2. květen 1988
2. května 1988 započala demontáž železné opony. V Maďarsku se otevřela hranice na Západ.
- Otevření hranice předcházel nástup reformistů do maďarské vlády
- Přes Maďarsko a Rakousko prchaly desetitisíce východních Němců na Západ
- Reformovaní komunisté první svobodné volby v Maďarsku prohráli a odešli do opozice
Zbytky plotu, který vytvářel souvislý pás železné opony.
2. května 1988 se otevřela hranice na Západ. V Maďarsku
První máj roku 1989 byl posledním, který oslavila u moci Komunistická strana Československa. Naposledy stranické a státní špičky mávaly z tribuny na Letné.
První vážná trhlina v tehdejším komunistickém bloku se objevila už druhý den ráno. 2. května 1989 začalo zreformované vedení maďarských komunistů odstraňovat zátarasy a dráty na hranici s Rakouskem.
Zatímco západní hranice Československa a NDR byly ještě neprostupné a vojáci na nich byli dál připraveni střílet, v Maďarsku se otevřela cesta na Západ.
2. květen 1989 tak předznamenal listopadový pád Berlínské zdi a postupné zhroucení všech komunistických režimů ve východní Evropě. Proces otevření rakousko-maďarské hranice gradoval v září. Maďaři se rozhodli, že přechody zcela otevřou a v průjezdu do Rakouska nebudou bránit občanům Německé demokratické republiky.
Na pochod přes Československo se tak daly tisíce východních Němců. Přes Maďarsko a Rakousko prchali do západního Německa.
Svět obletěly fotografie k slzám dojatých a šťastných Němců, objímajících se s maďarskými pohraničníky na hraničním přechodu Hegyeshalom-Nickeldorf, ležícím jen patnáct kilometrů od tehdejší československé hranice.
Vedení NDR na čele s Erichem Honeckerem obvinilo Budapešť ze zrady a prosilo, ať hranice zůstane zavřená.
Předpoklady pro radikální změnu v Maďarsku nastaly už v květnu předchozího roku. Stárnoucí šéf strany a vůdce režimu János Kadár odstoupil z funkce, na jeho místo přišel příslušník mladší stranické garnitury Károly Grósz.
Ten ještě chtěl zachovat v zemi "socialistický systém" s vládou jedné strany. Brzy ale i on podlehl tlaku radikálnějších reformátorů, jejichž cílem byla politická pluralita a tržní ekonomika.
O otevření hranice, počátek demontáže železné opony a východoněmecký exodus se výrazně zasloužil dnes už téměř zapomenutý Miklós Németh, který byl od listopadu 1988 maďarským premiérem a hlavním představitelem reformního křídla strany.
Ve funkci vydržel do prvních svobodných voleb v roce 1990, ve kterých prohrál, ač se o jejich konání sám zasloužil. Z politiky pak zmizel a pracoval v bankovním sektoru.
Maďarský krok později umožnil také stržení železné opony na československo-rakouských hranicích. Symbolicky jej společně drženými nůžkami zahájili tehdejší ministři zahraničí obou zemí Jiří Dienstbier a Alois Mock.
Zdroj:
Internet - více zde
Zachovalá část železné opony.
János Kádár stál v čele Maďarska v letech 1956 až 1988.
Jím vedený režim byl často označován pojmem "gulášový socialismus."
Orientační mapka Maďarska.
Orientační mapka Maďarska.
V létě 1989 ministři zahraničních věcí Rakouska (Alois Mock) a Maďarska (Gyula Roh)
symbolicky přestřihují dráty železné opony, které oddělovaly jejich země.
Železná opona v Evropě padla v roce 1989.
Na archivním snímku z prosince 1989 přestřihují tehdejší ministři zahraničí Československa a Rakouska Jiří Dienstbier a Alois Mock ostnatý drát u přechodu Hatě.
Návrat na začátek stránky
©, Marek Šimoňák
Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:
Historický kalendář
|
Virtuální galerie
|
Architektura
|
Slavné a významné dny v historii
|
Historie olympiád
|
Slavné okamžiky v dějinách sportu
|