Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Historický kalendář

1. červen 1907

1. června 1907 se narodil český filozof Jan Patočka – filozof evropského významu.

Patočka Jan, 1907-1977, český filozof; Husserlův žák a pokračovatel analýz smyslu filozofie i jejího vztahu k vědě. Usiloval o sjednocení obrazu světa a místa lidského bytí v tomto kontextu.
Významný interpret antické filozofie a překladatel. Inspirátor, obsahový tvůrce prohlášení
a jeden z prvních mluvčích Charty 77.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Filozof Jan Patočka

Filozof Jan Patočka.

Jan Patočka
Jan Patočka patří nepochybně k jedněm z nejvýznamnějších českých filozofů. Jako jeden z mála dosáhl mezinárodního věhlasu a mezinárodního uznání. Byl významným žákem Edmunda Husserla. Patočka studoval i u Martina Heideggera. V roce 1937 se habilitoval a začal učit na pražské filozofické fakultě.
Jeho univerzitní dráhu přerušila druhá světová válka. Po válce se na univerzitu vrátil, ale už v roce 1950 musel z ideologických důvodů odejít. Začal působit v Pedagogickém ústavu Akademie věd a začal se víceméně trošku v tichosti tohoto akademického pracoviště věnovat Komenskému. Ale postupně v 60. letech se znovu stal významným veřejně činným intelektuálem, vrátil se na filozofickou fakultu, napsal celou řadu důležitých textů a knih. Jeho působení na univerzitě mělo nepěkný konec, neboť po konci pražského jara a okupaci se výrazně změnila politická situace a musel z univerzity odejít, tentokrát už do důchodu. Ale začal dělat bytové semináře, vytvořil si určitou skupinu žáků a příznivců, takže česká fenomenologie měla evropskou úroveň.
V 70. letech se Jan Patočka sblížil s disentem a spolu s Václavem Havlem a Jiřím Hájkem se stal jedním z trojice prvních mluvčích Charty 77. Komunistický režim Patočku označil za "reakčního profesora, který se dal do služeb antikomunismu". Po schůzce s nizozemským ministrem zahraničí Van der Stoelem (jeden z prvních evropských politiků, který Chartu 77 podpořil) byl Patočka znovu zatčen a podroben několikahodinovému výslechu, na jehož následky 13. března 1977 zemřel.

Zdroj:
Internet - více zde

Souhlas Jana Patočky s Chartou 77

Souhlas Jana Patočky s Chartou 77.

Dílo:
Přirozený svět jako filozofický problém – tento svět má
- svůj střed (naše tělesnost)
- oblast blízkého (domov)
- a za oblast cizího (vzdálenější)

Přirozený svět má svou časovou strukturu a žijeme v něm spolu s druhými.
Problém světa lze řešit pouze ve vzájemném vztahu světa a existence. "Přirozený svět" souvisí tedy s existencí - tzn. s perspektivností, tělesností a konečností. Lidská "podstata" není předem daná, není to něco, co bychom svým životem naplňovali, ale musíme to tvořit. Tím, že směřujeme k   určitému cíli, vytváříme různé možnosti naší existence. V tomto světě existuji tak, že se uskutečňuji, jsem tím, že jdu za svou budoucností a jsem otevřen různým možnostem. Jde o pohyb sebeutváření, kterým se stávám sebou samým. Naše existence je časová, proto základem popisu pohybu lidské existence je čas.
Patočkův pohyb existence má 3 momenty:
1. pohyb, jimž se ve světě zakotvuji
2. pohyb naší aktivity ve společenství s druhými – pohyb práce, zlidšťování věcí, v tomto pohybu člověku hrozí, že se odcizí sám sobě.
3. pohyb nejzávažnější, jimž se vztahuji k celku a svou existenci odhaluji jako konečnou, pohyb, v němž nalézám sebe jako moment celkové hry světa.

• V  Kacířských esejích aplikuje Patočka pojetí existence jako trojpohybu na filozofický výklad dějin.

Ve svém filozofickém díle navazuje Patočka na myšlenkovou tradici J. A. Komenského, T. G. Masaryka a E. Husserla. Koncentruje se na mravní rozměr člověka ve věku, který tento rozměr popírá.

Náhrobek Jana Patočky na hřbitově v Břevnově

Náhrobek Jana Patočky na hřbitově v Břevnově.

Události
V Národní galerii v pražském Veletržním paláci začala výstava připomínající 35 výročí Charty 77 a odkaz jednoho z jejích prvních mluvčích - filozofa Jana Patočky.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
20. října 1740 nastoupila na rakouský trůn Marie Terezie

Virtuální galerie
Více zde.
Bellini Giovanni: Hostina bohů, 1514, 170 x 188 cm

Architektura
Více zde.
Barokní sloh – Klášter St. Gallen ve Švýcarsku

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
1. únor 2003 - Den zkázy raketoplánu Columbia

Historie olympiád
Více zde.
Svatý Mořic 1928

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Fotbal, 1992 - Šok na Euru


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!