16. červen 1471
16. června 1471 byl prohlášen českým králem Vladislav II. Jagellonský.
Vladislav II. Jagellonský, od 1471 český a od 1490 uherský král; syn Kazimíra IV. Jagellonského. Nevýrazný panovník, podléhající vlivu svého okolí. V českých zemích za jeho vlády četné rozpory, hlavně mezi královskými městy a šlechtou. Zasloužil se o vybudování Vladislavského sálu na Pražském hradě.
Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993
Vladislav Jagellonský na trůně.
O Vladislavu Jagellonském
Český sněm respektoval Poděbradovu vůli i česko-polské dohody z roku 1469. Českým králem zvolil polského prince Vladislava Jagellonského (1. 3. 1456 - 13. 3. 1516). Tichý a dobrácký Vladislav se ani nestačil rozhlédnout a ocitl se ve složitých vírech vnitřní i zahraniční politiky. Musel pokračovat ve válce s Matyášem a zároveň se vyrovnat s faktem, že čtvrtina Českého království vidí legitimního panovníka nikoli v Praze, ale v Budíně. Naštěstí ani Vladislav, ani Matyáš neměli dostatek sil a prostředků konflikt rozhodnout. V roce 1479 došlo k setkání obou panovníků v Olomouci a k vyhlášení dříve sjednané smlouvy. Oba vládci měli užívat titulu český král, přičemž Vladislav panoval pouze v Čechách, zatímco Matyáš na Moravě, ve Slezsku a v Lužicích. Když temperamentní Matyáš v roce 1490 zemřel bez legitimních potomků, zvolili uherští stavové za svého krále právě Vladislava, jenž ve svých rukou opět scelil všechny země Koruny české. Vladislav byl v podstatě mírný člověk, podléhající v politickém rozhodování svému bezprostřednímu okolí. Jeho pasivitu ještě násobila stále prázdná královská pokladna a astronomické dluhy. Přesto se pokusil zvýšit lesk
panovnické moci honosnými pozdně gotickými stavbami, jako byly Prašná brána, Vladislavský sál na Pražském hradě či královská oratoř v katedrále sv. Víta. V mládí se rád
účastnil plesů i jiných slavností. V roce 1490 přesídlil do Budína a hlavní české město poctil svým pobytem již jen dvakrát. Nerozhodnost jej provázela i v osobním životě. První dva smluvené sňatky, s Barborou Hlohovskou-Hohenzollernskou a Beatrix Aragonskou, nedošly uskutečnění. Jeho manželkou se stala až Anna z Foix, kterou oddaně miloval a po jejíž smrti dlouho truchlil.
Text převzat z:
Čornej, P.: Panovníci českých zemí, Fragment, Havlíčkův Brod, 1992
Vladislav Jagellonský.
Vladislavský sál na Pražském hradě.
Na stavbách budovaných v období pozdní gotiky se často setkáváme s iniciálou jména krále Vladislava; najdeme ji i na chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře.
Návrat na začátek stránky
©, Marek Šimoňák
Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:
Historický kalendář
|
Virtuální galerie
|
Architektura
|
Slavné a významné dny v historii
|
Historie olympiád
|
Slavné okamžiky v dějinách sportu
|