Hlavní strana
Vstupte!


Vstupte!

Dominik Hašek
fandí tomuto webu
Vstupte!


Vstupte!
Školní výukový dokument
o koncentračním táboře
Auschwitz-Birkenau
a o holocaustu

Vstupte!
Vzdělávací portál
pro učitele, studenty a žáky


Vstupte!
Otevíráme podstatné

Minutae Carolinae
Minutae Carolinae
Český rozhlas
Projekt: Minutové hry

Muzeum kol Boskovštejn

Muzeum kol
Boskovštejn




e-mail:
mar.simonak@gmail.com


Vstupte!
70. výročí konce
2. světové války

Vstupte!

2. světová válka

Vstupte!
Bitva o Rozhlas

Vstupte!

Speciální web k 70. výročí osvobození Ostravy

Vstupte!
100. výročí vypuknutí
1. světové války

Vstupte!
Před 100 lety
Život za 1. světové


Vstupte!
Válka, která změnila svět
1914 - 1918

Vstupte!
První republika
- dobový tisk

Historický kalendář

28. červen 1914

28. června 1914 byl v Sarajevu spáchán atentát na následníka trůnu rakousko-uherské monarchie Františka Ferdinanda. Atentát byl záminkou k rozpoutání 1. světové války.

František Ferdinand d'Este, Ferdinand d'Este – 1863-1914 (zavražděn), rakouský arcivévoda a následník trůnu; sídlil na zámku Konopiště. Stoupenec centralizační reorganizace Rakousko-Uherska, opíral se o armádu. Zavraždění jeho i jeho manželky Žofie 28. 6. 1914 v Sarajevu se stalo prologem 1. světové války.

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Rakouský arcivévoda František Ferdinand d'Este

Rakouský arcivévoda František Ferdinand d'Este.

Byl spáchán atentát na rakouského následníka trůnu, Františka Ferdinanda d'Este
"Tak nám zabili Ferdinanda," zní proslulá úvodní věta Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války uvozující populární humoristický román z první světové války. Sarajevský atentát na rakousko-uherského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho manželku Žofii Chodkovou byl také impulsem a záminkou k rozpoutání války, která svým celosvětovým rozsahem neměla do té doby obdoby. K atentátu došlo 28. června 1914. František Ferdinand d'Este se narodil 18. prosince 1963 jako syn portugalské princezny Marie a arcivévody Karla Ludvíka, mladšího bratra vládnoucího rakouského císaře Františka Josefa I. Po mládí na vídeňském dvoře začal budovat celoživotní kariéru u rakouské armády. V roce 1887 koupil od zadluženého knížete Lobkovice panství a zámek Konopiště s rozlehlými okolními lesy. Zde později kvůli zálibě v lovu velmi často pobýval a Konopiště nechal přestavět na svou letní rezidenci. O rok později byl povýšen do hodnosti majora a jako důstojník českého pěšího pluku pobýval i na Pražském hradě. Poprvé se seznámil s českou aristokracií.
Převratnou událostí pro rakousko-uherskou monarchii je sebevražda syna Franze Josefa a následníka trůnu Rudolfa 30. ledna 1889. Po smrti svého otce v roce 1896 se František Ferdinand se stává novým dědicem strýcovy císařské koruny. Během své armádní kariéry usiloval o vytvoření jednotné, německy mluvící, rakouské armády včetně maďarských vojsk. Nacionalismus Uherska, druhé země říše, se pro něj stal doživotním nepřítelem a rakousko-uherské vyrovnání z roku 1867, které z jednotného rakouského císařství učinilo dualistické Rakousko-Uhersko, považoval za neodpustitelný omyl. Po nástupu na trůn plánoval vytvoření Spojených států Velkého Rakouska jako vypořádání se s nacionalismem neněmeckých národů říše.
V devadesátých letech navázal František Ferdinand d'Este intimní a řadu let utajovaný vztah se Žofií Chodkovou. Pocházela ze zchudlého, starého českého šlechtického rodu a byla dvorní dámou habsburské arcivévodkyně Isabely. Vztah s chudou šlechtičnou a ke všemu Češkou byl pro rakouský dvůr šokem. Císař František Josef I. se považoval za strážce dynastie a následník trůnu si mohl vzít jen někoho z Habsburků, nebo jiného královského či císařského rodu Evropy. Císař nakonec sňatek připustil jen za podmínky, že žádný z Ferdinandových pozdějších čtyř potomků se nestane následníkem habsburského trůnu. Svatba proběhla na začátku nového století na českém zámku v Zákupech. Historikové mluví o vztahu Žofie a Ferdinanda jako o klidném, láskyplném partnerství.

Sarajevský atentát
V červnu 1914 podnikl následník trůnu se svou manželkou cestu do rakouské provincie Bosna a Hercegovina. Nad tou držela Vídeň protektorátní správu od roku 1878 a v roce 1908 ji anektovala. Od té doby, v souvislosti s balkánskými válkami na počátku 20. století, se zde Rakousko-Uhersko střetávalo s balkánským nacionalismem. V roce 1914 se v Bosně konala velká cvičení rakouské armády, které přijel navštívit i následník trůnu. Jeho přítomnost způsobila další bouře v řadách nacionalistů, kteří požadovali větší svobody pro balkánské národy Rakouska. Vláda jim však takováto privilegia odmítala přiznat.
Součástí nacionální organizace mladá Bosna byla i skupina Černá ruka, Srbové podporující boj Bosny za nezávislost s vizí vytvoření Velkého Srbska. Ta se rozhodla v poslední den Ferdinandovy návštěvy Hecegoviny následníka rakouského trůna zavraždit. První, pumový útok se nezdařil, útočníci zasáhli špatný vůz. Až při odjezdu vozu s budoucím císařem dokázal zaútočit atentátník Gavrilo Princip. Sedmi výstřely zasáhl Ferdinanda do krku a těhotnou Žofii do břicha. Oba na místě zemřeli.
Princip byl uvězněn v Terezíně, kde v roce 1918 zemřel na tuberkulózu. Atentát na následníka trůnu se stal záminkou pro rozpoutání první světové války. Stále vládnoucí František Josef I. dal ultimativní požadavky Srbsku, ty se ale rovnaly faktické ztrátě suverenity. Srbové odmítli. Rakousko-Uhersko jim proto 28. července 1914 vyhlásilo válku. Vešla do dějin jako první světová.

Zdroj:
Internet - více zde

Arcivévoda Franz Ferdinand

Arcivévoda Franz Ferdinand.

Arcivévoda Franz Ferdinand v uniformě generála jezdectva (1899)

Arcivévoda Franz Ferdinand v uniformě generála jezdectva (1899).

Arcivévoda František Ferdinand d'Este a vévodkyně Žofie z Hohenbergu

Arcivévoda František Ferdinand d'Este a vévodkyně Žofie z Hohenbergu
(rozená hraběnka Chodková) v roce 1913.

Žofie Chodková

Žofie Chodková.

Franz Ferdinand (vpravo) během císařských manévrů (1909)

Franz Ferdinand (vpravo) během císařských manévrů (1909).

Automobil, ve kterém byl v Sarajevu zavražděn Franz Ferdinand a jeho manželka Žofie Chodková

Automobil, ve kterém byl v Sarajevu zavražděn Franz Ferdinand
a jeho manželka Žofie Chodková (Heeresgeschichtliches Museum Wien).

Gavrilo Princip v terezínské vězeňské cele

Gavrilo Princip v terezínské vězeňské cele.

Tato fotografie bývala považována za záznam Principova zadržení

Tato fotografie bývala považována za záznam Principova zadržení.
Později bylo potvrzeno, že se jedná o kolemjdoucího, který byl zadržen, když se pokoušel zachránit Principa od lynčování. Je zajímavé, že byl německé národnosti.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák

Hlavní strana Kontakt O autorovi Zpět! Vpřed! Znovu načíst! O stránkách! Fotogalerie YouTube

Dnes je ,
je přesně:
a svátek má:


Historický kalendář
Více zde.
20. října 1740 nastoupila na rakouský trůn Marie Terezie

Virtuální galerie
Více zde.
Bellini Giovanni: Hostina bohů, 1514, 170 x 188 cm

Architektura
Více zde.
Barokní sloh – Klášter St. Gallen ve Švýcarsku

Slavné a významné dny v historii
Více zde.
1. únor 2003 - Den zkázy raketoplánu Columbia

Historie olympiád
Více zde.
Svatý Mořic 1928

Slavné okamžiky v dějinách sportu
Více zde.
Fotbal, 1992 - Šok na Euru


Průvodce Tour de France 2017
Vše o nejslavnějším cyklistickém závodu světa

Peklo Moravy
Cyklistický extrém
"Peklo Moravy"

Vstupte!
Pamětní deska
vojenského stíhacího pilota
Mjr. Jaroslava Nováka


Vstupte!
Témata - Český rozhlas

Vstupte!
Na návštěvě u Karla Čapka

Vstupte!
Frýdek-Místek na dobových
fotografiích a pohlednicích


Vstupte!
Mapy

Vstupte!
Zajímavé odkazy

Vstupte!