27. květen 1942

27. května 1942 provedli parašutisté Josef Gabčík a Jan Kubiš atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Jednalo se o operaci s krycím názvem Operace Anthropoid.

Heydrich Reinhard, 1904-1942, německý nacistický politik; generál policie a SS, od 1941 zastupující říšský protektor v Čechách a na Moravě. Od 1936 fakticky vedl gestapo a od 1939 SS. Od 1939 připravoval tzv. konečné řešení židovské otázky, od 1941 dobudovával vyhlazovací koncentrační tábory. Symbol nacistického teroru a vyhlazovací politiky. Zemřel na následky atentátu provedeného 27. 5. 1942 členy československého výsadku z Velké Británie J. Kubišem, J. Valčíkem a J. Gabčíkem.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Deset milionů jidášských korun!
(Tuto částku vypsal jako odměnu K. H. Frank "za předmětné údaje,
které povedou k dopadení pachatelů", protektorátní vláda přihodila dalších 10 milionů).

Atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha
V květnu 1942 byl Reinhard Heydrich už osm měsíců nejmocnějším mužem Protektorátu Čechy a Morava. Obergruppenführer SS a generál policie měl jako zastupující říšský protektor za úkol potlačit český odboj. Během stanného práva byly od září 1941 do ledna 1942 popraveny stovky lidí, další skončili v koncentračních táborech. Odboj se ale nedal umlčet. Vše vyvrcholilo 27. května 1942, kdy na Heydricha zaútočili parašutisté vyslaní z Velké Británie.
Heydrichovi se stala osudnou silnice pod Vychovatelnou v Praze-Libni, kudy téměř každý den projížděl cestou ze svého sídla v Panenských Břežanech. V ostré zatáčce nedaleko Bulovky musel protektorův vůz zpomalit a stal se snadným terčem. Jako ideální příležitost pro útok si proto místo vybrali členové výsadku Anthropoid, Čech Jan Kubiš a Slovák Jozef Gabčík, kteří byli v protektorátu už od konce prosince 1941. K nim se přidal ještě Josef Valčík z výsadku Silver A. Bomba, kterou na vůz hodil Kubiš, sice vybuchla před pravým zadním kolem, úlomky ale Heydricha vážně zranily. Exploze byla tak silná, že vyrazila okna i právě projíždějící tramvaji.
Následný zmatek využili všichni tři útočníci k úniku. Protektor v nemocnici na Bulovce, kde lékaři konstatovali zlomené žebro, protrženou bránici a poškozenou slezinu. Po poledni byl Heydrich operován a jeho stav se zlepšoval. Začátkem června se ale rozvinula infekce a organismus, oslabený odstraněním sleziny, už nedokázal vzdorovat. Heydrich, mimo jiné spoluautor takzvaného konečného řešení židovské otázky, zemřel v půl páté ráno 4. června.
Útok československých parašutistů na Heydricha nezůstal bez následků. Okamžitě po atentátu bylo vyhlášeno stanné právo a začaly masové popravy. 19. června 1942 byl popraven i někdejší předseda protektorátní vlády generál Alois Eliáš, uvězněný během prvního stanného práva. Akce přijel řídit šéf nacistické pořádkové policie generál Kurt Daluege, který byl jmenován novým zastupujícím říšským protektorem.
Nejen Gabčík, Kubiš a Valčík, ale i další výsadkáři se před pátráním skrývali přes tři týdny, nakonec je ale zradil jeden z nich - Karel Čurda. Po těžkém boji zahynulo sedm parašutistů 18. června v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici. Nacistický teror vyvrcholil v červnu 1942 vyhlazením Lidic a Ležáků. Za druhého stanného práva, které skončilo 3. července 1942, zahynulo přes 3000 lidí.

Zdroj:
Internet - více zde

Nacista Reinhard Heydrich.

Jan Kubiš (vlevo) a Josef Gabčík.

Josef Gabčík, Jan Kubiš a prezident Edvard Beneš.

Reinhard Heydrich - muž s "terčem".

Heydrich nedojel (otevřený Mercedes-Benz 320, poznávací značky SS-3, zastupujícího říšského protektora v osudné zatáčce na Vychovatelně v den atentátu – 27. května 1942).

Snímek pocházející z policejní rekonstrukce atentátu, pohled do ulice V Holešovičkách.

Snímek pocházející z policejní rekonstrukce atentátu, pohled směrem do Kobylis.

Zásobník z Gabčíkova samopalu a Kubišova bomba z místa činu.

Heydrichova rakev na Pražském hradě.

K. Čurda (třetí zprava) pomáhá K. H. Frankovi s identifikací mrtvých.

Zakrvácená košile Josefa Gabčíka.

Mrtvý hrdina - Jan Kubiš.

Lidická náves před a po zásahu nacistů.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák