Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Historický kalendář

17. květen 1901

17. května 1901 se český botanik a cestovatel Alberto Vojtěch Frič vydal na svou první cestu do Jižní Ameriky.

Frič Vojtěch Alberto, 1882-1944, český botanik a cestovatel po Jižní Americe. Vedle přírodopisu studoval jazyky a kulturu Indiánů v Brazílii a v Paraguayi. Hlavní dílo Indiáni Jižní Ameriky.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Alberto Vojtěch Frič

Alberto Vojtěch Frič.

Alberto Vojtěch Frič
Alberto Vojtěch Frič se narodil dne 8. září 1881 v Praze jako syn známého právníka a náměstka primátora. Jeho matka pocházela z bohaté rodiny v Roudnici. Jeho otec byl skromný člověk a nebylo v něm ani stopy po nějaké dobrodružnosti, která se v tak velké míře projevila u jeho syna. Alberto Vojtěch Frič byl již jako dítě neobyčejně samostatný, originální a vybojovával si svůj vlastní směr života. A proti všem měšťáckým tradicím, intrikám a dogmatismu byl nucen bojovat celý život. Jednou jako malý chlapec chtěl s kamarády potrestat celníka, který jim bránil v pašování vajec. Tak si opatřil svůj první kaktus, o který se celník popíchal, když mu udeřil do tašky v domnění, že skrývá vejce. Tato příhoda je však důležitá proto, že právě tak získal svůj první kaktus a objevil krásu cizokrajných rostlin. Začal shánět další, což ale nebylo nikterak lehké. Za nějaký čas shromáždil sbírku, kterou mu však známí nechali zmrznout. Po této zkušenosti se rozhodl poznat rostliny přímo v jejich domovině.
Jeho první cestu do Jižní Ameriky mu zčásti zaplatil jeho otec doufaje, že takováto cesta jeho syna vyléčí z podobných aktivit. Dosáhl ale pravého opaku. Alberto Vojtěch Frič zamířil do Brazílie. Lákaly ho oblasti, kde se již ztratilo mnoho zkušených cestovatelů, místa, kam se neodvažovali ani Brazilci. Na cestě se zaměřil na studium tropických rostlin. Po návratu do Prahy uspořádal úspěšné přednášky a ihned plánoval proti vůli rodičů další cestu. Na tu se vydal již mnohem lépe připraven. Chtěl se seznámit nejen s rostlinstvem, ale i objevovat neznámé světy a poznat tamní domorodé obyvatelstvo. Pravděpodobně jako jedinému Evropanovi se mu podařilo navázat se zdejšími Indiány kontakt, vniknout do způsobu jejich myšlení, spřátelit se s nimi a získat mezi nimi autoritu.
Ameriku navštívil A. V. Frič celkem osmkrát. Při přípravě cest samozřejmě narážel nejen na byrokratické překážky, ale i na finanční problémy, a tak se rozhodl získat prostředky na cesty prodejem kaktusů. Stal se v té době snad největším znalcem americké flóry a je objevitelem mnoha druhů kaktusů. Vyznal se v mnoha oborech, avšak jediné, co mu scházelo byl talent obchodní, a tak byl často při svých obchodech ošizen. Jeho cesty ale narušila první světová válka. Rakousko-uherská armáda nezapomněla na svého odvedence, Fričovi se ale nakonec podařilo zprostit se pro něj nenáviděné povinnosti. Válku byl nucen přečkat ve své vile na Božínce. V té době nemohlo být ani řeči o výpravě do cizích krajů i z toho důvodu, že jeho úspory se rozplynuly v inflaci.
Po válce se Frič oženil s Dragou a v roce 1922 se jim narodil syn Ivan. Ze své poslední cesty se vrátil v roce 1929. Z cest přivezl nejen obrovské množství rostlin, což nelibě nesla např. erfurtská firma zabývající se jejich prodejem, ale i velké množství etnografického materiálu, který věnoval muzeím. Ten se však ve velké většině nezachoval do současnosti. Po návratu z poslední cesty konal různé pokusy s rostlinami. Pro tyto se později uvolnilo v jeho sklenících místo po zmrznutí přibližně 30 000 velkých kaktusů a několika set tisíc semenáčků v roce 1940. Byly to pokusy hybridizační, ozařování rtuťovou lampou, pokusy s užitkovými rostlinami. Prováděl šlechtění a křížení plodin, farmakologické výzkumy a podobně. Objevil způsob, jak pěstovat sóju ve středoevropských podmínkách, tento nesmírně užitečný výzkum ale upadl v zapomnění. Dělal pokusy i se zvířaty, avšak jednal s nimi citlivě jako s živými myslícími tvory, které měl rád. Některé přírodovědné pokusy dokonce prováděl Frič na sobě. Činil tak z vědeckých, ale i z finančních důvodů. Zabýval se problémy stárnutí, sestavil také několik slovníků indiánských řečí. Měl rád lidi a zastával se vždy těch, kterým bylo ublíženo. Proto měl i mnoho nepřátel. Je však třeba přiznat, že mnohá nepřátelství si zavinil sám svojí svéráznou povahou.
Při snaze o publikaci svých výzkumů narážel na nepochopení, nezájem a odpor. Tento možná největší přínos Alberto Vojtěcha Friče lidské společnosti nikdy nebyl doceněn a pochopen. Mnohé výzkumy se ztratily ve víru války, některé také proto, že si Frič nedělal moc starostí s dokumentací. Druhou světovou válku nesl Frič velmi těžce. Jeho stanovisko k expanzivní politice Německa bylo jednoznačné a stavěl se proti fašismu statečně. Neshody s fašistickým Německem měl již v roce 1935. Konce války se však nedožil. Tento velký botanik, cestovatel, etnograf, humanista, vědec a statečný člověk, kterého nezlomilo ani gestapo ani lidská hloupost a byrokracie, se kterou musel celý život bojovat, zemřel v listopadu 1944 na následky tetanu. Věděl, že jej Indiáni léčí pomocí kurare – jedu, který používají na otrávené šípy. Lékaři mu však nedovolili takovýto způsob léčby použít.

Zdroj:
Internet - více zde

Alberto Vojtěch Frič s indiánským dítětem

Alberto Vojtěch Frič s indiánským dítětem.

Vaření oběda

Vaření oběda.

Mezi indiány

Mezi indiány.

Výstava etnografik na Božínce, Praha 1913

Výstava etnografik na Božínce, Praha 1913.

S kaktusy

S kaktusy.

Božínka - domov lovce kaktusů (1934)

Božínka - domov lovce kaktusů (1934).

Hermína Ferreira Fric - dcera Alberta Vojtěcha Friče

Hermína Ferreira Fric - dcera Alberta Vojtěcha Friče - žije v Paraguayi a je jí sto let.

Když v roce 1944 zemřel slavný cestovatel Alberto Vojtěch Frič, nikdo netušil, že v Jižní Americe zanechal dceru - více zde.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
Východní fronta, SSSR/2. sv. válka. 19. listopadu 1942 zahájil generál Žukov sovětský protiútok u Stalingradu

Virtuální galerie
Více zde.
Rembrandt: Vlastní podobizna v červené čapce, kolem 1660

Architektura
Více zde.
Architektura 20. století – Vysílač a hotel na Ještědu v Liberci

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
30. duben 1945 - Den, kdy Hitler spáchal sebevraždu

Historie olympiád
Více zde.
Sapporo 1972

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Lyžování, 1968 - Pohádka o Raškovi


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!