Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Historický kalendář

5. květen 1945

5. května 1945 propuklo na mnoha místech protektorátu Čechy a Morava povstání proti okupaci.

Květnové povstání českého lidu, ozbrojené vystoupení českého lidu proti nacistickým okupantům v závěru 2. světové války; představovalo přímou reakci na zhroucení hitlerovského Německa, rozpad okupačního aparátu a rychlý postup spojeneckých vojsk. Vypuklo 1. 5. 1945 místními vzpourami (Přerov, Nymburk) a vyvrcholilo 5. – 9. 5. povstáním v Praze.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Květnové povstání v Praze v roce 1945

Květnové povstání v Praze v roce 1945.

Květnové povstání 1945, České národní povstání v roce 1945 – historie, otevřené ozbrojené vystoupení českého lidu proti nacistickým okupantům na sklonku 2. světové války, začátkem května 1945. Vypuklo živelně jako výraz spontánního odporu českého národa proti okupantům i kolaborantům a jako reakce na rozklad okupačního mocenského aparátu a rychlý vítězný postup spojeneckých vojsk. Začalo 1. 5. 1945 místními povstáními a nepokoji v několika moravských a českých městech (Přerov Nymburk), 3. 5. se rozšířilo do severovýchodních Čech (Železný Brod, Semily, Jilemnice), 4. 4. na Kladensko a 5. 5. vyvrcholilo Pražským povstáním, které bylo signálem k revolučnímu vystoupení českého lidu na celém okupovaném území. Do čela povstání se postavila Česká národní rada. Na její půdě se střetávaly různé síly českého protifašistického odboje a jejich rozdílné koncepce povstání. V řadě míst došlo k ustavení revolučního národního výboru a k přebírání závodů revolučními závodními radami. Těžištěm povstání byly boje v Praze, které začaly 5. 5. bojem o budovu Rozhlasu a vyvrcholily v následujících dnech obranou 1600 barikád v pražských ulicích, jíž se účastnily desetitisíce Pražanů (největší střetnutí na Trojském mostě, v Krči, na Pankráci a na Smíchově). Boj s přesilou nacistických vojsk byl ztěžován nedostatkem zbraní. 7. 5. podnikli nacisté útok na Prahu a na několika místech pronikli až do středu města, přičemž se dopustili zločinů na civilním obyvatelstvu. Hrozba úplného zničení Prahy přiměla představitele české národní rady k jednání s německým velením, pod tlakem kompromisnických sil v ČNR byla pak odpoledne 8. 5. uzavřena mezi ČNR a německým vojenským velením dohoda o kapitulaci německých vojsk v Praze a  jejich nerušeném průchodu na západ, která ovšem nebyla německou stranou důsledně dodržována (ignorována zejména jednotkami SS). Boje tak pokračovaly až do rána 9. 5., kdy pražská operace sovětských vojsk dokonala osvobození Prahy. Během následujících dvou dnů bylo dovršeno osvobození celé země. Květnové povstání českého lidu bylo vyvrcholením protifašistického odboje českého národa a významným mezníkem národní a demokratické revoluce.

Zdroj:
Internet - více zde

Památník bojovníků Pražského povstání

Památník bojovníků Pražského povstání.
Sousoší u mostu Barikádníků oslavující bojovníky Pražského povstání
ve dnech 5. května až 9. května 1945.

5. května 1945 vypuklo povstání proti okupaci
Největší české ozbrojené povstání v boji proti fašismu, které proběhlo na mnoha místech protektorátu, propuklo 5. května 1945. Boje trvaly až do 9. května 1945, kdy byla Praha osvobozena Rudou armádou.
Přípravou povstalecké akce se v závěru války zabývala jak exilová vláda v Londýně, tak i představitelé domácího odboje v Praze. Ti se orientovali na podchycení vlasteneckých příslušníků policie, četnictva, hasičů, vládního vojska a spolupracovali se železničáři a dělníky.
Dne 29. a 30. dubna vznikla ze spolupráce všech složek politického odboje (Rady tří, IV. prozatímního ilegálního ÚV KSČ a ilegální Ústřední rady odborů) Česká národní rada. Jejím předsedou se stal prof. Albert Pražák a místopředsedou Josef Smrkovský.
Počátkem května se zformovalo velitelství Alex, v jehož čele stál generál František Slunečko, a vojenské velitelství Velké Prahy "Bartoš" v čele s generálem Karlem Kutlvašrem.
První protifašistická vystoupení se objevovala především ve městech. Povstání v Praze propuklo v sobotu 5. května 1945, kdy povstalci začali odzbrojovat jednotlivé německé vojáky a strhávat německé nápisy.
První boje se vedly o budovu rozhlasu. Povstalcům se podařilo získat podstatnou část středu města a částečně se ozbrojit ukořistěnými zbraněmi. Operace řízené velitelstvím Bartoš zajistily kontrolu nad veškerými komunikačními prostředky ve městě. Praha se stala neprůchodnou, a tudíž nepoužitelnou pro ústupové plány Němců. Dne 8. května Němci kapitulovali.
Podle historika z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky Stanislava Kokošky bylo Pražské povstání velmi důležité, neboť z Prahy se povstání rozlilo po celém protektorátu a nabylo na intenzitě. "Povstalci měli k dispozici lehkou pěchotní výzbroj, základem byly pušky, lehké a těžké kulomety a pancéřové pěsti. Používali také těžší zbraně, například několik protiletadlových vlaků a dokonce improvizovanou tankovou jednotku," uvedl Kokoška.
Definitivní konec bojů v Čechách nastal až 11. května, kdy byly zneškodněny poslední zbytky německých jednotek ve středních Čechách.
Ihned po osvobození se do Prahy navracela česká politická reprezentace. Vláda Národní fronty v čele s předsedou Zdeňkem Fierlingerem přiletěla 10. května, prezident Edvard Beneš pak 16. května. O den později Pražané uvítali také příslušníky 1. československého armádního sboru.

Zdroj:
internet

Voláme české vojsko

Voláme české vojsko.
Pražské povstání začalo voláním o pomoc, které vysílal Český rozhlas.
U jeho budovy na Vinohradské třídě zachytil fotoaparát německé jednotky,
se kterými svedli povstalci prudké boje.

Češi bojují

Češi bojují.
Sociální i jiné rozdíly ustoupily touze po svobodě a vyhnání okupantů.
Různorodá byla i výzbroj a výstroj bojovníků.

Praha na barikádách

Praha na barikádách.
V pražských ulicích vyrostly 5. května desítky barikád.
Měly zabránit německým vojskům vstoupit do města a zasáhnout proti povstalcům.

Proti okupantům

Proti okupantům.
Proti povstání stály tisíce vojáků wehrmachtu a příslušníků zbraní SS.
Početní a technické převaze Pražané čelili stavěním barikád.
Němci se ale k mohutnému nasazení síly neodhodlali.

Patton chtěl do Prahy

Patton chtěl do Prahy.
Americký generál George Patton přivedl své vojáky na západ Čech.
Jeho vojska osvobodila Plzeň, hlídky se dostaly až na Příbramsko. Patton chtěl tanky poslat
na pomoc Praze, byly by tam dřív než Rusové. Dostal ale rozkaz držet se demarkační linie.

Pryč s Němci

Pryč s Němci.
Součástí povstání bylo i zamazávání německých nápisů na dvojjazyčných cedulích,
které byly symbolem německé okupace.

Oběti květnového povstání

Oběti květnového povstání.

Po letech na Hradčanech

Po letech na Hradčanech.
Skupina německých vojáků se vzdává nedaleko Pražského hradu.
Válka pro ně skončila v místech, kde slavnostně pochodovali v březnu 1939.
V květnu 1945 už se na Malé Straně nehajlovalo.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
19. března 1944 kvůli rychlému postupu Rudé armády k Balkánu, vyslal Hitler svoje jednotky do Maďarska, aby okupovaly tuto zemi

Virtuální galerie
Více zde.
Jaeckel Willy: Les, 1923, 120 x 81 cm (Berlín, Sammlung Bröhan)

Architektura
Více zde.
Architektura 20. století – Einsteinova věž v Postupimi v Německu

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
12. listopad 1989 - Den, kdy byla svatořečena Anežka Česká

Historie olympiád
Více zde.
Atény 2004

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Lední hokej, 1980 - Zázrak na ledě


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!