16. květen 1868

16. května 1868 proběhlo slavnostní položení základního kamene Národního divadla v Praze.

Národní divadlo, ND – divadlo v Praze; 1868 položen základní kámen, 1881 otevřeno a vyhořelo, 1883 znovuotevřeno. Budova a její výzdoba je dílem generace ND. Soubory ND (opera, balet, činohra) hrají i ve Stavovském divadle (od 1920), Smetanově (1948-92) a na Nové scéně (od 1983). 1973-92 byla součástí ND Laterna magika.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Národní divadlo v Praze.

Národní divadlo
Národní divadlo (ND) v Praze – kulturní instituce, sdružující tři tělesa: činohru, operu a balet. Hraje v historické budově Národního divadla, ve Stavovském divadle a v Divadle Kolowrat.
Myšlenka vybudování důstojného českého kamenného divadla byla poprvé vyřčena na podzim 1844 na poradách vlastenců v Praze. Období Bachova absolutismu utlumilo přípravy stavby a podpořilo vznik skromné prozatímní budovy. Národní divadlo bylo budováno v letech 1850–1883 z darů a sbírek. V roce 1850 byl ustaven Sbor pro zřízení národního divadla (první předseda F. Palacký). Základní kámen ND byl položen 16.5.1868, provizorně bylo otevřeno 11.6.1881. Během dokončovacích prací ale divadlo vyhořelo, což vyvolalo silné odhodlání pro nové sbírky. Budova ND byla znovu otevřena 18.11.1883 a sloužila bez rozsáhlejších přestaveb téměř sto let.
Budova je postavena v novorenesančním slohu podle návrhu architekta J. Zítka, po požáru definitivně dokončena J. Schulzem. Na výzdobě se podíleli umělci generace národního divadla – malíři M. Aleš, V. Brožík, V. Hynais (opona), A. Liebscher, J. Mařák, J. Tulka, F. Ženíšek, sochaři J. V. Myslbek, B. Schnirch, A. P. Wagner a jiní. Po druhé světové válce vznikla myšlenka architektonicko-urbanistického vyřešení zástavby Národního divadla, jež byla definitivně realizována až roku 1976 návrhem dostavby okolí divadla, koncipovaným jako architektonický komplex volně propojených budov s novou divadelní scénou (projekt K. Prager), který byl spojen s rekonstrukcí a restaurováním historické budovy v letech 1977–1983 (architekti Z. Vávra, V. Gleich, A. Kotrba). Výzdoby nového areálu Národního divadla se zúčastnili významní soudobí umělci (F. Jiroudek, J. Karmazín, M. Axman, J. Malejovský, S. Hanzík, J. Simota). Dne 18.11.1983 bylo Národní divadlo znovu otevřeno u příležitosti 100. výročí otevření historické budovy.

Zdroj:
Internet - více zde

Národní divadlo v Praze.

Slavnostní položení základního kamene Národního divadla
Položení základního kamene k pražskému Národnímu divadlu se  stalo snad největší národní manifestací 19. století. Myšlenka vlastního českého divadla znamenala totiž pro vlastence ztělesnění národní svébytnosti. Slavnosti, které provázely založení "zlaté kapličky," byly stanoveny na dny 15. až 17. května 1868. Oslavy začaly plavbou večerní regaty na Vltavě. Poté se jásající lidé vydali na dvouhodinový pochod z karlínské Invalidovny na staveniště divadla. Na místě se tehdy sešlo na 80 000 lidí. Mezi dychtivými návštěvníky byli především členové mnoha spolků a cechů s prapory, sokolové, krojované delegace a jízdní skupiny ze všech krajů.
Hlavním z památných kamenů Národního divadla se stal čedič z posvátné hory Říp. Do něj byla zazděna schránka, která kromě zakládací listiny malované Josefem Mánesem ukrývala plány divadla, pamětní brožuru, mince, bankovky, noviny, časopisy a kus malty z kostnického vězení mistra Jana Husa.
Základy Národního divadla vedle kamene z hory Říp doplnilo ještě asi dalších 20 kamenů. Dochovaný soupis uvádí Radhošť, Blaník, Prácheň, Domažlice, Boubín, Svatobor, Trocnov a další. Památné základy jsou dnes návštěvníkům zpřístupněny v prostoru pod centrální šatnou divadla.

Zdroj:
Internet - více zde

Národní divadlo v noci.

Národní divadlo na pohlednici z roku 1881.

Požár Národního divadla 12. srpna 1881.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák