21. červen 1621

21. června proběhla v Praze na Staroměstském náměstí staroměstská exekuce. Bylo při ní popraveno 27 představitelů českého stavovského odboje.

Staroměstská exekuce, popravy 21. 6. 1621 na Staroměstském náměstí v Praze; zahynulo při nich 27 představitelů českého stavovského odboje (3 páni, 7 rytířů, 17 měšťanů), které po bitvě na Bílé hoře odsoudil Ferdinand II. k trestu smrti.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Pamětní deska popravených 27 českých pánů.

Staroměstská exekuce V paměti kata Mydláře
Když jsem ráno o čtvrté hodině pondělního dne 21. června 1621 vyšel ze své komnaty na dvůr staroměstské katovny a pohlédl k východní straně oblohy, zřel jsem vycházeti rudé slunce, které jako by svojí barvou věstilo proudy krve, které měly býti toho jasného letního dne prolity na Staroměstském náměstí.
Ve veškerém okolí panoval ještě hluboký klid, jen po mostě zněly těžké kroky císařských žoldnéřů, kteří byli vysláni z Hradčan do Starého Města, aby rozmnožili tamní vojsko. Za nimi pak jelo několik kornet jezdců, vyslaných dolů do města za týmž účelem.
...Pod lešením stály otevřené rakve, do kterých měly býti vkládány mrtvoly sťatých pánů. Dvě hořící pochodně ozařovaly tmavou prostoru, která podobná hrobce poskytovala příšerný pohled.
Zde stáli moji pomocníci, kteří se musili veskrze odíti v černý oblek a vzíti na obličeje černé škrabošky, hlavu pak měli pokrytou černým kloboukem.
V témže oděvu se dostavili též tři moji synové a také já proti svému obyčeji jsem byl všecek od hlavy až k patě oděn černě, abych tím dal najevo svůj vnitřní smutek. Avšak obličej jsem škraboškou nezastřel.
...Bral jsem se tedy po stupních vzhůru na lešení, kam mne následovali moji synové s meči, které tam složili u mých nohou, načež se zase odebrali dolů a já na lešení osaměl.
Rozhlédl jsem se nyní kolem sebe, a ač jsem byl zvyklý na podobná divadla, přece jsem se zachvěl při pohledu na truchlivý obraz, jaký té chvíle poskytovalo Staroměstské náměstí.
...Císařský prokurátor pan Kapr z Kaprštejna byl ustanoven k tomu, aby vyvolával jména jednotlivých odsouzenců a předčítal způsob jejich smrti, načež staroměstský pan rychtář vždy vcházel do radnice, aby každého vyvolaného delikventa přivedl na popraviště.
...Za jezdci se kupily husté davy diváků, které přeplňovaly i sousední ulice.
Okna všech domů na náměstí a v ulicích, odkud se mohlo na rynk dohlédnouti, byla taktéž obsazena diváky, ba i na střechách si mladí lidé vyhledali místo, odkud mohli pohlížeti na popraviště.
Ještě nikdy neviděl Staroměstský rynk tak smutné divadlo jako tohoto osudného dne. A kdo se jako já pamatoval na ty časté dvorské a panské hry a turnaje, které bývaly na tomto místě pořádány za panování Rudolfa II., tím krutěji pociťoval obrat, který nyní nastal v nešťastném hlavním městě Českého království.
...Bylo mi oznámeno, že se odsouzenci sami připraví k popravě, totiž utrhnou si límce a obojky svých košil a kabátů, aby přicházeli na popraviště s obnaženými hrdly. Tak prý si to přáli.
Na staroměstském orloji počalo bíti devět hodin, což jest pátá hodina ranní na orloji německém, a hned nato zazněla na Hradčanech hluboká rána z děla, dávajíc Pražanům znamení, že exekuce na Staroměstském náměstí počíná.
..."Hrabě Jáchym Ondřej Šlik z Holejče a z Pasauna!" zvolal císařský prokurátor vysokým hlasem.
Hned nato pokynul pán z Kaprštejna důstojníkovi pod popravním lešením a týž dal rozkaz všem trubačům a bubeníkům, kteří počali co nejhlučněji troubiti a bubnovati, aby nebylo slyšeti žádného z odsouzenců, kdyby snad chtěl z popraviště mluviti k lidu.
V krátké chvíli se objevil na pavlánu opět královský rychtář, přiváděje s sebou hraběte Šlika, bohatýrskou to postavu staršího šlechtice, který s nepokrytou hlavou a s odhaleným hrdlem přicházel na popraviště vzpřímen a pevným krokem. Byl oděn v černý aksamitový šat a v rukou držel modlitební knihu, v níž se na lešení chvíli kleče modlil. Rozžehnav se pak s kněžími, kteří ho doprovázeli, povolal k sobě jednoho ze svých služebníků, aby mu kabát zpředu rozepnul a hrdlo ještě více odhalil. Když se to stalo, poklekl k popravnímu špalku a sklonil na něj hlavu, čekaje na moji ránu.
Násilně potlačiv ve svém nitru veškeré hnutí, které mne dosud naplňovalo, přikročil jsem z levé strany k odsouzenému velmoži, jehož rtové se stále pohybovali modlitbou, a napřáhnuv meč tak, že povětřím jako střela zafičel, sťal jsem jediným rázem hraběti hlavu. Podle rozsudku měla býti hraběti Šlikovi po stětí uťata také ještě pravá ruka. Usekl jsem tedy ještě tuto ruku, načež sluhové odnesli mrtvé tělo svého pána dolů pod lešení.
Po vykonané první exekuci povstal pan prokurátor Kapr z Kaprštejna a vyvolal:
"Pan Václav Budovec z Budova!"
...Na německém orloji právě odbíjela devátá hodina dopolední, když jsem byl hotov s poslední popravou.
Krvavá exekuce byla skončena, bubny a polnice přestaly hřmotiti a lid se počal zase rozcházeti, dojat co nejhlouběji krutým osudem tak četných mužů, kteří ještě před rokem byli pány v Zemi české a podle jejichž vůle se řídil běh politických i válečných událostí.

(Svátek, J. Paměti kata Mydláře. Praha: REGION, 1991.)

V ranních hodinách 21. června 1621 se na pražském Staroměstském náměstí konala strašlivá exekuce, nepostrádající monumentalitu a barvitost barokního představení.
Kat Jan Mydlář zde popravil sedmadvacet stavovských předáků (tři pány, deset rytířů a sedmnáct měšťanů), z nichž čtyřiadvacet sťal mečem a tři oběsil. Mezi usmrcenými nechyběli ani Václav Budovec, jeden z iniciátorů vydání Rudolfova majestátu, a hudebník i cestovatel Kryštof Harant.

Dva z popravených účastníků českého stavovského povstání:
Václav Budovec z Budova a Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic.

Poprava představitelů českého stavovského odboje na Staroměstském náměstí.

Na obraze neznámého malíře je vylíčen celý proces s účastníky stavovského povstání:
1. Vězni jsou vezeni k soudu na Pražský hrad.
2. Tehdejší správce Čech, Karel z Lichtenštejna, vynáší rozsudky.
3. Ženy odsouzených prosí Lichtenštejna o milost pro své manžely.
4. Odsouzení jsou vezeni na popravu na Staroměstské náměstí.
5. Poprava.
6. Hlavy některých popravených jsou vystaveny na Staroměstské mostecké věži.
7. Poprava rektora pražské univerzity Jana Jessenia.
8. Někteří vzbouřenci nebyli odsouzeni k trestu smrti, ale mrskáni.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák