v roce 1991, měly polské jednotky v případě války zaútočit přes území bývalé NDR na sever SRN, odtud jeden proud na Nizozemsko a Belgii, druhý na Dánsko.
Polsko mělo tehdy k dispozici 194 taktických jaderných střel krátkého doletu, s jejichž použitím se podle plánu z roku 1980 počítalo, informovala agentura AFP.

Velké plány Polska
Polská armáda měla do útoku nasadit 400 tisíc až 500 tisíc vojáků a do týdne měla dosáhnout francouzské hranice s Belgií. Počítalo se až se čtyřicetiprocentními ztrátami. Plány vypracovávané od počátku šedesátých let a postupně zdokonalované podepsal osobně v roce 1976 mimo jiné i tehdejší šéf komunistického Polska Edward Gierek.
Odtajněné dokumenty převzali představitelé Ústavu národní paměti (IPN), který je pověřen odhalováním zločinů nacismu i komunismu.

Čechoslováci měli táhnout na Bavorsko
Tehdejší československá armáda podle stejných plánů měla zaútočit na jih tehdejšího západního Německa a obsadit Bavorsko s hlavním městem Mnichovem, řekl varšavskému zpravodaji České televize polský historik Pawel Piotrowski.
Varšavská smlouva byla uzavřena v roce 1955, po svržení komunistických režimů se sama rozpustila v roce 1991. Její základní plány byly známy od doby sjednocení Německa, kdy byly odtajněny vojenské archivy NDR.
Od té doby je odtajnily i ostatní postkomunistické země, největší archiv mimo Moskvu, která utajení uchovává, však byl ve Varšavě jako "zakladatelském městě".Rusko nedávno proti rozhodnutí Varšavy odtajnit vše, co není bezprostředně důležité pro obranu Polska, diplomaticky protestovalo.

Zdroj:
Internet - více zde

Polsko výjimečný stav 1981

Polsko výjimečný stav 1981.
Vojáci armád Varšavské smlouvy dohlíželi na "pořádek a klid v ulicích".

Pamětní deska ke zrušení Varšavské smlouvy

Pamětní deska ke zrušení Varšavské smlouvy.

Symboly komunismu

Symboly komunismu - srp s kladivem a pěticípá hvězda.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
Východní fronta, SSSR/2. sv. válka. 19. listopadu 1942 zahájil generál Žukov sovětský protiútok u Stalingradu

Virtuální galerie
Více zde.
Rembrandt: Vlastní podobizna v červené čapce, kolem 1660

Architektura
Více zde.
Architektura 20. století – Vysílač a hotel na Ještědu v Liberci

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
30. duben 1945 - Den, kdy Hitler spáchal sebevraždu

Historie olympiád
Více zde.
Sapporo 1972

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Lyžování, 1968 - Pohádka o Raškovi


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!