4. květen 1919
4. května 1919 zahynul při leteckém neštěstí slovenský politik a generál francouzské armády Milan Rastislav Štefánik.
Štefánik Milan Rastislav, 1880-1919, slovenský astronom, politik, diplomat a důstojník. Od 1904 působil jako astronom ve Francii, pozorování činil i v Asii, Jižní Americe a Africe, od 1912 francouzský občan a 1914 rytíř Čestné legie. Za 1. světové války letec francouzské armády, od 1915 činný v československém zahraničním odboji, 1916-18 se zasloužil o vytvoření československých legií v Rusku, Francii a Itálii. 1918 jmenován brigádním generálem a ministrem vojenství v první vládě ČSR. Zahynul při leteckém neštěstí.
Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993
Milan Rastislav Štefánik.
Slovenský astronom, politik a generál francouzské armády.
Štefánik Milan Rastislav (21. 7. 1880-4. 5. 1919) - politik, diplomat, generál francouzské armády - ale také významný astronom...
Většina lidí si zřejmě při vyslovení jména Milana Rastislava Štefánika vzpomene na dobové fotografie v učebnicích či encyklopediích, na kterých je tato významná postava společné československé historie v generálské uniformě. Za první světové války byl společně s Tomášem Garriguem Masarykem a Edvardem Benešem vedoucím představitelem československého exilového odboje. Organizoval především československé legie ve Francii, v Itálii a Rusku. Od roku 1916 byl místopředsedou Čs. národní rady. V letech 1916-18 pracoval na organizaci legií na všech frontách. Poté byl v červnu 1918 jmenován brigádním generálem a od srpna téhož roku /do ledna 1919/ pobýval u čs. legií v Rusku. V roce 1918 se stal prvním československým ministrem vojenství.
Tolik krátce o Milanu Rastislavu Štefánikovi jako o politikovi, diplomatovi a generálovi francouzské armády. Méně známé už je ale to, že byl také významným vědcem - astronomem...
"On byl především astronom - teprve posléze politikem. Vlastně začínal svoji kariéru jako vědec. Teprve po vypuknutí 1.světové války se dal na vojenskou a diplomatickou kariéru." ... říká astronom Pavel Najser ze Štefánikovy hvězdárny v Praze, který se astronomickým bádáním i životem Milana Rastislava Štefánika zabývá. O tom, že astronomie byla snem mladého Štefánika už v dětství, svědčí i vzpomínka jeho bratra Ladislava z roku 1938...
Po vysokoškolských studiích v Praze, kde studoval astronomii a optiku, se Štefánikovi nepodařilo uplatnit ve vlasti. Odešel proto do zahraničí. O pobytu ve Francii hovoří opět Pavel Najser...
"Tam měl ohromný úspěch, protože on měl takový veliký tah na bránu v této věci, že se prosadil velmi rychle do špičkových vědeckých kruhů, zejména do týmu profesora Jansena, kde se věnoval zejména studiu slunce. Na to, že měl Štefánik poměrně chatrné zdraví, o tom je dneska řada dokladů, je neuvěřitelné, že se mu podařilo několikrát vystoupit na vrchol Mont Blancu. Dokonce i několik dní setrvávali ve velice krutých podmínkách. Kdo vystoupil na vrchol Mont Blancu, tak dneska ví, že to není úplná procházka a kdo není úplně fyzicky fit, že to je velmi náročná záležitost."
Mladý Štefánik měl ale v tomto směru velmi silnou vůli. Jeho vědecká kariéra velmi rychle stoupala s tím, jak se rozjížděl za studiem zatmění slunce na nejrůznější místa zeměkoule...
"Pozoroval zatmění ve Španělsku v roce 1905, v roce 1907 už odjíždí do Turkestánu, v roce 1911 už ho nacházíme v Tichomoří a v Brazilii v roce 1912. Současně se věnoval studiu Hayleovy komety - v roce 1910 ji pozoroval na Tahiti. V rámci té své vědecké a diplomatické mise působil ještě v Ekvádoru a v Maroku v roce 1913. Velmi významné je snad i to, že za svou vědeckou práci získal Cenu francouzské akademické astronomické společnosti a Janssenovu cenu fracouzské akademie věd. Za vědecké a diplomatické úspěchy získal od francouzské vlády Řád rytíře čestné legie v roce 1914."
Po stopách Štefánikovo astronomických bádání se vypravila v roce 1994 slovenská "Expedice Tahiti". Jedním z účastníků byl i dr. Josef Husár… Na Gauginovy rytiny a pobyt ve Francii vzpomněl v této souvislosti i pan Josef Fišera - spoluzakladatel Štefánikovy společnosti, která byla v roce 1939 založena v Paříži...
"Ty Gauginovy rytiny byly vydány v Praze. Poté se stal podřiditelem známé hvězdárny u Paříže. Štefánik tam poprvně v historii astronomie a astrofyziky fotografoval slunce. Potom také vzdálil ty observatoře na Mont Blanc, do Jižní Ameriky, na Saharu atd. Štefánik byl vůbec veliký člověk."
Také v Praze vznikla v roce 1993 Nadace M. R. Štefánika, která se mimo jiné zasloužila o instalaci jeho sochy u Štefánikovy hvězdárny pod Petřínem. Dr. Milan Čalfa byl jedním ze zakládajících členů nadace, která se rozhodla usilovat o to, aby jméno významného slovenského politika a vědce nebylo zapomenuto...
Zdroj:
Internet - více zde
Rodný dům Milana Rastislava Štefánika v Košariskách.
Mladý Milan Rastislav Štefánik při výstupu na Mont Blanc.
M. R. Štefánik mezi vlastenci ve Washingtonu (1917).
Socha Masaryka a Štefánika v Košicích na spojnici Masarykovy a Štefánikovy ulice.
Milan Rastislav Štefánik, socha v Praze na Petříně před hvězdárnou.
Štefánikova hvězdárna v Praze.
Mohyla na Bradle nad Košariskami, vrcholné dílo architekta Dušana Jurkoviče.
Mohyla na místě pádu letadla M. R. Štefánika v Ivanke u Dunaje,
dílo architekta Dušana Jurkoviče.
Návrat na začátek stránky
©, Marek Šimoňák
Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:
Historický kalendář
|
Virtuální galerie
|
Architektura
|
Slavné a významné dny v historii
|
Historie olympiád
|
Slavné okamžiky v dějinách sportu
|