29. červen 1945

29. června 1945 předalo Československo Sovětskému svazu Podkarpatskou Rus.

Podkarpatská Rus, Zakarpatská Ukrajina – nejvýchodnější země Československé republiky v období 1919-39; 12 617 km čtverečních, 725 400 obyvatel (1930), správní středisko Užhorod.
Odstoupena 1945 SSSR; jako Zakarpatská oblast součástí Ukrajiny (po úpravě hranic se Slovenskem v okolí Čopu 12 753 km čtverečních, 1,26 miliónů obyvatel; 1990). 77,2 % Ukrajinců a Rusínů, 12,5 % Maďarů, 4 % Rusů, 2,4 % Rumunů: Úřední jazyk ukrajinština. Náboženství řeckokatolické, pravoslaví, kalvinismus, římskokatolické. Agrárně průmyslová oblast s významným zastoupením těžby a zpracování dřeva. – Od 11. století součást Uher, 1919 velmocemi přičleněna (vzhledem k národnostní heterogennosti - Maďaři, Ukrajinci, Poláci, Židé, Rusíni) k ČSR jako nejstabilnějšímu státu této oblasti. Československá vláda Podkarpatské Rusi neposkytla předpokládanou autonomii, 1920-38 ekonomický vzestup, 1938 část Podkarpatské Rusi přičleněna k Maďarsku, zbytek získal v rámci ČSR autonomii, v březnu 1939 i zbývající část anektována Maďarskem, 1945 odevzdána československou vládou SSSR (přičleněna k Ukrajinské SSR); od 1990 hnutí za autonomii v rámci Ukrajiny (78 % voličů v referendu 1991).

Použitá literatura:
Encyklopedický slovník, Odeon, Praha, 1993

Československo na meziválečné mapě s vyznačenou Podkarpatskou Rusí.
Republika na východě hraničila s Rumunskem a Polskem.

Koločava na Podkarpatské Rusi.

Podkarpatská Rus
Území bylo od středověku součástí Uher, politický program na vytvoření jednotné rusínské provincie vznikl v polovině 19. století. Jejímu přičlenění k Československu po první světové válce napomohli rusínští vystěhovalci v USA, kteří viděli záruky v osobnosti Tomáše Garrigua Masaryka.
Důležitost území podtrhoval fakt, že zde Československo hraničilo s Rumunskem - jediným spojencem ze sousedních zemí. Žili zde Rusíni, Židé, Rumuni, Němci i Češi. Zejména během 30. let zde ale stoupaly autonomistické tendence.
Při likvidaci druhé republiky vyhlásila Podkarpatská Rus 14. března nezávislost, o den později ji ale začali obsazovat Maďaři. "Tři dny o ni bojovali s československými vojáky. Kdyby dostali rozkaz při obraně vytrvat, věřím, že by tam ti kluci padli," říká historik Jan B. Uhlíř, "ale Československo už v té době ani nepočítalo s tím, že Podkarpatskou Rus udrží." Už tehdy čeští usedlíci utíkali.
V roce 1944 vytlačila Rudá armáda z Podkarpatské Rusi nacisty a sovětská tajná služba zde zrežírovala zmanipulované volby, podle kterých se obyvatelé chtěli připojit k Sovětskému svazu. To se nakonec i stalo, navzdory sovětské záruce obnovit Československo v předmnichovských hranicích. Praha podepsala předání území v červnu 1945.

Zdroj:
Internet - více zde

Češi si na Podkarpatské Rusi kupovali domy nebo lesy.
Poté, co sovětská tajná služba zrežírovala připojení desetiny předválečného
Československa k Sovětskému svazu, museli odejít.

Podkarpatská Ukrajina
Území Podkarpatské Ukrajiny získalo Československo v roce 1919. Obyvatelé této krajiny - pestrá směsice Rusínů, Slováků, Židů, Ukrajinců i dalších národností - si připojení k novému československému státu zvolili jako záruku rozvoje a ochrany, požadovali nicméně autonomii.
Na území se usídlilo mnoho Čechů (podle sčítání z roku 1930 jich tam žilo asi 35 tisíc), zejména rodiny legionářů a inteligence. Československo soudilo, že je třeba nejzaostalejší region země k autonomii připravit a vychovat, aby si místní lidé uměli vládnout.
V roce 1938 ale jižní - nejúrodnější - část území utrhli Maďaři v rámci oklešťování Československa po mnichovské dohodě. Při obsazení republiky v roce 1939 se Podkarpatská Rus pokusila vyhlásit samostatnost a požádala o pomoc Rumunsko, nebylo to ale nic platné a Maďaři ji zabrali. Češi prchali.
Navzdory Stalinovým slibům o obnovení Československa v poválečných hranicích Sovětský svaz zinscenoval na konci války v obsazeném území hlasování, podle kterého se obyvatelé "rozhodli" připojit k sovětské Ukrajině. Po rozpadu SSSR zůstala Podkarpatská Rus součástí Ukrajiny.
Moskva sice poslala po válce Praze 920 milionů československých korun (úřady hodnotily československý majetek asi na čtyři miliardy), Československo ho ale nevyplatilo ani zdaleka. Zejména byli postiženi ti, kteří pod Karpaty vlastnili větší majetky.

Zdroj:
Internet - více zde

Voraři na Tise.
Fotografie z cesty Kamila Raichla v roce 1938.

Pravoslavný kostel v Užhorodě.
Fotografie z cesty Kamila Raichla v roce 1938.

Obyvatelé města Jasiňa.
Fotografie z cesty Kamila Raichla v roce 1938.

České nápisy ve městech Podkarpatské Rusi.
Fotografie z cesty Kamila Raichla v roce 1938.

Vesnice na Podkarpatské Rusi.
Fotografie z cesty Kamila Raichla v roce 1938.

Synagoga v Užhorodě.
Fotografie z cesty Kamila Raichla v roce 1938.

Návrat na začátek stránky

©, Marek Šimoňák