Marka Šimoňáka
 |
e-mail: |
27. červen 1950
27. června 1950 byla popravena Milada Horáková. Stala se obětí justiční vraždy komunistického režimu 50. let v Československu.
Horáková Milada, 1901-1950, česká právnička a politička; členka Československé strany národně socialistické. 1939 se zapojila do protinacistického odboje, 1944-45 vězněna, 1945-48 předsedkyně Rady československých žen a místopředsedkyně Svazu osvobozených politických vězňů. 1949 zatčena, 1950 ve vykonstruovaném procesu odsouzena k trestu smrti a popravena.
Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993
Poslední slova Milady Horákové:
"Padám, padám, tento boj jsem prohrála, odcházím čestně. Miluji tuto zem, miluji tento lid, budujte mu blahobyt. Odcházím bez nenávisti k vám. Přeji vám to, přeji vám to..."
JUDr. Milada Horáková.
Život humanistky Horákové skončil na popravišti
Milada Horáková, česká politička popravená po zinscenovaném soudním procesu z 50. let, představuje symbol odporu proti tehdejší vládnoucí komunistické straně. Jejím celoživotním krédem byl humanismus a demokracie. Nikdy nepřestala věřit v jejich vítězství. Poté co se jí v roce 1948 nepodařilo zabránit komunistickému převratu, rozhodla se vzdát poslaneckého mandátu. Nedokázala se však vzdát politické práce a už téhož roku se postavila do vedení neformální skupiny ČSNS spolu s Josefem Nestávalem. Skupina, která se snažila udržovat kontakty věrných členů ČSNS s exilovými politiky a předúnorovými ministry se začala pomalu transformovat v tzv. třetí odboj. Komunistická strana však Horákovou za tyto aktivity nechala zatknout a ve vykonstruovaném procesu odsoudila k trestu smrti.
Horáková se narodila v rodině obchodního zástupce jedné pražské tužkárny. Po otci zdědila nejen smysl pro vlastenectví, ale i energičnost, píli a hlavně smysl pro samostatné myšlení. Během první světové války Milada studovala na gymnáziu, po maturitě začala na přání otce se studiem práv na Karlově univerzitě.
Po promoci v roce 1927 nastoupila Horáková do Ústředního sociálního úřadu hl. města Prahy na místo právničky. Díky své pověstné píli a pracovitosti se záhy stala vedoucí odboru péče o mládež. Mimo sociálních otázek se věnovala praktickému zrovnoprávnění postavení ženy v tehdejší společnosti.
Po Mnichovské dohodě působila Horáková už jako ústřední jednatelka Ženské národní rady. V této funkci prosadila zřízení výboru pro pomoc uprchlíkům, který organizoval přesuny tisíců rodin z obsazených Sudet do vnitrozemí. V době okupace se snažila zapojit členky národní rady do odbojových skupin. Za svou podvratnou činnost byla 2. srpna 1940 zatčena a dva roky vězněna na Pankráci a Karlově náměstí. Po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha byla převezena do Malé pevnosti v Terezíně. Zde Horáková strávila zbytek války.
V roce 1945 se Horáková stala poslankyní Prozatímního národního shromáždění a zároveň vedoucí České strany národně sociální. O rok později vyhrála k krajských volbách. Hned po svém zvolení se zapojila aktivně do práce v parlamentu. V té době se o ni také začala zajímat Státní bezpečnost. StB zkoumala především její veřejné projevy, ve kterých se vyjadřovala k problémům v hospodářství a k zahraniční orientaci republiky. Její názory byly však často v příkrém rozporu s oficiální propagandou komunistů.
Zdroj:
Internet - více zde
Právnička a demokratická politička byla v roce 1949 zatčena
a ve vykonstruovaném procesu v červnu 1950 odsouzena k trestu smrti.
Proces s Miladou Horákovou.
Novinový výstřižek, který informuje o vykonání popravy nad Miladou Horákovou.
Politička byla odsouzena ve vykonstruovaném soudním procesu v padesátých letech.
Proces s Miladou Horákovou.
Zápis výpovědi s Miladou Horákovou.
Milada Horáková.
Návrat na začátek stránky
©, Marek Šimoňák
Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:
|
Historický kalendář
|
|
Virtuální galerie
|
|
Architektura
|
|
Slavné a významné dny v historii
|
|
Historie olympiád
|
|
Slavné okamžiky v dějinách sportu
|
